Archeologové našli na Šobesu předměty z doby bronzové

V prostoru viniční trati Šobes v Národním parku Podyjí se zachovaly stopy pravěkého osídlení. Potvrdil to archeologický průzkum. Vědci na místě našli například kus jantaru, který může svědčit o obchodním styku místních lidí s Pobaltím popřípadě oblastmi jižní Evropy. Řekl to archeolog David Rožnovský z Jihomoravského muzea ve Znojmě. Vinice Šobes, jejímž většinovým vlastníkem je Znovín Znojmo, aspiruje na zápis do seznamu dědictví UNESCO.

Archeologové na místě udělali několik sond. Díky nim zjistili, že většinu nálezů lze datovat do doby bronzové, konkrétně do kulturního okruhu tzv. středodunajských popelnicových období. Jde o dobu 1250 až 750 let před naším letopočtem.

Podle Rožnovského šlo na místě o typickou lokalitu opevněného sídliště své doby. "Sídliště bylo téměř nedobytné z toho důvodu, že šíje meandru je hodně úzká a tudíž lehko bránitelná, navíc po všech stranách lokality jsou příkré svahy," uvedl Rožnovský. Podle něj zde bylo pravěké osídlení poměrně husté, ze sond ale nelze určit počet obydlí.

"K zajímavým nálezům patří objev celé nepoškozené zrnotěrky, tedy kamene, který sloužil jako podložka při mletí obilí. Dále jsme našli poměrně dost střepů. Bez zajímavosti není ani nález kompletní jednoduché misky či malého pohárku," uvedl Rožnovský.

Podle něj byl průzkum poměrně složitý špatnou dostupností lokality. Ze značného počtu přihlášených brigádníků 90 procent odpadlo, když zjistilo, že na místo musí z nejbližší vesnice přes kilometr pěšky. "Nakonec nás zůstalo pět," uvedl Rožnovský. Podle něj bude archeologický průzkum, který financoval Znovín Znojmo, za rok patrně pokračovat. Vlastník chce na místě vysadit nové vinice, které by archeologické nálezy mohly poškodit. Podle průzkumu pak zvolí zřejmě hloubku orby. Část areálu je ale už zlikvidována dřívějšími zásahy do terénu, kde jsou dnes terasy. Spodní část je dobře zachovalá.

Znovín Znojmo chce dát zapsat viniční trať Šobes v Národním parku Podyjí na seznam přírodních památek UNESCO. Proces potrvá pět až deset let. Firma zatím shromažďuje podklady. Zatím žádná z českých a moravských vinic na seznamu není. Znovín se v minulosti o vinici musel soudit. V roce 2012 mu vlastnictví části vinice definitivně potvrdil Ústavní soud, když odmítl stížnost obce Podmolí, která Znovínu v roce 1995 prodala 6,5 hektaru vinohradu. O 12 let později nové vedení obce transakci zpochybnilo.

Firma na Šobesu vlastní 70 procent viničných tratí. Zhruba 1,5 hektaru vlastní stát, ostatní jsou soukromníků. Celkem jde téměř o 12 hektarů vinic, které by měly být jako komplet v seznamu UNESCO. Podle šéfa Znovínu Pavla Vajčnera na místě vznikají mimořádná vína. Lokalita je výjimečná podložím, které je skalnaté a mimořádně kyselé. "Unikátní je i mikroklima. Místo je obklopené lesy a je dost na severu. Víno má jiný charakter. Je hodně minerální, má takovou romantičnost," uvedl Vajčner.