Listopad sebou každoročně přináší i dlouholetý boj mezi mladými víny. Je pravda, že o našem svatomartinském ve Francii asi nikdo nic neví, ale my o tom jejich Beaujolais Nouveau víme až až. Jsem velmi rád za každou tradici, která je spojená s gastronomií a je třeba říct, že tyto jsou s námi už mnoho let, ale také je nutné konstatovat, že mladá vína často nemají příliš co nabídnout.
Tradice Svatomartinského, ač ne pod tímto názvem, vznikla za doby vlády Josefa II., kdy se v tomto období ve většině hospodářství bilancoval uplynulý rok, úroda byla pod střechou a hodnotila se i práce čeledníků. Byl to také jediný okamžik, kdy se hospodář sešel s „pracujícím lidem“ u jednoho stolu, upekla se husa a ochutnávalo se mladé víno. Aktuálně to rozhodně není o sedání u jednoho stolu s vaším nadřízeným, ale Svatomartinské šílenství tu máme už nějaký ten rok a nutno podotknout, že marketing těchto vín je více než dobrý.
Občas si člověk posteskne, proč vlastně nemohou být i jiná vína takto „protěžovaná“, ale on je důvod celkem jasný. Jakmile je ochutnáte, rychle zjistíte, že nejde o nijak výjimečná vína. Naopak, vlastně jsou celkem prázdná. I tak ovšem mají své kouzlo a smysl.
Tradice Beaujolais Nouveau vznikla někdy v 50. letech minulého století, kdy se vinaři snažili na trh umístit vína z odrůdy Gamay. Tradice třetího čtvrtka v listopadu se ustálila v 80. Letech a i tu je třeba přiznat, že Beaujolais je asi nejlepší marketing ve světě vína všech dob, který pomohl prodat vína, která by si nikdo jen tak nekoupili. Vždyť dnes někteří vinaři doslova žijí z prodeje mladých vín. A rozhodně ne kvůli jejich chuti, ale právě kvůli tradici a již zmíněné fenomenální mediální a marketingové masáži.
Tomáš Brůha
Jeden z nejlepších českých someliérů, trojnásobný vítěz mistrovství České Republiky Trophée Bohemia Sekt a reprezentant Česka na mistrovství světa a na mezinárodních soutěžích pracoval celých 11 let jako hlavní someliér pro společnost Bohemia Sekt. V současné době pracuje jako head sommelier pro společnost Premier Wines & Spirits.
Je jistě zjevné, že ani v jednom případě nelze mluvit o velkých vínech. Ta rozhodně potřebují o mnoho víc času a to nejen při výrobě. Svatomartinská a Beaujolais jsou vína, která se ještě před pár týdny v podobě hroznů houpala na keřích a následně byla poměrně rychle připravena ke konzumaci. A jak rychle je vinař vyrobí, tak rychle je potřeba víno zkonzumovat. Mladá vína rozhodně nejsou vhodná pro delší skladování. Doporučují se vypít do konce roku, i když zkušenost nám ukázala, že občas se podaří kousek, ze kterého se stane pěkné víno až kolem Velikonoc, to ale není určitě pravidlem. A co jsou vlastně ta mladá vína?
Svatomartinská i Beaujolais vína jsou svěží, ovocitá a jejich kouzlo tkví právě v té mladosti a jedinečnosti okamžiku. A pokud si mohu dovolit svůj osobní názor, já jsem určitě za ta vína česká. Možná, že se ve mně probudil patriot, který stojí za tím „jeho“ českým produktem, ale možná je to tím, že mě jednoduše nebaví stále stavět všechna francouzská vína nad ta česká.
Svatomartinská vína jsou mi blíž svým charakterem a naturelem, a také není na škodu i ekonomická stránka věci. Vždyť „naše“ mladé víno je k sehnání bez problémů okolo sta korun, kdežto za lahev Beaujolais zaplatíte několikanásobně víc. Nemám nic proti Beaujolais, ale musím říci, že je to jedna z mála výjimek ve světě vína, kdy opravdu od srdce rád upřednostním lokální víno před ostatními. A navíc v kombinaci s husí paštičkou nebo pečenou husou... Hmmm, kdo by si nedal?
Určitě se najde mnoho lidí, kteří budou mít opačný názor, ale zkuste se na chvíli oprostit od toho, že vína z Francie budou vždy lepší a nebát se ochutnat i jiná vína. Třeba změníte názor a aspoň na chvíli se stanete patriotem, jakým jsem čas od času i já.
Zdroj:
http://www.lidovky.cz | |
Datum vydání: | 15.11.2016 |
Vinařské novinky do schránky