Základem je výroba pouze z vlastních hroznů

Profesionálně pak poté, co absolvoval vysokou školu a nastoupil do zemědělského provozu.

Dnes pracuje jako ředitel v čejkovické akciové společnosti Zemědělská. Vlastní jeden a půl hektaru vinic, které obdělává spolu s manželkou a dvěma dětmi. Pěstuje deset tradičních odrůd, ze speciálních třeba Rubinet a Fratavu. Firma pracuje na 240 hektarech vinic, kde mírně převládají bílé odrůdy. Martinec navíc ve spolupráci s profesorem Vilémem Krausem pokusně vysázel, na ploše patřící čejkovické společnosti, více než 300 odrůd révy vinné.

- Jak a díky komu jste se k vinařství vlastně dostal?

Kvinařstvímámblízko, protože pocházím ze zemědělské rodiny, kde nás spolu s bratrem k tomuto oboru vedl náš děda a otec. Jejich celoživotní zkušenosti jsme oba využili od začátku až do dneška, kdy přidáváme své vlastní.

- V čem podle vás spočívá tajemství výroby dobrého vína?

Vneustálém zdokonalování se v oboru. Dále v respektování a vnímání projevů přírody, místa, polohy, podnože a odrůd révy. Je třeba mít schopnosti a trochu štěstí pro sladění těchto jevů k tomu, aby vinař vypěstoval co nejkvalitnější hrozny, ze kterých následně vyrobí zvolenou technologií co nejtypičtější víno s vlastním rukopisem.

- Existuje nějaké pravidlo, kterým se jako vinař bezvýhradně řídíte?

Řídím se pravidlem výroby pouze z vlastní suroviny. Ke každému vínu tak můžeme zákazníkům ukázat konkrétní vinici, ze které pochází vypěstované hrozny, z nichž je dané víno vyrobené.

- Kolik vína denně obvykle vypijete?

Vsoučasné uspěchané době a díky neustálé potřebě řízení auta se asi nedá mluvit o denní konzumaci. Víno je promě nejlepším doplňkem slavnostních chvil a součástí výborné gastronomie.

- Bílé, nebo červené? Jaké víno máte raději a proč?

Dříve jsem upřednostňoval bílá, třeba dnes již opomíjené Neuburské, ale i Ryzlink rýnský nebo vlašský a z Čejkovic velmi krásný a aromatický Tramín. Postupem času jsem přišel na chuť i červeným vínům. Například v podání Modrého Portugalu, případně Rulandského modrého, s nímž ve firmě získáváme ocenění. Dnesmámrád jak bílé, tak červené. Hlavně to musí být moravská vína.

- Na co by měl člověk dávat pozor při výběru vína k jídlu?

To je hodně individuální. Také záleží na momentální náladě. Obecně platí, že k lehčímu jídlu bílá vína, spíše méně aromatická, k těžším pak silněji aromatická a červená – ty zvláště například k hovězímu či zvěřině.

- Jakou nejkrásnější a naopak nejhorší chvíli jste s vínem dosud zažil?

Nejhezčí chvíle zažívám vždy, když se naše vína líbí zákazníkům, kteří v nich najdou náš rukopis a charakter. Nejhorší chvilky jsou promě spojené s projevy nepřízně počasí, jako je mráz, krupobití, nebo kalamitní výskyt chorob v určitých letech. Toto ale neodmyslitelně patří k vinařství a odlišuje nás od všech průmyslových výrob.

- Kterého ze svých vinařských úspěchů si ceníte nejvíc?

Nejvíce si cením toho, že jsem mohl spolupracovat s profesorem Krausem a dalšími špičkovými odborníky v ČR. Že se mi podařilo se svými spolupracovníky v naší firmě udržet plochu vinic na úrovni 240 hektarů a z nich vyrábět víno, které si udržuje pořád stálou klientelu na trhu.

- Jakou máte motivaci? Čeho chcete dosáhnout?

Domaje proměmotivací zájem vnoučat, která se ženou vedeme k lásce k přírodě a vinici. Ve firmě je to přesvědčení o správnosti cesty, pěstování osvědčených odrůd, jako je Tramín, Rulandské bílé a šedé, Chardonnay, ale i Ryzlink vlašský nebo Veltlínské zelené. Z modrých Modrý Portugal, Rulandské modré či Zweigeltrebe. S jistotou tvrdím, že semámečím pochlubit a naše vína se při správné a kvalitní technologii vyrovnají bez potíží těm zahraničním.

- Máte raději tradiční odrůdy a postupy, nebo jste spíše zastáncem moderních metod a nově vyšlechtěných odrůd?

Vsoučasné době nejde ustrnout na jednom místě. Proto ctím pravidlo, že tradiční odrůdy jsou základem a ty nové je nutné zkoušet i s rizikem, že se třeba v budoucnu neosvědčí. Stejně je to i s technologií, ta musí být vždy velmi precizně dodržovaná. Preferuji však spíše vína s delší možností konzumace, plná, vícevrstevnatá. Nejsem příliš zastáncem vín určených pro krátkou spotřebu. Svatomartinské ale podporuji. Naše firma byla jedna z prvních propagátorů této značky na trhu.

- Jaký máte názor na biovína?

Čejkovická Zemědělská se řadila k zakládajícím členům výrobců vín v integrované produkci. Sámtento postup udržuji ve vlastní vinici. Biovína jsou zvláštní kategorií na trhu a asi není možné, aby je vyráběli všichni vinaři. Je velmi náročné dodržovat čisté bio. Nato si zatím s celou naší firmou o tak velké rozloze vinic netroufáme. Zatím je to pro nás příliš velké riziko. Konzument je ale na tento druh vín zvědavý a chce jej odzkoušet. Podstatné je, kolik procent spotřeby bio unese náš trh i při dobré ekonomice pro vinaře.

- Co říkáte na problematiku dovozu levných vín ze zahraničí?

Bude vždy, protože žijeme v otevřeném tržním prostředí a ve výrobě vína nejsme soběstační. Obrovským problémem pro tuzemské vinaře zůstávají podvody. Zejména při zaměňování levného dovozu za vína z domácí produkce. Zvláště pak u sudových vín záměrně chybným označením odrůd. Nato obrovsky doplácí jak zákazník, tak i poctivý vinař. Moje osobní i firemní motto je, že mezi výrobcem a konzumentem musí být naprostá důvěra. Se svým zákazníkem počítáme na řadu let amámesnahu ho vychovat k věrnosti k našim originálním vínům.

- Kterého ze svých konkurentů si nejvíc vážíte? A proč?

Vážím si všech vinařů, kteří nepodvádí a svá vína vyrábí z vlastních hroznů nebo z hroznů nakoupených od vinohradníků v České republice.

- Myslíte na budoucnost? Vychováváte si svého nástupce?

Domaje to vedení dětí a vnoučat k lásce a úctě k přírodě a vinicím, ve firmě je to samozřejmě dlouhodobý proces spolupráce a odborné výchovy spolupracovníků.

tip vinaře Tramín červený 2012 výběr z hroznů, případně Rulandské šedé stejného ročníku v pozdním sběru. Pro milovníky červených vín doporučuji Modrý Portugal 2012. Pro slavnostní chvíle pak pěstitelský sekt vyráběný metodou kvašení v láhvi, kde je základem kupáž vysoce jakostních vín odrůd Ryzlink rýnský a Rulandské bílé. Tomáš Martinec