Dne 27. října 2008 byla na Národním odrůdovém úřadě při Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském /dále ÚKZÚZ/ v Brně, zaregistrována podle zákona č. 219/2003 Sb. O oběhu osiva a sadby, nová odrůda révy vinné pod názvem Sevar /číslo odrůdy VITO 08517/. Žadateli o zapsání byli Šlechtitelská stanice vinařská, s.r.o. 687 37 Polešovice 634 a ing. Alois Tománek, šlechtitel révy vinné 687 09 Boršice 671.
Jejich společná přihláška byla podána dne 19.7. 2002. Na jaře tohoto roku byly dodány a vysazeny sazenice zkoušeného novošlechtění na ÚKZÚZ Oblekovice, odrůdové zkušebny pro Českou republiku. Po čtyřech vegetačních cyklech byla odrůda zařazena v roce 2005 do zkoušek odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty,ve kterých úspěšné prošla. Vzhledem k tomu, že je u žadatelů v Polešovicích a Boršicích zajištěno udržovací šlechtění zkoušené odrůdy a název odrůdy vyhovuje požadavkům v § 9 zákonu O osivu a sadbě, byla odrůda zaregistrována a zapsána do Státní odrůdové knihy. Užitná hodnota odrůdy je dána kvalitou hroznů, odolností proti napadení houbovými chorobami, střední až vysokou cukernatostí moštu, výbornou kvalitou, ovocnou až květinovou vůní i chutí vína, a proto je ve srovnání s registrovanými modrými moštovými odrůdami jasným přínosem.
Odrůda vznikla křížením mateřské rostliny SEYVE VILLARD 12/58 F1 s otcovskou odrůdou SVATOVAVŘINECKÉ 116/55 F1 . Toto hybridní křížení provedl už v roce 1964 šlechtitel ing. Václav Křivánek, který tehdy chtěl vyšlechtit odrůdu se zvýšenou odolností proti houbovým chorobám a mrazu, což je trendem a snahou šlechtitelů do dnešních dnů. Staniční předzkoušky proběhly v letech 1982-1984 v trati zvané „Meteorka“ v Polešovicích, kde byly révové sazenice vysazeny v roce 1974 ve sponu 1,8 m x 1 m. V tříletém zkušebním cyklu byl sledován výnos, který činil v průměru 17,36 t/ha, cukernatost s průměrem 16,63 st.NM a kyseliny s průměrem 9,03 g/l.
Sevar zraje několik dnů před odrůdou Modrý Portugal, ale hrozny mohou zůstat na keřích i déle. V letošním roce zrály na Šlechtitelské stanici v Polešovicích až do 27. října, kdy byly při cukernatosti 25 st.NM sklizeny. V případě, že jsou na daném stanovišti hrozny napadány blanokřídlým hmyzem, je nutné sklizeň provést po dosažení technologické zralosti.
Sevar je odolný proti peronospoře, oidiu i plísni šedé. Nevyžaduje chemickou ochranu a tudíž je plně využitelný pro ekologické vinařství. Po použití chemických přípravků může někdy naopak dojít hlavně u mladých výsadeb k poškození listů a bobulí. Odolnost proti mrazům je na úrovni hodnoty Frankovky modré. V letech 1989-1991 byl vyhodnocen další poloprovozní pokus na 100 keřích s výsledkem: průměrný tříletý výnos 8,49 t/ha z důvodu jarního vymrznutí v roce 1989, cukernatost 18,2 st.NM a kvalita vína 18,31 bodu.
Odrůda Sevar byla už jedenkrát přihlášena k registraci a to v roce 1992 na odrůdovou zkušebnu ÚKZÚP Bratislava, avšak zkoušení nebylo dokončeno, kvůli rozdělení federální republiky a tím i zkušebnictví.
Sevar představuje novou kvalitu ve skupině modrých moštových odrůd. Svou odolností proti houbovým chorobám je vhodná pro ekologické postupy, dosahuje vysokou kvalitu vín a představuje prototyp odrůd pro třetí tisíciletí. Na výstavách získává zlaté medaile a další ocenění včetně šampiónů
Víno má zajímavý buket i chuť. Prolínají se vůně květinové a ovocné a ve vínu lze nalézt plody okraje lesa – maliny, ostružiny, jahody, rybíz i borůvky.
Sevar je moštová středně raná odrůda s plnou zralostí v druhé dekádě září.
Dospělý list je malý až středně velký kruhovitého tvaru, profil čepele je tvaru V.
Hrozen je malý až středně velký, středně hustý. Barva slupky modročervená, dužnina je slabě antokyanově zbarvená. Výnos hroznů je nízký až střední, cukernatost moštu středně vysoká až vysoká.
Sevar nejvíce plodí na starších keřích. Víno je výborné kvality, tmavočervené barvy, jemně až silně aromatického typu s jemnou kyselinkou, která chybí u jižních vín. Důležité je, že víno dosahuje konzumní zralosti již v prvním roce a vyhovuje moderním trendům, a to v konzumaci mladých svěžích vín.
Při odpovídající technologii je možné dosáhnout tónů přírodně dezertního vína. Sevar se dá zařadit mezi barvířky. Z uvedeného vyplývá, že nová odrůda Sevar může být velkým přínosem ve skupině červených vín.
autor: RNDr. Habrovanský Zdeněk,
Šlechtitelská stanice vinařská, s.r.o.
Polešovice
Vinařské novinky do schránky