Bez moderny to nejde, přesto je výroba tradiční

Vinař Petr Čech z Tvrdonic převzal rodinnou firmu po svém otci. K vinařině přešel ze stavebnictví, které vystudoval a také se mu věnoval. Pro Břeclavský deník říká:

Tvrdonice – Podobnost s nejlepším českým fotbalovým brankářem je čistě náhodná. Devětadvacetiletý vinař Petr Čech z Tvrdonic převzal rodinné vinařství po zesnulém otci a společnost pod jeho vedením vyprodukuje ročně sto padesát tisíc litrů vína. Čech je svobodný, na potomka stále čeká. Jednou by mu podnik rád předal. Čech vystudoval stavebnictví, kterému se v minulosti také věnoval. Je zastáncem moderních technologií, tradice ale podle něj nesmí zůstat stranou.



- Jak a díky komu jste se k vinařství vlastně dostal?



Díky otci. Jsem ze třetí generace vinařů, byl jím už můj dědeček. Otec poté společně se společníkem založil vinařství, nakonec se ale rozešli a založil podnik nesoucí naše jméno. Existovala ale varianta, že bych se vínu nevěnoval. Mám stavební výšku, takže jsem dělal stavbyvedoucího. K vinařství jsem došel v momentě, kdy otec zakládal naši společnost.



- V čem podle vás spočívá tajemství výroby dobrého vína?



To je složité. Každý rok je specifický. Vždy k tomu musíte přistupovat s notnou dávkou pokory. Nejde to dělat jen z důvodu, že chcete vydělat peníze. Člověk musí mít k vínu a vinohradům vztah. Když máte kvalitní surovinu, jen málokdy uděláte špatné víno. Pokud to tedy hodně nepokazíte.



- Existuje nějaké pravidlo, kterým se jako vinař bezvýhradně řídíte?



Ne, to nemám. Ona vlastně ani žádná kuchařka neexistuje. I kdybych dělal sauvignon letos tak a příští rok stejně, víno bude jiné.



- Kolik vína denně vypijete?



Přiznám se, že víno moc nepiju. Když degustuji, snažím se ho pít co nejméně. Plivu ho ven. Dám si ho jen občas. Je to možná zvláštní, mám ale trochu problém s překyselením žaludku a víno tomu moc nepomáhá. Snažím se ho proto omezovat, přesto se ochutnávání nevyhnu.



- Jakou nejkrásnější a naopak nejhorší chvíli jste s vínem dosud zažil?



Nejhorší chvíle byla, když loni zemřel otec. Nejkrásnější chvilky jsou vždycky, když něco vyhrajete. Ocenění potěší. Na druhou stranu to, že něcovyhrajete,neznamená,že mátenejlepší víno. Vnímámto jednoduše tak, že někdo naši práci ocení.



- Kterého ze svých vinařských úspěchů si ceníte nejvíc?



Asi z prestižní soutěže v Izraeli, kde jsme získali ocenění šampion. To byl můj největší úspěch za poměrně krátkou kariéru.



- Máte raději tradiční odrůdy a postupy, nebo jste spíše zastáncem moderních metod a nově vyšlechtěných odrůd?



Bez moderní technologie to dnes nejde. Pořád je však výroba dostatečně tradiční. Víno se dělá v podstatě stále stejně. Jen se nekvasí v dřevěných nádobách, ale nerezových. Jsem zastáncem moderních technologií s notnou dávkou tradice.



- Kterého z vašich konkurentů si nejvíc vážíte? A proč?



Nejsme ani konkurenti, spíše kolegové. Vinařská společnost je zvláštní. Většina si docela dost pomáhá a jsou kamarádi. Vážím si víceméně všech dobrých vinařů, kteří jsou v podvědomí našeho okolí. Vím, kolik je s vínem práce. Nemohu říct, že bych si někoho vážil více a někoho zase méně.



- Myslíte na budoucnost? Vychováváte si svého nástupce?



Děti ještě nemám, zatím ne. V budoucnu bych ale chtěl, aby někdo v rodinné tradici pokračoval.



doporučení: víno pro dnešní večer



---



Vzhledem k parnu bych doporučil vychladit růžové víno a usadit se s ním někde u bazénu. Konkrétně bych sáhl po našem Cabernetu Sauvignon, pozdní sběr 2011. Jde o polosuché víno s příjemným zbytkem. Proto je u bazénu ideální ho podchladit. Víno je svěží, voňavé a intenzivní.



Petr Čech

Zdroj: Břeclavský deník

Vinařské novinky do schránky

Každý týden vám pošleme aktuality ze světa vína