Prezident Svazu vinařů byl hostem úterního Radiožurnálu

Záznam pořadu v archivu Českého rozhlasu

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka: Dopolední Radiožurnál vám naleje čistého vína. Budeme to dělat až do jedenácté hodiny, protože mým hostem je prezident Svazu vinařů Tibor Nyitray, vítejte ve studiu, dobrý den.

Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů: Dobrý den.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka: Tak já jsem si přečetla o letošní úrodě dvě věci, které se mi zdály trošku protichůdné, totiž že to současné letní počasí s množstvím srážek zatím vinařům přeje, ale taky jsem si přečetla, že vinaře zasáhly jarní mrazy. Teď nevím, jestli bude vína málo, dost nebo jak to tak, ono se to může ještě několikrát zvrhnout, ale?

Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů: Tak my ze Svazu vinařů říkáme, že tento rok bude, zatím se jeví jako tradiční průměrný rok, až na ty jarní mrazy, protože u těch jarních mrazů došlo k tomu, že se nevratně poškodily začínající pupeny a z takového toho běžného průměrného výnosu, který se dá odhadovat v tom období, tak jsme odhadli, že zhruba 30 % úrody nebude. Teď se ukáže ještě, až na konci toho vegetačního cyklu a při samotném vinobraní, kolik nakonec toho hrozna bude. My ještě zatím nejsme nijak si jistí.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka: Co se může ještě do té doby všechno stát?

Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů: No strašně moc věcí. Může dojít dlouhotrvající deště, které způsobí pak praskání bobulí a velkou invazi hniloby nebo plísní, pak jsou ty hrozny napadány hmyzem, protože se rozpukají a jsou přístupné pro hmyz. Může se stát ještě spoustu jiných věcí, protože třeba v době sběru, kdy už bude hrozno vyzrálé dostatečně, tak přijdou zase deště a nebude se moct dostat do vinohradu. Teď podle mě tak každý vinař se k tomu svému bohu modlí, aby se nic zvláštního nestalo a ti, co nemají boha, tak k nějaké takové té všemocnosti nebo všemocné energii, aby se hlavně nic nestalo.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka: Ale to si neděláte legraci, to je prostě, to je fakt.

Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů: To si myslím, že je naprostý fakt, protože já teď mám asi 7 aplikací na meteorologické předpovědi a dělám si takový průměr a děsím se toho, vidím ty dlouhotrvající předpovědi, tak zatím se to jeví, jako že bude takový normální rok konečně. Všimněme si, loni byly v této době extrémní tepla, byly čtyřicítky, takže letos to bylo fajn, letos vždycky je teplo, pak zase dojde tradičně nějaké deště, chvilku se to uklidní, teď bude trochu chladněji, to je docela dobré pro to dozrávání, no ale hlavně aby pak v tom září nedošly ty dlouhotrvající deště, jak třeba bylo v roce 2014.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka: Přejme vinařům dobrý rok, protože ho tím zároveň přejeme i sobě. Tibor Nyitray je dnes hostem Radiožurnálu a na víno se ho můžete ptát na www.radiozurnal.cz.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka: Posloucháte Dopolední Radiožurnál. O víně mluvíme s Tiborem Nyitrayem, který je prezidentem Svazu vinařů. V osobě dnešního hosta se vlastně snoubí svět právnický a svět vinařský, protože je spoluzakladatelem jednoho vinařství. Jak se to stane? Máte, máte rodinnou tradici vinařskou, anebo jste si prostě po vystudování práv řekl, že právníkem nebudete?

Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů: Ne, tak ta cesta byla složitější. Já jsem vyrůstal v Bratislavě, ale větší část rodiny máme u Komárna, a to už je v té podunajské části Podunajské nížiny a tam se réva pěstuje odjakživa, takže samozřejmě pro nás bylo normální, že nám vždycky ta rodina přinesla nebo my jsme si přivezli to domácí víno. Tehdy nám obrovsky chutnalo, už i já jako malý kluk jsem dostával střik vinný, takže jsem tu chuť už měl nějakým způsobem nachutnanou, no a pak v dospělosti, to už jsem žil v Čechách a na Moravě, tak jsem se k vínu postupně propracoval přes ty porevoluční euforie z whisek a z koňaků a tak dále, tak jsme se dostali zase zpátky k tomu poctivému našemu vínu. No a začal jsem se vzdělávat ve víně a byl to takový únik z toho každodenního stresu, který v té právničině jsem měl, takže to víno bylo takové pohlazení, až se z toho stal určitý koníček, udělal jsem si různé zkoušky degustátorské a sommeliérské a začal jsem to poznávat. Takový paradox byl, že když jsme se učili třeba o vadách vína, tak samozřejmě jsem si vyvolal ty chuťové vzpomínky, tak všechny ty vady to víno od toho strýca měly, takže to bylo takové vtipné, ale nám tehdy připadalo, že je výborné. No tak, no a pak v určitém věku asi 43 let jsem měl takový pocit vyhoření a že vlastně nic za mnou nezůstává, že ta rutinní práce něco začít dělat, udělat, vyhrát a zase další případ a různé akvizice a podobně, nic nezůstávalo a začal jsem se zabývat myšlenkou na svůj vinohrad a nějaké svoje víno. No a zmínil jsem se kolegovi nebo kamarádovi, tehdy klientovi, který zase dělal ve finanční sféře a dali jsme to dohromady a založili jsme to vinařství Sonberk s tím, že ho uděláme tak, jak bychom si mysleli, že by mělo být i z těch našich zkušeností ze zahraničí a nebyli jsme až tak vázáni tím, že by jsme na tom museli každý ten vydělat tu korunu a udělali jsme to spíš jako takové umělecké dílo, jak architektonicky, tak i výkonově, tak i co se týče toho vína.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka: Takže teď se budíte s těmi aplikacemi a díváte, jaké bude počasí, denně.

Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů: Přesně tak. Naštěstí tu polohu, kterou jsme objevil, která tam historicky byla využívaná na révu, ale v době komunismu prostě z nějakého důvodu tam ty vinohrady nebyly a my jsme si našli v archivu, že tam odjakživa byly, už od 13., 14. století, tak jsme to tam posadili a musím říct a zaklepat, tady se to nemá u mikrofonu, že se nám vyhýbají i ty mrazy i takové největší invaze třeba těch hnilob, protože tam neustále pofukuje větřík a třeba spóry plísní jsou odfukovány a máme výhled na Mušovská jezera, na Pálavu úplně nádherný, takže říkáme, že od nás je nejhezčí výhled na Pálavu, tak doufám, že to tak je.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka: Tak tady bude určitě spousta takových adeptů, kteří by vyprávěli o krásných výhledech ze svých vinic, ale víte, co mě zajímá? Když já se rozhodnu, že si založím vinici, vinohrad, a pustím se do toho, tak to asi už nebude tak jednoduché, protože jsem pochopila, že kdybych si chtěla třeba zavést novou výsadbu, úplně novou, tak budu muset žádat Evropskou unii, je to tak?

Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů: Tak nová výsadba byla možná i v době před letošním, začátkem letošního roku z takzvaných rezerv. My jsme měli určitou kvótu při vstupu do Evropské unie, kolik vinohradů můžeme na našem území mít. A tato rezerva nebyla tak využívána, protože vedle toho paralelně ještě bylo takzvané právo opětovné výsadby, které spočívalo v tom, že někde se vyklučil starý vinohrad a místo něho se mohl posadit nový, to znamená hektar za hektar třeba, takže těchto možností a těch práv opětovných výsad bylo dostatečný množství na to, aby se čerpala ještě navíc, navíc ta rezerva. Navíc to právo opětovné výsadby, respektive realizace vytvoření toho obnoveného vinohradu jsou podporovány z dotací, které jsou v rámci společného organizace trhu v Evropské unii udělovány, ale v letošním roce vznikla jiná varianta, taky evropská, celoevropská, že stát může rozhodnout, že do dalšího období povolí vytvoření úplně nových vinohradů, ne hektar za hektar, ale další hektar, a to do plochy 1 % z předchozího roku živých vinohradů, to znamená pro letošek, když to zjednoduším, bylo 178 hektarů možných a díky bohu a díky tomu, celkové situaci kolem moravského a českého vína se vyčerpaly všech těch 178 hektarů, což znamená ...

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka: Takže máme nové vinice v podstatě.

Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů: Budou nové vinice, ale nejenom, ale mě jako prezidenta Svazu vinařů velmi těší to, že jinými slovy dojde minimálně 178 milionů korun investičních do oboru a plus k tomu ještě dalších zhruba 300 milionů, které přijdou do těch obnovovaných vinohradů, takže je obrovský zájem o naši produkci, o domácí surovinu a tím pádem samozřejmě i o domácí víno, a to je podle mě velký úspěch.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka: Tibor Nyitray je dnes hostem Radiožurnálu. Mluvili jsme o tom, že 178 hektarů nových vinic přibylo v České republice, kdybych se rozhodla, že se do toho pustím, na kolik hektarů si v rámci nějakého menšího vinařství mohu troufnout a jak dlouho to bude trvat, než mohu začít skutečně sklízet první víno?

Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů: Tak první úvaha by měla být o tom, jestli chcete na tom nebo tím vinařstvím podnikat, chcete na tom vydělávat, chcete se tím živit, nebo to chcete mít pro svoji nějakou potěchu, eventuálně pro pár kamarádů prodávat víno, pokud budete samozřejmě řádně přihlášeni a registrováni. Pokud tuto úvahu si nějak v sobě vyřešíte, tak musíte vědět, že z toho určitě nebudete extrémní boháč ani milionář, protože na začátek hlavně budete muset mít určitou sumu peněz. Pokud budete vysazovat úplně nový vinohrad, tak dnes se nám podařilo pro toto období na státu doslova vydyndat a vyrazit určitou podporu na pořízení takových těch opěrných konstrukcí, to znamená ty sloupky, drátěnky a tak dál, ale jinak je to u nových, úplně nových vinohradů, to znamená nové hektary zcela zase a když si spočtete, že první slušná úroda přijde tak po čtyřech letech a do té doby musíte to vysadit, pořídit ty sazenice, hnojit, ošetřovat a tak, a tak dál, tak vás to bude stát do té úrody jeden milion za hektar.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka: Já bych začala tak s 10 hektary pro začátek.

Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů: 10 milionů si připravíte, budete docela spokojená, protože samozřejmě si musíte koupit traktor, musíte si koupit jiná zařízení, musíte si koupit postřikovací zařízení, není to vůbec levná záležitost. No a zároveň tak, jak jsem na začátku uvedl, musíte čekat, že přijde rok, kdy nebudete mít vůbec nic třeba, protože dneska máme vinaře, který třeba na Znojemsku ze 60 hektarů 45 mají nula a musí stále ten vinohrad ošetřovat a tak dál, čili není to podnikání v tom smyslu, že chci do zítřka zbohatnout, pokud to děláte slušnou cestou, chcete dělat vlastní víno z vlastních hroznů, je to velmi složité. A to jsme se nedostali k tomu, že musíte mít nějaké vzdělání hlavně, jak se to víno dělá. Jedna věc je vinohrad, druhá věc je pak sklepní hospodaření a sklepní práce. Takže pokud, nejlepší by bylo, kdybyste měla jenom ty peníze a najala si ty odborníky, to vám můžu doporučit. Tak jsme to udělali my.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka: Děkuju, děkuji za radu. Kolik stojí třeba hektar vinařství v cizině? Když přejedu z Moravy do Rakouska, do Německa a tak dále. Je to srovnatelné s tím, co tady máme?

Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů: Ne, ani vůbec. Tam se v podstatě ...

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka: A dá se to vůbec koupit?

Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů: No, velice sporadicky a když tak se prodávají celé podniky, v podstatě buďto generace nějakým způsobem se ukončí, že není nástupce, ale dochází samozřejmě k výměnám majetkovým zejména třeba ve Francii, v Bordeaux, kde přichází silní investoři z Číny, z Anglie, z arabských států, tak stejně i v ostatních státech ale taková ta tradiční rodina vinařství, tak ty se v podstatě nemění, tam jsou generační výměny jenom tak, že i dcera třeba nastupuje, nemusí to být syn, ale nikdo nikomu by nedovolil prodávat jen tak, jako že potřebuje peníze, třeba hektar vinohradu. To u nás zpočátku po revoluci to bylo jednodušší, protože víno nebylo středobodem nějakého zájmu a teď postupně se dostáváme k tomu, že dochází už k přeprodejům hektarů třeba na Pálavě, které už dosahují obrovské ceny, jako že to je třeba i desetinásobek té pořizovací, myslím tý investiční ceny, protože už to má třeba takovou polohu, která je ověřená, že z toho se dostávají výborná vína a pak už to stojí i miliony nad rámec té investice.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka: Já jsem pochopila, že vinařství u nás se prodávají také proto, že vlastně nemají nástupce a vy jako prezident Svazu vinařů jste zase řekl, že byste rád, aby určitou generační výměnou nenastal zlom, aby vlastně ta tradice nějakým způsobem pokračovala. Co pro to můžete jako prezident Svazu vinařů udělat?

Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů: Snažíme se prosazovat programy, které by stimulovaly začínající vinaře. Chceme ukázat mladým i třeba z rodin těch tradičních vinařů, že se oplatí zůstat v tom oboru. Že sice to není na rychlé zbohatnutí, ale je to na velice slušnou obživu a je to navíc ještě určitá čest a stavovská hrdost dělat dobrá vína, dělat vína a přinášet radost lidem buďto jak těmi víny, tak samozřejmě celou tou atmosférou, tím folklorem, tou kulturou, která se na to navazuje, gastronomii, která s tím souvisí, je spousta už dnes vinařství, která jsou spojena s hotelem, s restaurací a nabízí komplexní zážitek jak pro turistu, tak pro třeba návštěvníka, který přijde jenom za tím vínem, takže někde v rozmezí 10 hektarů plus nějaké to gastronomické zařízení, ale chce to jednak se vzdělávat, dobré školství, jak střední školství, tak vysoké školství, a tam se snažíme hodně, hodně spolupracovat, v podstatě denně jsme ve styku a snažíme se i zatáhnout do našeho života ty lidi, který učí pak ty mladé, aby tam zůstávali.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka: Jak dlouho mi bude trvat, než mě jako nováčka vezmou vinaři mezi sebe, než mě začnou respektovat? Vy jste to zažil, když nejsem z tradiční vinařské rodiny, začínám.

Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů: Samozřejmě jsem to zažil, nebylo to vůbec jednoduché, protože první ty vztahy k nám byly takové odměřené, že přišli jsme, máme peníze a teď jsme něco udělali a komu, kdoví, komu to chceme prodat a kdoví, jak to děláme, a kdoví, odkud to víme a tak dál, ale myslím si, že postupem času a je toho důkazem i to, že mě zvolili vinaři za prezidenta, že ocenili to, co jsme udělali a vidí, že to, co jsme udělali, tak jak by to mělo být přesně podle předpisů daňových, technologických a tak dál a že to naše víno se dostalo na určitou úroveň, která je neoddiskutovatelná, tak si myslím, že prostě ta poctivá práce se ukázala a nikdo už v nás nevidí žádné individua podezřelá, která dojdou odněkud a něco chcou.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka: Posloucháte Dopolední Radiožurnálu. Vinař, prezident Svazu vinařů Tibor Nyitray je dnes hostem a ptáte se ho na všechno možné. Jiří píše: "Při návštěvě vinařů v Pavlově jsem se dozvěděl, že pokud bude nabízet víno Pálava stáčené přímo ze sudů, jedná se o podvod, vína prý není takové množství, aby se na trh v téhle formě dostalo, tak co je na tom pravdy?"

Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů: Tak tím se dostáváme k určitému neuralgickému bodu celého našeho života, v podstatě velkému problému, takovému vředu, který chceme vyříznout, a to je takzvaný černý trh s vínem. Poté, co jsem nastoupil do funkcí, do funkce, tak jsem se začal zabývat takzvaným bojem proti spotřební dani, kterou tehdy na víno chtěli uvalit tehdejší ministr financí, a no při zpracování analýzy dopadu, tak jsme zjistili nebo možná já v tom svém romantickém naivismu vinařském, že ta situace je jiná, než se jeví navenek. A zjistili jsme, že tady existuje obrovský rozšířený trh, černý trh s vínem, a to jak s vínem, které se sem načerno ze zahraničí dostane a načerno se pak prodává, to znamená bez papírů, no a pak s vínem, které ještě navíc krom toho je pančované. Jedná se zpravidla taky o to víno, které je deklarováno jako ze zahraničí. No a začali jsme analyzovat, co to vlastně znamená, jaké jsou ty projevy a jak bychom se tomu mohli bránit. No a jedním z těch nositelů toho negativního byla právě odrůda Pálava, která je velmi oblíbená, je to taková naše věc, náš národní poklad.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka: Je tam nějaká podobnost s nějakou jinou odrůdou, že se dá zaměnit třeba?

Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů: Ano, on je to kříženec, takže podobné jiné křížence můžou chutnat podobně navenek i laikovi, takže možná podobně chutná odrůda, která se jmenuje /nesrozumitelné/, je to maďarská odrůda, nebo ještě jedna taková srbská podobná odrůda, no a tím, jak se to sem dostávalo a tvářilo se to nějak, no tak mnoho těch filutů začalo prodávat sudovou Pálavu za cenu, která absolutně neodpovídá výrobním nákladům ani tady, ani třeba na Slovensku, kde trochu Pálavy je. Ale tam tu Pálavu mají taky jako šperk a dávají samozřejmě do lahví přívlastkových úrovních, ale rozhodně ju nikdo nedává jako masovou do sudů a tady se prodávaly tisíce a statisíce litrů Pálavy. Toto už se podařilo eliminovat, už té Pálavy tolik není, i když teď jsme zaznamenali zase jednoho člověka, který přivezl údajně víno ze Slovenska, má na to papíry a víno, který tam je deklarováno, ukazuje, že by muselo ten vinohrad mít asi 18 tun z hektaru. Jenom uvádím, že u nás je průměrný výnos 5 až 6 tun a tam by mělo být jakože 18 tun, aby to bylo, takže teď ještě máme takové přeshraniční vztahy s ministerstvem polnohospodárstva na Slovensku a snažíme se to i tam eliminovat, protože to je taková věc, která nám velmi, velmi škodí všem.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka: Když už někdo půjde si pro to sudové víno, co by tak od toho člověka, který mu to prodává, mohl chtít vědět?

Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů: Já bych hlavně každého prosil, aby se zeptal, kde to víno vzniklo, že většinou bývá napsané víno přímo od výrobce, víno z Moravy a tak dál. Jenomže možná, že na Moravě bylo chvílu skladováno, ale velká část těch vín, které se prodávají jako čepovaná vína, tak pochází odjinud a možná někdo, nějaká firma, která má sídlo na Moravě, je pak nabízí, takže první, co je potřeba se ptát, ze zákona je povinnost uvádět původ toho vína, původ toho hrozna, ze kterého to vzniklo, a pak se svobodně rozhodnout, jestli je z Moldavska a chci moldavský víno, tak ať si ho klidně koupím. Jestli je z Maďarska a chci maďarské víno, tak ať si ho klidně koupím. Ale jestli toužím koupit moravské víno, tak nemůže mi někdo tvrdit, že je z Moravy, ale přitom to není moravské víno. A to je taková ta nenápadná jemná, ale velmi škodlivá manipulace.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka: A když se bavíme o falšování vína, protože o tom jsem četla několikrát, tak to je věc, kterou si vůbec neumím představit. To už není o tom, že zaměňuji odrůdy, ale že dělám vyloženě fyzicky něco s tím produktem jako takovým.

Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů: Ano, ano, bohužel. Bohužel to je věc, která opět nemá obdoby téměř nikde kolem. Snad kromě východu, ale i tam už to je těžší. Za poslední tři roky inspekce zemědělská a potravinářská odhalila skoro 300 případů, kdy vzorky, které zkoumala, vykazovaly známky manipulace s těmi, s tím nápojem, s tím vínem takzvaným, že tam někdo přidal vodu nebo že tam přidal glycerol nebo že tam přidal syntetické barvivo nebo alkohol neznámého původu. Je jasný cíl - pokud mám cisternu, ta má 20 tisíc litrů a upravím jí tak, aby vypadala jako víno v objemu 40 tisíc litrů tím, že tam přidám vodu a ty ostatní látky, které mají úkol ošálit toho zákazníka, aby si myslel, že to je víno, že to chutná jako víno, ale víno to není, ale zároveň to prodávám za cenu jako víno, no tak samozřejmě mám neoprávněný zisk a ještě navíc to prodávám načerno a ještě nedej bůh to vydávám za naše víno, tak to je úplně největší, jak to říct slušně, prostě nedobrá věc.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka: Prezident, prezident Svazu vinařů Tibor Nyitray je dnes hostem Radiožurnálu. Vaše otázky na něj přidáme za okamžik.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka: Tibora Nyitraye, prezidenta Svazu vinařů, se ptáte v Dopoledním Radiožurnálu. Lukáš Suchý píše: "Na návštěvě mi kamarád nalil skleničku a já četl na etiketě upozornění pro alergiky, že nápoj obsahuje mléko a vejce. Jak je to možné? Etiketa říkala, že se jedná o víno z Velkých Pavlovic koupeno prý v obchodním domě."

Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů: Já myslím, že tam nebylo napsané, že obsahuje mléko a vejce, ale může obsahovat zbytky těchto substancí, a to zejména proto, že se některé bílky i některé látky, které obsahují bílkoviny podobné těm mléčným, používají na číření vína v stádiu školení vína. A je to v pořádku. Nikoho to v podstatě netrápilo až do doby, než jsme začali uvádět všude všechny alergeny, takže se tam objevuje samozřejmě oxid siřičitý, pokud je používán, a objevují se i tyto věci, pokud ten vinař použije tu metodu na číření. Pro chuť a tak dál to nemá žádný význam, protože to zase způsobuje, že se ta bílkovina srazí a odfiltruje, ale můžou tam být stopové prvky, takže se tak musí uvádět a pokud se použije ta technologie, tak se musí uvádět, pro někoho to může být nepříjemné, ale v podstatě dobře, máme ty informace, nevím, kolik z nás si na jídelním lístku přečte, co je číslo 22, 12 a 13 z alergenů, které jsou vedené v seznamu uloženém někde u výčepu nebo u vrchního.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka: Já vím, že podle novely zákona té poslední by se měly určité změny týkat i etiket těch jednotlivých vinařství. Jenom jsem se nestihla včera podívat, jestli už se něco takového stalo, takže čistě teoreticky, když si teď vezmu dobré víno z nějaké moravské oblasti, co by na té etiketě všechno mělo být?

Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů: Tak jsou povinné údaje, které uvádí předpis opět Evropské unie, které musí být na etiketě nebo na obalu, ani ne tak na etiketě, ale na obalu uvedeny. Musí tam být uvedena oblast, musí tam být uvedena původ, to znamená stát, musí tam být uvedený obsah alkoholu, musí tam být uvedena objem toho obalu samozřejmě. Pokud jsou tam použity tady ty látky, které můžou být alergenní, jako oxid siřičitý, ten se tam uvádí vždycky, pak jsou tam údaje, které jsou nepovinné, ale můžou se uvádět, a to jsou třeba přívlastek toho vína, jsou to údaje, které ukazují třeba na to, že pro výrobu toho vína bylo použito třeba barikových sudů, že barikové a další a další údaje. Nesmí se uvádět údaje, který by říkaly, že to víno je zdravé, že je zdraví prospěšné, že ...

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka: Že je biolo..., že, jak se tomu říká, biovíno?

Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů: Ano, biovíno to může uvádět.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka: Existuje biovíno?

Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů: Ani, biovíno existuje a je to docela dost velký trend v poslední době, tak jako všude jinde. Tak vyrábí se docela dost velký objem biovína. Problém je, že pro výrobu toho biovína je potřeba taky biosurovina a vypěstovat hrozny tak, aby byly dokonale zdravé v tom režimu bio, je hodně složité zejména v těch obdobích, kdy je, kdy je třeba větší výskyt nemocí, protože tam se nesmí použít žádné chemikálie a můžou se použít jenom přísně vymezené prostředky, které jsou v biosystému zařazené a jsou enviromentálně takzvaně friendly, přátelské, a je to i velmi přísně zkoumáno, ale když to biovíno se vyrobí, tak zpravidla je ve velké péči toho vinaře a může být určitě velmi dobré, tak jako jiné, některé se nepovedou kvalitativně, ale určitě jsou jakoby čisté.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka: Tibora Nyitraye se ptáte v Dopoledním Radiožurnálu. Za malou chvíli přidáme vaše další otázky.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka: Karel Severák z Hradce Králové píše: "Dobrý den, pane Nyitray, chci se zeptat na způsoby síření sudů, zda se už nepoužívá nějaká méně zdraví škodlivá technologie, například chlor dioxid?" Tak jak to je se sířením? Není to jediný dotaz, je jich tady hodně.

Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů: Tak je nutno uvést, že oxid siřičitý je zatím jediná reálně efektivně účinná látka proti, proti těm škodlivým vlivům hnilob, plísni a podobně. V podstatě se používá jako dezinfekce. Používá se odjakživa. V starověkém Římě se používaly jiné věci, kdy se do, třeba do amfory, která se zakopala do země, dával anýzový olej a tak dál, aby se to víno uchovalo, aby neoxidovalo, aby se nekazilo, aby nedocházelo k sekundárnímu kvašení a podobně. Čili jedna věc je, že se sírou se pracuje nebo s oxidem siřičitým, my taky říkáme tak slangově síra, se s ní pracuje v celém procesu. Základ je, že pokud je hrozno, které se používá pro výrobuvína, zdravé, tak nemusí se používat žádné nějaké nadměrné množství toho oxidu pro to, aby se udržela zdraví toho vína v celém procesu kvašení.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka: Když mluvíme o nadměrném množství, kolik třeba oxidu siřičitého obsahuje litrová lahev vína?

Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů: Litrová lahev vína obsahuje zhruba, je norma, to znamená každá lahev obsahuje něco jiného, ale nesmí překročit tu normu. Tavína, která jsou nejkvalitnější, nejčistší a tak dál, se pohybují někde kolem 40 miligramů síry na litr, a to je taková věc, kterou v zásadě nikdo nikdy nijak nepozná, ani s takzvaným hlavybolem, který někdo odkazuje na síru, ale ve skutečnosti se spíš jedná o to množství alkoholu, které se třeba ve dvou litrech vína vyskytuje, když ho člověk vypije. Ta norma je samozřejmě dost přísná, ale musíme si zase uvědomit, domácí víno, které, zejména to sudové domácí víno, které je určené pro rychlou konzumaci, není potřeba tak moc sířit jako víno, které se přiváží někde 10 tisíc kilometrů v tancích na lodi za různých povětrnostních podmínek a klimatických, takže se přiváží, musí se zastabilizovat ta, ta síra, která už je pak ve víně, slouží k té stabilizaci vína, aby nedocházelo k jemu rozkvašení a tak dál, tak tam je potřeba taky větší objem, takže tam se dostáváme třeba do 140 miligramů, a to už jsme potom někde jinde. Ale pořád říkám, je potřeba se o toto zajímat, ptát se i těch vinařů, jaký objem je, ale není potřeba se bát, naše víno, všechno víno, které jde na trh v lahvích, je přísně kontrolováno, je zatřiďováno a musí splňovat všechny normy, které jsou dány.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka: Mám tady ještě otázku na termín školení vína, ale máme na to asi minutu, dokážeme to?

Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů: Dokážeme to. Školení vína, to je už ta nejvyšší úroveň, ta vysoká škola a promoce pro víno. Je to v podstatě fáze, kdy víno dokvasí a ještě není v lahvích, to znamená teď přichází na řadu um toho vinaře, protože školení prochází třeba tím, že se nechává ležet na kvasnicích, takzvané sur-lie, nebo se nechává ležet v dubových sudech nebo akátových sudech, což mi teď velmi podporujeme, vracíme se k těm tradicím, protože ten sud nerezové tanky nenahradily. V sudu dochází k mikrooxidaci a dochází úplnému jinému vyzrávání vína a dostávají jinou kvalitu. Pak může ležet třeba v barikových sudech, tam zas dostává, extrahujou se do něho aromatické a chuťové látky z toho dubu, z toho, z toho bariku, které dávají určitý zase charakter vína, ale toto je ta nejvyšší třída, kterou musí vinař zvládnout, musí víno odkalit, musí víno odčiřit, aby bylo krystalicky čisté, a musí ho pak třeba nějakým způsobem naladit tím sudovým zráním, aby bylo skvělé, aby ho každý měl rád.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka: Snad to není hřích dostat před jedenáctou hodinou chuť na víno. Tibor Nyitray, prezident Svazu vinařů, byl dnes hostem Radiožurnálu. Díky, že jste si na nás udělal čas, ať se vám daří.

Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů: Děkuji. Ještě bych chtěl pozdravit manželku a kamarády, který v Dvoře nad Lužnicí dneska za mě jezdí na kole.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka: Děkuju.