Merlot, čti „merló“, je významná odrůda pocházející z Francie, která je jednou z vůbec nejstarších odrůd na světě. U nás se pěstuje především na Moravě, nejvíce rozšířená je v Mikulovské a Slovácké podoblasti.
Tmavě rubínová až granátová.
Po peckovém nebo lesním ovoci s jemnou stopou černého koření.
Vyznačuje se sametovostí, hebkostí a příjemnou strukturou s tóny kompotového ovoce. U starších vín nalezneme také tóny lanýžů nebo čokolády.
Vína Merlotu jsou výborným partnerem do směsí s odrůdou Cabernet Sauvignon
Protože se jedná o později dozrávající odrůdu, vyžaduje opravdu teplá stanoviště a ty nejlepší polohy. Na Moravě se pěstuje hlavně na Velkopavlovicku, vynikající je z tratí v okolí Hustopečí nebo Popic. Výborné Merloty také najdeme na Mikulovsku nebo Bzenecku.
Původní francouzská odrůda geneticky blízká Cabernet Franc. Odrůda se v posledních desetiletích rozšířila rychle po celém světě a vína si získala značnou oblibu. Jméno je odvozeno od francouzského názvu ptáka kosa (Merle), který s oblibou ozobává malé bobule z velkých hroznů Merlotu, neboť se zabarvují domodra dříve než u ostatních odrůd pěstovaných v Bordeaux. Do české Státní odrůdové knihy byl Merlot zapsán v roce 2001.
Vína Merlotu jsou výborným partnerem do směsí s odrůdou Cabernet Sauvignon, protože jsou plná, a svou měkkostí mírní agresivní třísloviny Cabernetu a urychlují jeho zrání. Dříve se na Merlot pohlíželo jako na odrůdu druhořadou, ale když se Merlot rozšířil na velké plochy v Itálii, Kalifornii, Chile i ve východní Evropě, postupně stoupl jeho respekt. V posledních letech si získal oblibu milionů milovníků vína, pro svou hebkost, dobrou pitelnost, někdy až podbízivost.
V posledních letech si získal oblibu milionů milovníků vína, pro svou hebkost, dobrou pitelnost, někdy až podbízivost.
Víno Merlotu mívá rubínovou až granátovou barvu, jejíž odstín záleží na velikosti sklizně, a protože to je odrůda plodná, objevují se na trhu i vína světle rubínová s travnatou vůní a nahořklou dochutí. Ale Merlot od dobrých výrobců mívá tmavě granátovou barvu, jemnou vůni přezrálého černého rybízu ve směsi s vůní černých třešní, švestek a fíků, po delším ležení na láhvi se objevují tóny tabáku, lanýžů, kávy nebo čokolády.
Chuť vín se vyznačuje nízkým obsahem kyselin, plností, hebkostí a vláčností. Víno se velmi lehko a příjemně pije. Kvůli snadné pitelnosti a vláčnosti jsou vína Merlotu velmi oblíbena u konzumentů, kteří by se tříslovitých červených vín nenapili pro složitost vjemu takových výrazných vín. Merlot zraje poměrně rychle na láhvi a jen prvotřídní výrobci dovedou svá vína Merlotu zformovat tak, aby vydržela více let. Mnohde se užívají vína Merlotu na změkčení vín i jiných odrůd než Cabernetů.
Odrůda se v posledních desetiletích rozšířila rychle po celém světě a vína si získala značnou oblibu.
Vína Merlotu se dají pít samotná bez doprovodu jídel. Nabízejí se k různým jemným paštikám, k srnčímu nebo jelenímu ragú, k telecím ledvinkám, k hříběcímu masu, k pokrmům z pernaté zvěře, k pokrmům s výraznou chutí rajčat nebo nastrouhaných tvrdých sýrů, k ementálu.
Keře jsou bujnějšího růstu, mají středně velké, 3–5 laločné, světleji zelené listy. Hrozny jsou střední až velké, volné, na dlouhé stopce. Bobule malé až střední, černomodré, se slabou slupkou, mírně kořenité. Mrazuodolnost je nižší až střední. Odolnost proti houbovým chorobám i plísni šedé střední až nižší. Zrání je středně pozdní. Ke konci zrání přibývá rychle obsah cukru a ubývají kyseliny. Vyžaduje výborné, chráněné polohy, v nichž nepůsobí tolik zimní mrazy. Vhodné jsou lehčí, záhřevné a sušší půdy s vododržnější spodinou.
Vinařské novinky do schránky