Renesance našich červených vín

Stává se velmi často, že jsou konzumenti připravováni na to, že u nás není dost slunce na červená vína. Že jsou naše červená vína jakási lehčí a méně hutná než ta z jihu. Znamená to ale nutně, že nejsou dobrá? Není to spíše výhoda? Nižší alkohol, nižší tříslovina a jemnější struktura, která umožňuje cítit drobné nuance v chutích. Víme, že vyzrálost hroznů významně ovlivňuje finální chuť vína. Je tedy jasné, že tam, kde je více tepla a světla, budou hrozny dozrálé lépe, dříve a také s menší pracností. Neznamená to ale, že takovéto vyzrálosti nelze docílit i v chladnějším klimatu.

Jsou odrůdy, které mohou stejně dobře dozrát v chladnějším prostředí. Podívejme se třeba na Pinot Noir – královskou odrůdu, jež naopak dává zajímavější vína v chladnějším podnebí. Každé klima tedy potřebuje své. Kvalitu červeného vína u nás ovlivňuje vinař již výběrem polohy, té správné odrůdy a její podnože. Neméně důležitý je počet keřů vysazených na hektar; čím více jich je, tím větší „konkurence“ mezi jednotlivými keři. To přispívá k přirozenému snižování sklizně, která se může ještě korigovat probírkou hroznů. Kdo chce prostě udělat dobré víno, musí dobře pracovat hlavně ve vinici. Vinohradníci z jihu zase mají jiné problémy. Musí pracovat naopak s přemírou tepla a slunce. Hrozny sice musí být vyzrálé, ale pokud přezrají, víno z nich bude nutně buď sladké, nebo příliš alkoholické.

A tak se nebraňme jemnosti a rozmanitosti našich červených vín. Přestože jsou charakterově jiná, zamilujeme si je. Navíc díky klimatickým změnám se můžeme u nás rok od roku setkávat s odlišným charakterem vín. Vychutnejme si tak jemné odstíny chuti našich červených a těšme se z jejich jedinečnosti.