Manažeři zápasili s hrozny

Bílé límečky vyměnili za ošuntělé oblečení, pěstěné nehty nahradily špinavé a ulepené ruce. To čekalo na osmdesát manažerů ve vinicích nad Popicemi.

Zúčastnili se dřiny vinobraní. Malou formu otrokářství však podstoupili dobrovolně. Společná námaha má totiž stmelit a motivovat nový manažerský tým společnosti ČEZ.

Výprava s názvem Cesta za vínem zněla zaměstnancům slibně. Do poslední chvíle totiž nevěděli, co na ně jihomoravské vinařství Gotberg chystá.

'Neměl jsem tušení, do čeho jdu. Doneslo se ke mně jen to, že snad budeme někde běhat. Že to bude mezi řádky vinohradu, to mě nenapadlo,' smál se Roman Janda, který do Podpálaví přijel z Plzně.

I když manažeři ve vinohradu strávili jen necelé dvě hodinky, shodli se: Živit se motykou není žádný med.

Když vynášeli na vůz asi desátou bednu plnou hroznů, začala se jim podlamovat kolena. A zdravotníkovi docházela náplast na pořezané prsty. Přesto jim zůstalo dost smyslu pro humor, aby se pobavili nad podivným požadavkem vinařství Gotberg. To jim totiž místo klasických beden nabídlo na hrozny vaničky pro kojence.

'S hrozny se musí zacházet jako s miminkem. Protože právě surovina rozhodne o tom, jaké bude nakonec víno,' vysvětluje Miloš Černohorský z vinařství Gotberg.

Jakmile manažeři naplnili vůz, vyrazili do sklepa, kde si mohli hrozny pomlít na klasickém starém mlýnku a ochutnat ovocnou šťávu, která se za pár dní promění v burčák. A pak je čekal ještě jeden úkol. Vytvořit vlastní etiketu.

V únoru vínem z hroznů, které tady posbírali, ve vinařství naplní lahve. Manažeři pak dostanou své víno i s vlastní etiketou. Pokud jim v paměti zůstane vzpomínka na práci ve vinohradě, určitě si na víně pochutnají. 'Jsem z Plzně, kde vínu moc nedáme. Ale tuto lahvinku si určitě odvezu domů, otevřu a vypiju s přítelem,' dušovala se Martina Ježková, když vysypávala vrchovatou bednu hroznů na auto. 'Za takovou dřinu si ho přece zasloužím,' tvrdila rozhodně.


(sol)