Rohatý patron vinařů

Kozel byl už ve starořecké mytologii jednou z podob Dionýsa (v římské mytologii známého jako Bacchus), nejveselejšího z bohů, jenž měl "v popisu práce" příznačně i víno. Dionýsovi se prý také přihodilo, že mu kozel pokálel část vinohradu a přivolal na sebe boží hněv. Ten se pak ovšem změnil v uctívání kozla coby patrona vinařů, když se časem ukázalo, že na "okozlených" keřích révy se urodily nejlepší hrozny. Kovová či dřevěná zpodobnění mečivých rohatců měla pak chránit vinice před všemožnými škůdci i chorobami.

Na jižní Moravě "zodpovídala" Hroznová koza ještě před sto lety za úrodu i za kvalitu vína a z toho titulu se také účastnila vinobraní a dalších vinařských svátků; koza (či kozel) se například vynášela do vinohradu na přelomu dubna a května, účastnila se hotařské (hotař = hlídač vinohradu, resp. pole) přísahy a zarážení hory (zavírání vinohradů) začátkem září nebo hotařské koledy první pátek v novém roce.

Před deseti lety se Hroznová koza do této zodpovědné funkce začala vracet – a Znovín na tom má nepopiratelnou zásluhu. V jím spravovaných prostorách Louckého kláštera se nachází Salonek Hroznové kozy, kde se schází Znovínem podporovaný Spolek přátel Hroznové kozy, založený roku 2004 znojemským učitelem a písmákem Jiřím Svobodou a archeologem Zdeňkem Čižmářem. "Chceme spolupracovat s vinařskými obcemi na Znojemsku, se zastupiteli, občany, vinaři, a společně propagovat region, místní vína a zdejší tradice," říká současný prezident Spolku Tomáš Bílek.

Zájemci o akce, případně členství ve spolku se mohou obrátit na Spolek přátel Hroznové kozy, U Branky 10, Znojmo. Anebo vyhledat na internetu stránky www.hroznovakoza.cz.

Řadu informací o spolku i koze samé najde návštěvník ve zmíněném salonku v Louckém klášteře. Navíc se tu může s Hroznovou kozou vyfotit. Ta mívá dřevěnou kostru, ale pravé kozí rohy, a bývá ozdobena ovocem (v prvé řadě samozřejmě hroznovým vínem), kvítím a barevnými listy.