Zaječí je obec s dlouhou vinařskou tradicí

Zaječí je obec s dlouhou vinařskou tradicí

První zmínka o vinařství v Zaječí pochází z roku 1252. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1222 v souvislosti s farním kostelem

Zaječí – Katastr vinařské obce Zaječí, ležící mezi městy Hustopeče a Břeclav, je dlouhý téměř sedm kilometrů, jihozápadně se dotýká dolní nádrže novomlýnské soustavy. V těsné blízkosti obce prochází silnice I. třídy Brno –Břeclav a v blízkosti je i sjezd z dálnice v Hustopečích.

Obec Zaječí byla založena na počátku 13. století a kolonizována německým obyvatelstvem. Poprvé se v písemných pramenech objevuje v roce 1222 v souvislosti s farním kostelem. V roce 1335 udělil markrabě Karel městečku obilní trh a právo volného obchodu. V roce 1385 připadla jedna čtvrtina vsi (německy nazývané Saitz) jako věno Anně, manželce Hartneida z Lichtenštejna. V roce 1638 byla ves připojena k lednickému panství, zatímco větší část vsi náležela od roku 1435 ke statku velkopavlovickému. Po zániku patrimoniální správy v roce 1848 se Zaječí stalo součástí hustopečského okresu. Po připojení k Velkoněmecké říši 8. října 1938 obec připadla k říšskoněmeckému správnímu úřadu mikulovskému v Dolnodunajské župě a po roce 1945 opět k okresu hustopečskému. Po osvobození sovětskou armádou 16. dubna 1945 bylo německému obyvatelstvu konfiskováno 1186 ha půdy a 268 zemědělských usedlostí. Do obce přišlo 913 nových osídlenců, převážně z nejbližšího okolí. Od roku 1949 byla obec Zaječí začleněna do okresu Břeclav.

Památky v obci

Dominantou obce je kostel sv. Jana Křtitele, který pochází z roku 1508 a je postaven v pozdně gotickém slohu.

V roce 1848 kostelní střecha a věž shořely. Roku 1860 byl kostel opraven, avšak loď záhy nevyhovovala svému účelu, a proto byl kostel roku 1912 přestavěn.

Po přestavbách však byla loď zmodernizována a ze staré stavby zůstal pouze presbytář. Vysvěcen byl kostel znovu 19. srpna 1913.

Ze zajímavostí kostela je třeba zmínit, že při jeho přestavbě byla za oltářem objevena chodba, ústící u školy, a náhrobní kámen kněze Stanislava Reisingera z roku 1585 s českým nápisem, který byl sekundárně umístěn na vnějším plášti kostela. Stěny na původní sakristii jsou opatřeny střílnami, které naznačují příslušnost kostela ke skupině opevněných jihomoravských kostelů.

Rozsáhlá oprava varhan v kostele proběhla od 27. srpna do 7. září 2007, zahrnovala kompletní vyčištění přístroje, odstranění závad a intonaci a naladění celého nástroje. Na celkových nákladech ve výši téměř 145 tisíc korun se podílela obec i farnost.

Z dalších památek v Zaječí je třeba zmínit kapličku sv. Floriána z roku 1710 a plastiku sv. Jana Nepomuckého z devatenáctého století, ta se nachází uprostřed obce.

Vinařství v obci

První zmínka o vinařství v obci je už od roku 1252, kdy Boček z Obřan daroval mimo jiné třetinu vinného desátku žďárskému klášteru. Roku 1464 náležel desátek z jednoho vinohradu panství rosickému. Před třicetiletou válkou bylo při pavlovickém podílu 392 čtvrtí vinic (pozn.: čtvrť byla míra, která tehdy představovala 4,796 hektaru), po válce 136 čtvrtí obdělaných a 255 pustých. Na podílu lednickém to bylo před válkou 13 čtvrtí, po válce 10 čtvrtí obdělaných a tři pusté.

Po druhé světové válce byly německé vinice rozděleny v rámci přídělového řízení jednotlivým přídělcům. Selským usedlostem i ostatním přídělcům – nezemědělcům, kteří se zde usadili a pracovali v průmyslu v okolních městech a na dráze.

Ke každému číslu popisnému byly ve většině případů přiděleny vinice původních osídlenců. V roce 1947 bylo provedeno nové rozdělení katastru – pozemky byly sceleny a tratě polností upraveny dle terénu. Viniční tratě zůstaly zachovány v původních tratích, které jsou ve většině případů dodnes osázeny vinicemi. V roce 1950 vzniklo JZD, jež postupně vysazovalo ucelené vinice ve větších výměrách. V některých viničních tratích zůstaly zachovány vinice záhumenkové a vinice občanů nezemědělců. V roce 1975 se JZD Zaječí sloučilo s JZD Šakvice a JZD Starovičky. Za existence sloučeného družstva zůstaly viniční tratě a výsadby družstva Zaječí v podstatě zachovány.

V roce 1991 došlo k osamostatnění JZD Zaječí, které se v roce 1995 přetransformovalo na akciovou společnost PROZAPO Zaječí. Tato společnost se zabývá pouze produkcí hroznů, které dále prodává zpracovatelským podnikům. Nákupemakcií vstoupilado vlastnictví akciové společnosti Prozapo Zaječí v roce 2006 firma Agro 2000, s. r. o., Třebíč.

---

Cyklostezkou do Zaječí Obec Zaječí leží na velkém jižním okruhu Velkopavlovické vinařské stezky*, který vede od Židlochovic před Velké Němčice do Uherčic, dále přes Hustopeče do Šakvic, z Šakvic pokračuje asfaltovou cestou kolem Novomlýnských nádrží do Zaječí. VZaječí je značení vinařských stezek na návsi u pošty a u prodejny Jendota. Stezka vede poblíž kostela sv. Jana Křtitele a pokračuje polní cestou do Přítluk a dále přes Rakvice do Podivína. Z Podivína se mohou cyklisté vydat do Lednicko­valtického areálu nebo dokončit velký okruh a zajet od Velkých Bílovic až do Kobylí. Zaječí se nachází na železniční trati Brno­Břeclav. V Zaječí také lze přestoupit na lokálku směr Hodonín. Občerstvit se turisté mohou v několika restauracích a cukrárně. *Velkopavlovická vinařská stezka je dlouhá 109 kilometrů, vede do 31 vinařských obcí a je značena žlutými kovovými tabulkami s modrým logem vinařské stezky. Na území Velkopavlovické vinařské oblasti tvoří tyto žluté tabulky dva okruhy – malý severní a velký jižní okruh. Zdroj: www.zajeci.cz