Stejně jako platí určitě pořadí v podávání jídel, platí pořadí také u vín. Předkrmu předchází aperitiv, dezert doprovází digestiv.
Posláním aperitivu je oddělit vzácný okamžik od všedního dne, povzbudit napětí při očekávání dalšího dění, zvýšit chuť k jídlu, naladit společnost, ale nezasytit. V teplých dnech: vinný střik s minerálkou a pak vychlazené sladké bílé víno. V chladných dnech: suché, bílé šumivé víno a pak suchý výběr s vyšším obsahem alkoholu.
Polévka nesladká, kořenitá – stará vyzrálá vína
Polévka jarní, zeleninová – lehká, ovocitá vína odrůd: Müller Thurgau, Sylvánské, Veltlínské zelené
Polévka krémová – mladší Neuburské, Rulandské bílé
Předkrm má udržet očekávání hlavního jídla v určitém napětí. Nesmí být příliš vydatný, a proto se podávají lehká, bílá vína – hlavně jsou vhodná kabinetní vína k zahnání mírné žízně, která je na počátku stolování větší. Výjimkou je hutný předkrm, jakým jsou husí játra. Ten spojujeme s aperitivem a podáváme k němu přírodně sladká vína (bobulové výběry apod.).
Staré pravidlo "bílé víno k bílému masu a červené víno k tmavému masu" platí, když je příprava bílého masa velmi jemná a tmavá masa jsou velmi výrazná. Kombinace se tak často mění podle přípravy pokrmů:
Ovocný – polosladká nebo sladká vína s vyšší kyselinou, např. Ryzlink vlašský.
Krémový, hutný – plná polosladká a sladká vína, např. Pálava.
Čokoládový – suchá plnější červená vína, např. Neronet.
Vinařské novinky do schránky