Sklepy už nejsou jen sklady vína

Postoj vinařů k turistům se mění, sklepy se už neotvírají jen 'zasvěceným'. Jihomoravského specifika - vinařských stezek - využívají i drobní výrobci. A vydělávají na tom obě strany.

Jihomoravský kraj

Jižní Morava - Když ještě před pár lety dojeli či došli výletníci do vinařského Pavlova u Mikulova, ze zdejších sklípků viděli tak leda zabedněné dveře. Dnes už víno ochutnají. Jedenáct místních vinařů se totiž dohodlo, že pokaždé minimálně jeden z nich bude tak říkajíc držet službu a zájemce do sklepa pustí.

Turisté totiž začínají vinařským obcím 'vládnout'. A vedle vinoték a firemních prodejen vína se o své zákazníky ucházejí i drobní vinaři. Každé léto obětují část své dovolené na to, aby mohli být ve svém sklepě a nabízet víno těm, kdo mají zájem ochutnat.

'Prodej vína přímo ze sklepa je pro vinaře nejvýhodnější. Je to nejjednodušší způsob, jak získat nové zákazníky,' míní Richard Tichý z Hrušek na Břeclavsku, jednatel spolku vinařů Bonus Eventus. Ostatní mu dávají za pravdu - lidé ochutnají a zprávu o kvalitě moku posílají dál.


Turista, to je střed světa

Potřebám turistů se někde začíná přizpůsobovat celý chod sklepa. Už to není jen místo, kde se vyrábí a skladuje víno. Nad sklepem přibývají pokoje k ubytování, zlepšuje se sociální zařízení, budují se společenské prostory, kde výletníci ráno dostanou alespoň snídani.

Vinařská turistika je fenomén, který na jižní Moravu láká stále více lidí.

'Pominulo období, kdy byla v oblibě zahraniční vína, a lidé se začínají vracet zpět k těm moravským,' tvrdí Richard Tichý.

Už dávno neplatí, že 'měšťákům' se může ve sklepě nalít cokoliv. 'Většina lidí, kteří jezdí za vínem, jsou fajnšmekři. Rozhodně u nich neplatí, že nevědí, co pijí. Je vidět, že mají přehled,' přiznává Tichý.

Turisté jezdí za vínem cíleně. Sklepní uličky jsou plné cyklistů, kteří křižují moravské vinařské stezky. A od názvu 'vinařské' také očekávají, že budou mít možnost podrobně poznat i sklepní hospodářství. Zatímco před třemi lety ještě bušili na dveře sklepů marně a víno mohli ochutnat maximálně v restauracích, dnes si mohou k práci vinaře přičichnout zblízka.

Sami návštěvníci pozorují, že přístup jihomoravských vinařů se zásadně změnil. 'Příjemně nás překvapilo, jak jsou milí a vstřícní,' tvrdí Ludmila Káňová, která s manželem přijela na jižní Moravu z Kopřivnice. Vesničky křižují přes den na kole. A večer se chtějí podívat do některého ze sklepů. 'Když je jich víc pohromadě, vždycky se najde nějaký otevřený. A pak už záleží tak trochu na drzosti každého, jestli si troufne jít dovnitř,' potvrzuje Pavel Káňa. Jak podotýká, ještě se nestalo, že by je vinař odmítl nechat do sklepa alespoň nahlédnout. Spíše naopak se rádi pochlubí poklady ze svých sudů.


Výletníci jsou fajnšmekři

'Kontakt milovníků vína s vinařem je nesmírně důležitý,' potvrzuje pavlovský vinař Georgios Ilias, jeden z těch, kteří už několikáté léto 'drží službu'. 'Jsem rád, když je ve sklepě vidím. Zajímá mě jejich názor a je to pro mě inspirace do dalších let,' dodává muž s exotickým jménem, ale vstřícnou moravskou povahou. Za tu dobu, co se s turisty setkává, pozoruje nesmírný posun ve znalostech lidí o víně. 'Někdy jsem až udivený, kolik toho o víně vědí. Sám se od nich některým věcem přiučím,' přiznává.

Mezi 'cizími' a 'domácími' je však přece jen rozdíl. Moravané si raději pochutnají na suchém víně, turistům více chutnají sladší bílá vína.


'Rozhodně u turistů neplatí, že nevědí, co pijí. Je vidět, že mají přehled.'

Richard Tichý, Hrušky na Břeclavsku


IVANA SOLAŘÍKOVÁ