MORAVSKÁ VÍNA MAJÍ i ve světě čím dál lepší zvuk

Říká se, že nic tak člověka nespojí s krajem jako požitek z vína, které má původ v jeho zemi. O moravských vínech i vinařích to platí bezezbytku.

'Morava je typická víny výrazné vůně, aromatické látky se objevují už ve zdejších hroznech. Způsobuje to střídání vysokých teplot ve dne a nízkých v noci, což svědčí hlavně bílým a růžovým. Tím jsou moravská vína jedinečná v porovnání s ostatní evropskou produkcí,' upozorňuje Martin Půček ze Svazu vinařů ČR.



Nádherná hra chutí i vůní



Znalci tvrdí, že výjimečnost moravských vín je daná zrale a šťavnatě chutnajícími kyselinami, sevřenou plnou chutí a jemnou vůní i kořenitostí. Jako nápoj umocní celkový dojem z dobrého jídla, hodně do sebe má ale také jejich přímé použití v kuchyni. Obsahuje-li recept víno, zkušený okřeje. Vaření s moravskými víny je totiž nádherná hra chutí a vůní.

'U pokrmů, kde nedílnou součást tvoří moravská vína, zajišťuje kulinářský zážitek jejich ovocitý charakter a pro jazyk příjemně pikantní kyseliny. Navíc nižší obsah alkoholu, jímž se vyznačují, dává jídlům lehkost, v kombinaci s dostatečným množstvím zeleniny pak i dobrou stravitelnost. Já sám si nikdy nedám ujít guláš z hovězí kližky, která se vaří s množstvím zeleniny, poctivě zalitá aspoň sedmičkou červeného, nejlépe Svatovavřineckého,' konstatuje ing. Půček.

Jeho slova rovněž potvrzuje kulinářský mág Jaroslav Sapík z Klokočné. Ten ale sází na candáta v čerstvé zelenině s vinnou pěnou ze Sylvánského zeleného z oblasti Strážnice podle receptu Jožky Černého.

S vínem se to však nesmí v jídle přehnat. Získáli totiž dominanci, naruší křehký akord chuti čerstvého masa i drobounkých tónů koření a výsledek zazní falešně. Víno musí atmosféru jídla dokreslit, ne ji na sebe strhnout.



Mnohoslibné jako láska



Moravská vína se vyznačují i dalším specifikem, některým se totiž přezdívá Víno ANO. A nejde o žádnou vinařskou latinu, skutečně existuje. Je prý dokonce stejně mnohoslibné jako láska.

'Jde o vína s přirozeným obsahem zbytkového cukru, který v nich neprokvasil. A ten jim pak dodá líbeznou medovost, ale také příjemnou tíži. A samozřejmě i opojné aroma, většinou muškátové. Jsou-li tedy kyseliny, cukr, alkohol a vůně ve víně dokonale sladěny, stává se jeho pití příjemným zážitkem, kdy nejspíš nejedna žena řekne kýžené Ano,' uvádí na pravou míru Martin Půček.

A ještě jedna moudrost na závěr. Osvědčeným receptem na dlouhověkost je prý mazlení a červené víno z Moravy. Nevíme, zda to platí také o moravském bílém, ale konečně - proč to nezkusit?



***



Pro potěšení i jako lék



Víno se odedávna používalo také jako lék. A vůbec to není od věci. V nápoji jsou totiž i látky, které mají na lidský organismus pozitivní vliv. Jde především o třísloviny a flavonoidy. Třísloviny (taniny) s antibakteriálním účinkem posilují imunitní systém, snižují krevní tlak a působí příznivě v prevenci vzniku nádorů. Flavonoidy (vitamín P) obsahují antioxidanty, rozpouštějí krevní sraženiny, regenerují stěny cév a napomáhají snižování obsahu nebezpečného LDL cholesterolu. Ale při všech těchto kladech platí osvědčené, že se nic nemá přehánět. Bezpečná dávka vína pro ženy činí 2 dl denně, pro muže 3 dl. Průvodci příjemných chvilek Teplé sluneční paprsky už vystrčily růžky a lákají k prvním piknikům. Pohodu v rašící přírodě vždy podtrhne i dobrý mok z moravských vinic. 'Pro jarní piknik bývá ideální mladé víno odrůdy Veltlínské zelené. Je-li v opravdu výborné kvalitě, láhev předchladíme třeba i na 2-3 °C. Pak máme záruku příjemného odpočinku s nádherně orosenou sklenkou. Favoritem pozdně jarních a letních pikniků se zase stává dobře vychlazené víno růžové. Nejlepší bývá z odrůdy Zweigeltrebe nebo Svatovavřinecké,' doporučuje Martin Půček ze Svazů vinařů ČR. V kombinaci s vodou z nich vznikne i osvěžující střik, jenž skvěle zahání žízeň. Míchá se v poměru 1 třetina vína + kvalitní stolní, přírodní či jemně sycená voda a podává bez ledu v menší sklenici. Pokud totiž vinný střik déle stojí, ztratí osvěžující účinek. A když už jsme u nápojů pro chvíle pohody, nezapomněli jsme ani na zimní svařák. Zde vedou podle ing. Půčka hlavně těžší typy červených moravských vín, například Frankovka, Dornfelder či Zweigeltrebe. 'Víno se ale nikdy nesmí svařit, jen nechat zpěnit a pak hned odstavit. Nezbytností jsou také skořice a hřebíček. K vylepšení chuti pomohou i badyán či různé druhy ovoce,' radí tajemník Svazu vinařů ČR.



Dvě otázky pro Jaroslava Sapíka, majitele hotelu U Koně v Klokočné:



* Je lepší použít při vaření moravská vína suchá, nebo raději polosladká?



Vždy záleží na typu pokrmu. Například na vinné šodó se nejlépe hodí víno sladké, na rybu suché a na vinnou omáčku je ideální mok polosladký.



* Jako zkušený kuchař máte jistě nějaké vychytávky, jež práci s moravským vínem v kuchyni usnadní



Před přilitím do jídla by mělo víno zůstat chvíli v pokojové teplotě, aby se uvolnily a rozvinuly aromatické látky. Do marinád a mořidel patří naopak nápoj chladnější. Víno se má přidávat až v samém závěru vaření. Jen tak z něj neuniknou těkavé vonné látky, jež pokrmu dodají nevšedně lahodnou chuť. Při nakládání zvěřiny zase používám i mletý vinný kámen z určitého druhu červeného vína - značku ale neprozradím. Jeho sloučení se správně vybraným kořením udělá se zvěřinou doslova zázrak.



Foto popis| K těstovinovým salátům, paštikám i studenému masu jsou ideální moravská růžová vína. Jejich kvalitu dnes oceňují i ve vinařských velmocích, jako jsou Francie a Itálie. Jsou lehká, s libou ovocnou kyselinkou, takže v horku neuspí, ale osvěží.

Foto popis| Někteří lidé míchají víno s kolovými nápoji. Ty ale obsahují hodně cukru, jenž přebíjí všechny ostatní chuti. Po smíchání s vínem vznikne sladký alkoholický nápoj, který neosvěží.

Foto popis| Víno je vhodnou součástí marinád, protože obsažený alkohol a kyseliny maso změkčují a aromatizují.

Foto autor| Foto František Petrák (3) a archív