Češi jsou šťastní, ukázal průzkum. Hlavně ti z vinařských oblastí
idnes.cz, 21.11.2009
Stěžovat si na něco je v Česku všeobecný zvyk. Jenže je tu překvapení – rozsáhlá studie nálad a postojů lidí ukázala, že navzdory svým steskům jsou Češi v drtivé většině šťastní. Za šťastné se považuje 86 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu vědců z Masarykovy univerzity v Brně a společnosti SC&C, který MF DNES exkluzivně získala.
Průzkum také ukázal, že za posledních dvacet let se názory lidí výrazně posunuly doleva. Začátkem devadesátých let kladli lidé důraz na osobní svobodu, konkurenci a to, že příjmy člověka mají být závislé na jeho úsilí. Za dvě desítky let výrazně přibylo těch, pro které je důležitější rovnost a vyrovnané příjmy.
Při zkoumání pocitu štěstí vědci narazili na zajímavou věc: lidé jsou šťastnější tam, kde se pěstuje víno. V moravských vinařských oblastech se za "velmi šťastné" označilo 27 procent lidí. V těch částech Moravy, kde se víno nepěstuje, je "velmi šťastných" jen 16 procent.
Také v Čechách je rozdíl nápadný – v místech s vinicemi se za velmi šťastné považuje 14 procent lidí, jinde osm procent. Lidé z okolí vinohradů se také považují za spokojenější a mají pocit, že jsou zdravější.
Vědci pro to mají vysvětlení. Pocit štěstí patrně souvisí se sociálními kořeny lidí, kteří žijí a pracují na majetcích svých předků.
"Se štěstím by mohlo souviset i více slunečných dnů, a tedy i mnohem příznivější klima, v němž se daří právě vínu," říká děkan Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity Ladislav Rabušic.
Majitel rodinného vinařství na Znojemsku Vladimír Šabata to vidí po svém: "Sice tvrdě pracuješ, ale také se kocháš tou krásou, co ti bují pod rukama, ale i všude kolem. A když se přece jen s někým pohádáš, pak to s ním spláchneš ve vinném sklípku. My tu říkáme: odkud není vidět Pálava, tam to stojí za prd."
Jan Gazdík
MF DNES
Vinařské novinky do schránky
