Badatelé našli dávného vinaře

Zbytky milodarů

Další zrna révy, nejspíše zbytky milodarů vložených pozůstalými do hrobů, našli badatelé i v sousedních dětských hrobech. 'Z dřívějších let máme i dva další podobné nálezy, tentokrát ale hloubka uložení, téměř půldruhého metru pod terénem, vylučuje spekulace o zavlečení hlodavci, či jiné nepůvodní umístění,' dodal Klíma.

Vinařští odborníci považují nález za důležitý. 'Obecně předpokládáme, že pěstování révy přišlo na celou jižní Moravu i na Znojemsko poprvé už v druhém století našeho letopočtu, s římskými legiemi. Soustavně se pak réva pěstovala už za Velké Moravy a posléze ve středověku, zejména přičiněním klášterů,' uvedl vinařský odborník Jaromír Čepička.

Hmotné či písemné doklady o pěstování révy pocházejí ovšem nejdříve z dvanáctého století. 'Proto je nález semínek révy z historického i vinařského hlediska velmi důležitý a vzácný,' dodal Čepička.

Zpráva z vykopávek potěšila i Pavla Vajčnera, šéfa přední vinařské firmy. 'Je to důležitá a dobrá zpráva. Ne ve všech státech se mohou pochlubit tím, že tradice pěstování révy sahá třináct století zpět. Uvažujeme, jak tuto novou informaci využít při propagaci zdejších vín,' řekl Vajčner.

Vína, která popíjeli velkomoravští obyvatelé Hradiště, se patrně od těch, které pěstují a vyrábějí jejich dnešní následovníci, patrně lišila. 'Tehdy neměli vinaři k dispozici chemické konzervační látky, používali proto křen a další byliny. Víno vyráběli více oxidativnějším způsobem, podobně jako dnešní tokajská vína,' přiblížil Vajčner.

Vína tehdy zrála v nádobách rok či dva, aby se zbavila kalových látek. 'Pokud jde o chuť, byla nejspíše kyselejší a také asi obsahovala víc alkoholu než dnes. Pro pití se proto zpravidla ředila vodou. Měla tak mimo jiné i určitý dezinfekční účinek,' doplnil představu o produktech dávných vinařů Vajčner.


Osmdesát hrobů

Archeologové tento týden dokončují průzkum víc než osmdesáti hrobů, které během třiadvacáté sezony vykopávek na Hradišti odkryli. 'Nález rozsáhlého pohřebiště definitivně potvrzuje, že na Hradišti bylo jedno z největších center Velké Moravy. Je výborné, že se zprvu nesmělý předpoklad, který řada akademiků nejprve nebrala moc vážně, velmi důrazně potvrzuje,' hodnotil význam objevu znojemský historik Jiří Kacet.

Archeologové teprve začínají s analýzou získaného materiálu. 'Téměř všechny hroby měly zajímavou a bohatou výbavu. Cenné jsou předměty z hrobu zámožné ženy, kde jsme nalezli bohatý náhrdelník ze skleněných korálků a tři páry stříbrných náušnic. Další odborné zkoumání ukáže, zda je jedním z nálezů i vzácná mince,' doplnil archeolog Bohuslav Klíma.



MARTIN MOŠTĚK