Ve spojitosti s pozitivním vlivem vína na lidské zdraví a jeho preventivními účinky před kardiovaskulárními onemocněními častěji slyšíme o víně červeném. Tuto skutečnost mají tak trochu na svědomí Francouzi. Ač národ poměrně nesportovní, s relativně značným podílem kuřáků a zálibou v jídlech s vysokým podílem sacharidů a tuků, obyvatelé této země příliš netrpí chorobami srdce a cév. Vědci zjistili, že příčina tkví právě v pravidelné konzumaci vína a zeleniny. A protože je Francie známá především červenými víny, hledali odpověď právě u nich. Ale jak je to doopravdy? Rozdíly v množství prospěšných fenolických látek ve víně a také v působení bílého a červeného vína na zdraví člověka se staly obsahem mnoha zdravotnických studií.
Podíl zdraví prospěšných fenolických látek je podle vědeckých výzkumů obecně u červených vín vyšší. To je dáno především odlišnostmi v technologii výroby. Polyfenoly jsou obsaženy ve slupkách bobulí, a zatímco při výrobě bílého vína se odzrněné hrozny poměrně rychle lisují, u vína červeného šťáva nejdříve nějakou dobu kvasí i se slupkami. Do rmutu (mošt s narušenými bobulemi) tak mají šanci ze slupek přejít nejenom barviva, ale i flavonoidy. I když je těchto pozitivně působících látek v červeném víně prokazatelně více, výzkumníci zaznamenali mnohem větší pokles rizika srdečního infarktu u těch osob, které jednoznačně dávají přednost vínu bílému před červeným.
Jak to tedy vlastně je, se nakonec chtěli přesvědčit i čeští vědci. Faktem totiž zústává, že kromě toho, zda je víno bílé, či červené, záleží rovněž na místu původu, půdních podmínkách. První česká studie na toto téma se tedy zaměřila na zdravotní účinky moravských a českých vín. Ze závěrů studie vyplynulo, že bílé víno má jednoznačně příznivý vliv na aterosklerózu. To znamená, že přímo ovlivňuje výskyt srdečního infarktu a mozkové mrtvice. Bílé víno zároveň zvyšuje takzvaný „hodný“ HDL cholesterol v krvi. Zajímavé je, že česká studie neprokázala účinky v uvedeném rozsahu u červeného vína.
Vinařské novinky do schránky