Více o odrůdě

Víno má zelenožlutou barvu a jako mladé voní svěžestí, pepřnatostí a někdy i lehkou vůní doutníku

Jedná o starou odrůdu typickou pro Rakousko-Uhersko. Dnes je známé jako Veltlínské zelené. V současné době se nejvíce pěstuje právě v zemích této bývalé monarchie, tedy na Moravě a v Čechách, v Rakousku, na Slovensku nebo v Maďarsku. Pochází pravděpodobně z regionu Dolního Rakouska a jedním z rodičů je zřejmě Tramín. Na Moravě se nejvíce pěstuje na Velkopavlovicku, na Znojemsku nebo Mikulovsku. V Čechách se této odrůdě velmi dobře daří na Mělnicku, Roudnicku, ale také na Mostecku, kde v posledních letech vinařství zažívá velký rozmach.

Víno má zelenožlutou barvu a jako mladé voní svěžestí, pepřnatostí a někdy i lehkou vůní doutníku. Z vinic na hlinitých půdách se objevuje vůně lipového květu, na půdách prvohorních hořkomandlová, na spraších kořenitá. Při zrání na láhvích se nejprve objevují zesílené kořenitě pepřnaté tóny, které posléze zanikají a nejvíce kraluje mandlová chuť zjemněná u predikátních vín vyšších stupňů sametovou plností. Veltlín je velmi univerzální odrůda. Je to víno, které se používá také do mnoha cuvée a šumivých vín.

Rakouský název Grüner Veltliner se užívá až od 18. století

Rakouský název Grüner Veltliner se užívá až od 18. století. Před tím se hlavně užívalo pojmenování Grüner Muskateller nebo Weißgipfler. I na Moravě bylo dříve užíváno názvu Bělošpičák nebo Muškatel. Odrůda se pěstuje také v Maďarsku – Zöldveltelini – a na Balkáně – Veltlinac zleni.

Do české Státní odrůdové knihy byla tato odrůda zapsána v roce 1941. Růst je střední až bujný, dřevo vyzrává dobře, olistění je středně husté, list střední, pětilaločný, hluboce dělený. Hrozen velký, křídlatý, hustý. Bobule střední, kulaté, zelenožluté. Slupka středně silná, dužnina šťavnatá, chuť kořenitá, někdy až jemně muškátová. Odolnost proti mrazu dobrá, proti houbovým chorobám střední až nižší. Zrání hroznů je pozdní, a proto vyžaduje výborné polohy. Vhodné jsou hlubší hlinité nebo sprašové půdy.