Velkopavlovická vinařská podoblast je jednou ze čtyř podoblastí vinařské oblasti MORAVA. Významnými centry jsou zejména Velké Bílovice, Velké Pavlovice, Hustopeče, Kobylí nebo Čejkovice s gotickou tvrzí a rozsáhlým sklepením vybudovanými ve 30. letech 13. století řádem templářských rytířů, přičemž první písemná zmínka o jejich působení je z roku 1248.
Tato krajina je srdcem produkce červených vín na Moravě.
V centrální části podoblasti se nacházejí půdy na vápenitých jílech, slínech, pískovcích a slepencích. Doma jsou tu zejména modré odrůdy, vysazovány jsou především na půdách s vysokým obsahem hořčíku. Takové viniční tratě se táhnou od kdysi hlavního střediska oblasti, města Hustopeče, přes Starovičky, Velké Pavlovice, Bořetice, Vrbici a Kobylí do města s největší rozlohou vinic v katastru obce - do Velkých Bílovic. Tato krajina je srdcem produkce červených vín na Moravě.
V severní části podoblasti v okolí Hrušovan a Žabčic, kde se pěstuje réva na písčitých půdách, se kromě Veltlínského zeleného dobře daří Rulandskému šedému a hlavně aromatickým odrůdám - Tramínu červenému, Pálavě, Muškátu moravskému nebo odrůdě Müller Thurgau.
Hlavní osa viničních tratí se táhne podél dálnice v úseku Brno - Břeclav. Po pravé straně této osy jsou významnou vinařskou obcí Židlochovice s převahou sprašových půd na bohatě modelovaném kopcovitém terénu. Za zmínku stojí dlouhá vinařská historie této obce s nejstarším horenským právem vydaným v roce 1379 markrabětem Joštem. Jsou tu dobré podmínky pro získávání velmi kvalitních vín zejména z burgundských odrůd. Na levé straně se rozkládají viniční svahy ve Velkých Němčicích, které lemují dálnici až do Velkých Bílovic, odkud pokračují na Žižkov.
Jsou tu dobré podmínky pro získávání velmi kvalitních vín zejména z burgundských odrůd.
Je to řada viničních tratí prvotřídní bonity, které vystupují z rovinaté údolnice jako první vyvýšeniny kopcovitého terénu oligocenních Chřibů. Viniční svahy mají jihozápadní a jižní orientaci a jsou na podzim omývány teplými fénickými větry urychlujícími zrání hroznů. Členitou linii viničních tratí předstupují po pravé straně prvotřídní viniční svahy táhlého hřbetu mezi obcemi Zaječí, Přítluky a Rakvice, kde se vždy rodívala znamenitá vína Veltlínského zeleného, Ryzlinku vlašského a Modrého Portugalu. Za hlavní linií viničních tratí leží výše položené viniční polohy zvlněného terénu, který býval hlavně doménou odrůdy Neuburské a Müller Thurgau. Je to Kloboucko s obcemi Křepice, Nikolčice, Diváky, Šitbořice, Boleradice, Morkůvky a Krumvíř.
Napište si o mapu Velkopavlovické vinařské podoblasti
Členitá krajina vinařské podoblasti je hustě protkaná značením stejnojmenné vinařské stezky. Více než sto kilometrů bohatě větvené trasy vytváří několik menších, tématicky zaměřených okruhů.
Členitá krajina vinařské podoblasti je hustě protkaná značením stejnojmenné vinařské stezky.
Velkopavlovicko je občas nazýváno bezlesým „krajem beze stínu“, či díky skvělým polohám pro pěstování modrých odrůd v mírně zvlněné krajině "krajem modrých hor". A díky cyklisticky atraktivním terénům a dalekými výhledy do krajiny láká milovníky tiché jízdy na dvou kolech k pohodovým výletům.
Vinařská oblast Morava se dělí na čtyři podoblasti: mikulovskou – 4 432 ha (1), slováckou – 4 188 ha (2), velkopavlovickou – 4 741 ha (3) a znojemskou – 3 153 ha (4). Na Moravě se nachází také nejvíce vinařských obcí (312), viničních tratí (1 126) a pěstitelů (18 874).
Vinařské novinky do schránky