Vinou révu na Mělníku pěstovali už za svaté Ludmily

Během archeologického výzkumu na jižní straně města, v České ulici - v prostoru poblíž nejstaršího raně středověkého opevnění z 9. století - byly odebrány k analýze téměř dvě desítky litrů sedimentu. Ten byl následně ve speciální plavicí lince na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích proplaven vodou, aby zbytky semen či uhlíků vyplavaly na hladinu a kaly zůstaly na dně nádoby.



Semena révy i plevel z vinice Po proplavení zůstal archeologům soubor nálezů, ve kterém byla réva vinná, ale byly nalezeny i obilniny a jejich plevele. Převažoval ječmen, pšenice setá a archaické druhy pšenic, pšenice jednozrnka a dvouzrnka.

Semeno vinné révy bylo nalezeno pouze jedno, ale i přesto je to důkaz pěstování vinné révy v oblasti. 'Pokud bychom našli jen jedno semeno, mohlo by se jednat o odhozenou rozinku, ale za nepřímý důkaz vinařství lze považovat některé plevele rostoucí také na vinicích, jako je třeba prostlík okrouhlolistý nebo čistec roční,' vysvětluje archeolog Petr Meduna z Archeologického ústavu Akademie věd.

Nález semene révy vinné z Mělníka je jeden ze vzácných dokladů výskytu révy na českém území. Takto staré nálezy zatím byly známé pouze z Prahy a Lovosic. 'V regionálním kontextu ho pak lze téměř ve shodě s legendami považovat s velkou pravděpodobností za doklad počátků místního pěstování révy vinné již v 9. století,' doplňuje Meduna.

Víno, tedy zkvašený nápoj z plodů révy vinné, se k nám dostávalo na sklonku pravěku ze starověkého Středomoří jako luxusní zboží, odlišující skupinu 'horních deseti tisíc' od pijáků místního piva a medoviny. Spolu s postupem Římské říše se šířilo i pěstování révy.

Kromě světské spotřeby vína provází pěstování révy také šíření nové víry. Středověké a novověké legendy a pověsti přiřkly sv. Ludmile i Václavovi konkrétní místa vinic a oba se stali i 'českými' patrony vinařů.



Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy (střed)