Kvalita moravských a českých vín je vysoká

* Jako přední odborník ve vinařství patříte k lidem, kteří za uplynulé desetiletí pozvedli kvalitu moravského i českého vína až na úroveň srovnatelnou s vyspělým světem. Kde jsou kořeny tohoto vzestupu?

Výrobce našich vín motivuje především rostoucí spotřeba a vytříbenější chuť konzumentů. Pokud jde o dovážená vína, luxusní etiketa a láhev neznamenají vždy kvalitu.


* Jak naši vinaři dosáhli takové kvality?

Vzestup je skutečně výrazný. Dosáhlo se toho novými technologiemi zpracování, které jsou v České republice nejmodernější. Zvláště za poslední roky se instalovaly nové linky možná ještě modernější než v jiných státech s tradiční výrobou vína. Dalším prostředkem jsou nové výsadby vinohradů. Obdělávání je zaměřeno na kvalitu, nikoli, jak to bývalo dříve, na množství. Ve většině vinohradů jsou vysazeny nové kvalitativní odrůdy. Zlepšil se lidský faktor, vinnou révu pěstují vzdělaní odborníci. A moravským i českým vinařům přály poslední ročníky. K tomu ještě zlepšená příprava hotových výrobků před prodejem. Rostoucí spotřeba vína a vytříbenější chuť konzumentů nás v pozitivním smyslu nutí, abychom vyráběli stále něco nového a kvalitního.


* Dělá se moderní technologie na výrobu vína také u nás?

Vlastní technologie, například lisy, lahvovací linky a podobně se dováží, ale nerezové nádoby, které tvoří podstatnou část celých výrobních linek a slouží také k uchování produktu, se už vyrábějí v České republice. Připomenu třeba firmy Kovo Prudík a Nerez Šťastný. Jejich nerezové nádoby jsou minimálně na úrovni italských i německých výrobců.


* Jsme v kvalitě vína srovnatelní opravdu až s nejvyspělejšími vinařskými zeměmi?

Určitě ano. V červených i bílých vínech. Na jižní Moravě se zaměřuje hodně vinařů na bílá vína, i když červená jsou také zajímavá. Pro Moravu jsou ovšem typická bílá. Charakterizoval bych je jako aromatičtější a odrůdově typičtější, přitom jsou svěží, nikoli fádní - proti jiným bílým vínům ze zahraničí. A to jsou také jejich přednosti. Francouzi třeba mají méně aromatická vína, typické je to u Sauvignonu. O trochu voňavější, snad s menším rozdílem proti Francii, máme také vína ve srovnání s Rakušany. Tzv. terroir (individualita vína daná půdou, klimatem, historií a tradicí -pozn. Práva) je u nás na Moravě i v Čechách chladnější. Naši technologové dovedou vyrábět vína s menším obsahem kyseliny, zvláště veltlíny. Chuťově, charakterem i sortimentem nejblíže jsou nám vína alsaská. O kvalitě a předsudcích svědčí, že naše vína uspějí lépe na anonymních soutěžích. Šance na úspěch máme v červených odrůdách Rulandské modré, Zweigeltrebe, Svatovavřinecké, Frankovka, nověji třeba Dornfelder. Jinde se takto napěstovat nedají. Slabší vyhlídky máme v odrůdách Cabernet, Sauvignon a hlavně Merlot. Obecně lze říci, že moravská i česká vína jsou svěží, tedy ideální pro delší pití. Cabernety a Merloty bývají těžké, unaví. Opakuji, že kvalitou jsme srovnatelní se světem.


* Je nějaký větší rozdíl mezi jižní Moravou, kde leží 96 procent našich vinic, a mezi víny od Mělníka a Litoměřic?

Také česká vína jsou typická, objevuje se v nich pikantní kyselinka. V odrůdách mají zvýrazněnou aromatičnost, je to dáno chladnější severnější polohou. Konkrétně MüllerThurgau z Čech je fantasticky voňavý. Cítíte směs té odrůdy a severnější polohy. Je velmi zajímavé ochutnávat právě tuto odrůdu z Moravy a z Čech. Například bílé víno z Míšně se chutí podobá českým vínům, také se pěstuje severněji, ještě dál než ve středních Čechách. Podobně anglická vína. V Čechách pěstují více červené, hlavně Rulandské modré, Svatovavřinecké. Myslím, že hlavně Rulandy se hodí do severnější české oblasti.


* Jak si vedou tuzemská vína ve světě na mezinárodních výstavách?

Historický úspěch zaznamenala moravská i česká vína letos v květnu na jedné z největších vinařských soutěžích světa - Consours Mondial de Bruxelles. Získala tam celkem 14 medailí, z toho čtyři zlaté. Získaly je Bohemia Sekt za Prestige Brut 2004, Nové vinařství v Drnholci za Sauvignon Ardea 2005, Mikrosvín Mikulov za Vlašský ryzlink 2004 pozdní sběr a Radomil Baloun z Velkých Bílovic za Chardonnay 2005 výběr z hroznů. Baloun k tomu získal dalších pět stříbrných medailí a po jedné stříbrné Vinné sklepy Valtice a Znovín Znojmo. Po jedné pak Nové vinařství a Vinselekt Michlovský. Degustátoři ze 40 zemí hodnotili celkem 5 440 vín. Na druhé letošní výstavě ve francouzském Chaintré získal Znovín zlatou medaili za Chardonnay, výběr z hroznů. Hodnotilo se celkem 936 vzorků ze 36 zemí, Znovín zastupoval Česko jako jediný výrobce. Mohl bych ještě dlouho pokračovat úspěchy tuzemských vinařů z předchozích let.


* Jak se uplatňují moravská a česká vína ve světě po našem vstupu do Evropské unie?

Tuzemští výrobci se zaměřují na český trh. Export je pro ně spíše doplňkem, aby si zvedli prestiž a aby vyráběli vína, která jsou ve světovém kontextu. Exportuje se spíše na zpestření určité lokality s českými menšinami, nebo do českých restaurací, které mají tuzemské víno v sortimentu. Potenciální možností je nejen pro nás Polsko, kde se trh s vínem teprve vyvíjí, Poláci se začínají přiklánět k vínu. Naši výrobci pokryjí zhruba 30 procent spotřeby vína v České republice a přes 60, někdy až téměř 70 procent se musí dovézt. Není důvod exportovat, ostatně zahraniční trhy jsou obsazeny. Do exportu nepočítáme Slovensko. Podíl moravských a českých dodavatelů se tam každým rokem zvyšuje.

Jan Trojan