Habánská kultura se vrátí do Bílovic

Jeho replika by totiž měla vyrůst v blízkosti vinohradů na Belgradech u Velkých Bílovic. 'Začátkem minulého roku jsme dostali nabídku ke spoluúčasti na projektu vytvoření kopie komunitního domu habánů,' přiblížila starostka Velkých Bílovic Marie Vlková, jak vůbec nápad vznikl. Habáni se ve Velkých Bílovicích usadili v šestnáctém století. Na Břeclavsko s sebou přivezli osvícenství v podobě společné výroby a práce. 'Vyráběli víno, budovali vinné sklepy, byli to výborní řemeslníci,' doplnila Vlková. Velkobílovičtí na stavbě ojedinělého habánského domu spolupracují s občanským sdružením Dobromysl z Bořetic. 'Projekt je právě před dokončením. Musíme ještě vyhlásit výběrové řízení,' řekla starostka. 'Chceme také v březnu zažádat o dotace z evropských fondů, něco dá i obec. To ale bude asi deset procent veškerých nákladů, které odhadujeme na osmnáct milionů korun,' uvedla. Novokřtěnci, jaký je spisovný název habánů, pracovali společně, dohromady také vychovávali děti a o všechno se dělili. 'Byli to velice pokrokoví lidé. Na Moravu přišli ze Švýcarska a jižního Německa. Poprvé se objevili roku 1526 v Mikulově. A vydrželi tady asi sto let. Pak se museli přesunout na západní Slovensko,' popsal archeolog Jiří Pajer, který s Velkobílovickými na skanzenu spolupracuje, kde se vůbec novokřtěnci vzali. Podle jeho slov habáni hovořili německy, a moravská šlechta je přijímala s otevřenou náručí, protože byli velmi pracovití. 'Na konci šestnáctého století jich žilo v českých zemích asi pětadvacet tisíc, v Bílovicích asi tři stovky,' doplnil Pajer. Jak řekl, ve Velkých Bílovicích by měla stát kopie domu z Velkých Levárů na Slovensku, kde se habánská kultura zachovala dodnes. 'Bude to dům z roku 1604. Bývaly to německé typy domů, dole měly dílny, v patře spávaly manželské páry od určitého řemesla. Třeba vinaři měli svůj dům, tkalci také,' přiblížil archeolog, který se na novokřtěnce specializuje. Ve Velkých Bílovicích stávaly zřejmě dva takové domy, jeden hlavní a druhý se nazýval dům kopáčů, neboli vinohradníků. 'Po nich se dochovaly pouze velmi rozsáhlé sklepy v ulicích Záhumní a Mírová,' sdělil Pajer. Kopie habánského dvora by měla vzniknout do roku 2011. Pak by se mohli lidé podívat, jak zakladatelé moravského vinařství doopravdy žili. 'Budeme se snažit ctít veškeré stavební postupy, které habáni v šestnáctém století dodržovali. Chtěli bychom v domě zřídit multifunkční vesnické centrum, kde budeme dělat workshopy, mohou tam jezdit školy v přírodě, ale i ostatní lidé, kteří chtějí vědět, jak se bydlelo před čtyřmi až pěti staletími,' prozradil plán člen občanského sdružení Dobromysl z Bořetic Bogdan Trojak, který stavbu habánského domu vede.



DAGMAR FIALOVÁ