Na moravských a českých vinicích roste spousta světoznámých a široce rozšířených odrůd révy vinné. Mezi nimi však narazíme i na odrůdy, které u nás byly přímo vyšlechtěny.
Za největší rozmach šlechtitelství u nás vděčí milovníci vína paradoxně velmi nešťastné události, jež zasáhla celé naše vinařství před více než sto lety. Byla to malá mšička révokaz, která se u nás masivně rozšířila a vážně poškodila vinice. Právě snaha najít odrůdu, která by byla proti škůdci odolná a zároveň dávala kvalitní víno, byla nejsilnějším impulzem k rozvoji našeho šlechtitelství.
V současnosti hraje při šlechtění roli nejen odolnost vůči škůdcům, ale také větší příklon k šetrnému způsobu práce na vinohradech (s využitím minima chemie) a vyvíjející se preference spotřebitelů.
Přestože je zavedení nové odrůdy na trh dlouhodobý proces, máme v současnosti možnost ochutnat celou řadu modrých odrůd vzniklých na Moravě - Agni, André, Ariana, Cabernet Moravia, Cerason, Fratava, Kofranka, Laurot, Nativa, Neronet, Rubinet, Sevar.
Podívejme se na ně podrobněji
Jméno hrdě nesoucí původ vína nese Cabernet Moravia. Otcem odrůdy je Lubomír Glos z Moravské Nové Vsi, který měl na vinohradě zdegenerovaný Cabernet Franc, jenž sice dával výborná vína, ale špatně plodil. Důvod pro šlechtitelské experimentování tak byl na světě. V odrůdě Cabernet Moravia se potkal Cabernet Franc s Zweigeltrebe. Odrůda byla uznána v roce 2001 a dnes ji najdeme už na 198,5 ha našich vinic v teplých polohách Moravy.
Špičkové Cabernety Moravia jsou vína temná, s vůní tmavého ovoce připomínající rybíz či borůvku, vína kořenitá, s jemnějšími tříslovinami. Jde o vína ušlechtilá s patrným vlivem cabernetu, plného těla a s důraznou stopou rybízových tónů. Cabernet Moravia je tou nejlepší ukázkou toho, jak noblesní červená vína lze vyrobit i v severní části vinařské Moravy. Pěstitelé Cabernetu Moravia vozí medaile z mezinárodních soutěží, kde kvalitu odrůdy i jejich práce potvrzují přední světoví sommelieři.
Další oblíbenou původem moravskou odrůdou je André. Tato odrůda byla pojmenovaná na počest saského rodáka Christiana Karla Andrého, zakladatele brněnského spolku na podporu šlechtění ovoce a révy, který byl moravským vinařstvím fascinován. André vyšlechtil Ing. Jaroslav Horák ve Šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích, když spojil odrůdy Frankovka a Svatovavřinecké. Aktuálně najdeme odrůdu André na cca 288 ha našich vinic a její zastoupení trvale roste. Tato odrůda vyžaduje teplé oblasti umožňující pozdější sklizně.
André klade vyšší nároky na konzumenta – mladá vína se mohou sice projevovat výraznou tmavě ovocnou aromatickou vůní až do lesního ovoce, ale kvůli kyselinám a tříslovinám zároveň poměrně tvrdě až hrubě v chuti. André proto více než jiné modré odrůdy potřebuje čas, aby dosáhlo optimální odrůdové zralosti a získalo na atraktivitě. Výjimkou nebývá ani archivace delší než 10 let, která však z André dokáže vytvořit jedno z nejzajímavějších a nejkvalitnějších červených vín Moravy.
Ariana je středně raná až pozdní modrá moštová odrůda. Je to kříženec odrůd Ryzlink rýnský a Svatovavřinecké s Zweigeltrebe, který společnými silami vytvořil v Perné František Zatloukal a Ing. Ludvík Michlovský. Ariana nemá na polohu ani půdu zvláštní požadavky, a je tak vhodná k pěstování v Čechách i na Moravě.
Je to zajímavá moštová odrůda s vysokým výnosem a jakostí sklizně. Víno je plné, harmonické, sametově hebké, dostatečně barevné, velmi dobré kvality s jemným obsahem tříslovin. Zráním získává na kvalitě.
Odrůdu Neronet vyšlechtil profesor Vilém Kraus v Lednici na Moravě. Je ještě poměrně mladá (1991) a zrodila se křížením odrůd Svatovavřinecké, Modrý Portugal a Alibernet. Název Neronet je složen ze dvou výrazů, a to z nero – což znamená italsky černý – a z koncovky net, jež odkazuje k rodičovské linii kabernetové (Alibernet, Cabernet Savignon). Neronet je zatím vysazen na ploše okolo 30 ha a jeho obliba mezi vinaři stále stoupá. Nejvíce se pěstuje ve velkopavlovické a slovácké podoblasti. Kromě našich vinařských oblastí se ale tato moravská odrůda pěstuje také na Slovensku, v Německu, v Rakousku a v Maďarsku.
Protože byl Neronet vyšlechtěn primárně jako barvířka, jeho barva je velmi tmavě červená s modravými záblesky a jemnou vůní. V chuti je plný, s výraznější strukturou tříslovin.
Laurot je kříženec odrůd Merlan, Frankovka a Svatovavřinecké. Vznikl spoluprací šlechtitelů ze sdružení Resistant Velké Bílovice a Lubomíra Glose. Odrůda je to vhodná pouze do těch nejlepších vinohradnických oblastí. Náročná je i na půdu. Zastoupení ve vinicích je zatím spíše minimální a pohybuje se v jednotkách hektarů převážně ve Slovácké vinařské podoblasti. I přesto se Laurot stal nejlepším červeným vínem Salonu vín ČR pro rok 2015.
Odrůda dává vína vysoké kvality vyznačující se aromatickou vůní a harmonickou chutí typu Svatovavřineckého s výraznou kyselinou, kterou je nutno v některých ročnících odbourat. Typický Laurot je velmi tmavě granátové barvy s fialovými reflexy, vůně je svěží s ovocnými tóny, chuť je plná, jemná a atraktivně harmonická. Ve vůni a chuti jsou dominantní třešně a višně, najde se tu ale i vyzrálé lesní ovoce a čokoláda. V chuti lze pozorovat výraznou tříslovinu. Víno je vhodné ke střednědobé archivaci, při zrání se rychle sametově zaplňuje.
Lubomír Glos se přičinil nejen o vznik Cabernet Moravia, ale v roce 1973 také o odrůdu Fratava. Tato pozdní odrůda vznikla křížením Frankovky a Svatovavřineckého. Fratava je vhodná k pěstování v obou vinařských oblastech České republiky, přesto je zatím pěstována na relativně malých plochách. Fratava stála u zrodu mnoha dalších resistentních odrůdu jako Cerason, Kofranka, Laurot, Nativa a dalších.
V dobrých polohách dává vína vysoce kvalitní, plná, silně barevná, s nižšími kyselinami a příjemnou tříslovinou. Charakterem a jakostí připomínají tato vína odrůdy Svatovavřinecké, ovšem s podstatně nižší aciditou. Víno je chuťově příjemné, velmi plné, extraktivní, s výrazně temně červenou barvou.
Odrůda Rubinet vznikla složitým křížením odrůd Alibernet, Revolta a André profesorem Krausem v Lednici na Moravě. Rubinet je zatím pěstován jen okrajově, určitě je ale odrůdou dávající vína zajímavá, která osloví milovníky pěkného červeného vína.
Barva vína je neprůhledně sytě černočervená. Vůně intenzivní a kořenitě kabernetová. Chuť velmi plná, viskózní, tříslovitá. Ve vůni lze nalézt černý rybíz, plody černého bezu, Cabernet Sauvignon a koření. Charakterem víno připomíná červená vína z jižní Evropy. Je velmi vhodné ke spojování s dalšími červenými víny, kterým dodává plnost a charakter. Hodí se také pro školení v barikových sudech.
Kofranka vznikla dílem kolektivu šlechtitelů Resistant z odrůdy Fratava křížené s odrůdami Merlot a Seibel 13666. Je to pozdní až velmi pozdní odrůda a její zastoupení ve vinicích je zatím spíše jen na pokusných plochách.
Víno má tmavé rubínové odstíny, ve vůni jsou charakteristické plody lesního ovoce a sušené švestky. Chuť je plná, extraktivní, sametově hebká s borůvkovými tóny a vyššími tříslovinami.
Odrůda Nativa je dalším křížencem kolektivu šlechtitelů Resistant. Vznikla z odrůd Fratava a Merlan. Nativa zatím není příliš rozšířená, je stejně jako Kofranka pěstována na pokusných vinicích. Vyžaduje teplé a slunné svahovité polohy, které nejsou ani příliš suché, ani příliš vlhké.
Vína bývají tmavě červené až rubínové barvy, plná, extraktivní, harmonická, s výraznější tříslovinou a s poněkud vyšší aciditou. Vína jsou jemně aromatická, svým charakterem se přibližují odrůdám Merlot, případně i Cabernet Sauvignon, v aroma se objevuje ovocitost s tóny třešní a višní a kořenitost, v buketu též florální tóny.
Cerason je nová odrůda se zvýšenou odolností vůči houbovým chorobám, proto je vhodná k výrobě k biovín a červených a růžových vín v ekologickém vinohradnictví. Zrodila se z křížení odrůd Merlan a Fratava a jejími „otci" jsou Ing. Miloš Michlovský a prof. Vilém Kraus. Odrůda Cerason vyžaduje dobré polohy a pro kvalitní vyzrálost také dostatek slunečního svitu. Stanoviště by proto měla být výhradně svahovitá s jižní nebo jihozápadní expozicí.
Cerason je kvalitní víno tmavočervené až modročervené barvy, ovocné a bylinné vůně i chuti, jemně aromatického typu.
Odrůda Agni byla vyšlechtěna za spolupráce šlechtitelských stanic ve Velkých Pavlovicích a Perné. Odrůda Agni vznikla jedinečným spojením odrůd André a Irsai Oliver. Bohužel, v praxi se příliš tato jedinečná odrůda příliš nerozšířila.
Vína z této odrůdy jsou typická muškátovým aroma a současně velmi kladnými předpoklady pro výrobu dezertních vín. Vína jsou to velmi zajímavá a krásná, ač vzácná.
V roce 2008 byla přihlášena atypická odrůda Sevar, vyšlechtěná Ing. Aloisem Tománkem v Polešovicích. Sevar vznikla křížením francouzské odrůdy Seyve Villard a Svatovavřinecké za účelem vyšlechtit odrůdu odolnou proti mrazu a houbovým chorobám. Sevar představuje novou kvalitu ve skupině modrých moštových odrůd, protože je díky své odolnosti vhodná pro ekologické postupy, dosahuje vysoké kvality vín. Zatím se víceméně pokusné výsadby s touto odrůdou nachází ve slovácké podoblasti. Začíná se však pěstovat i jinde, například ve Velkých Bílovicích, a zkoušejí ji pěstovat i vinaři v Polsku.
Kvalitní víno Sevar je rubínové až tmavočervené barvy, má zajímavý buket i chuť. Prolínají se v něm vůně květinové a ovocné a ve vínu lze nalézt plody okraje lesa – maliny, ostružiny, jahody, rybíz i borůvky.
Vinařské novinky do schránky