Když se řekne vinařství nebo výroba vína, tak si mnozí z nás hned po nalité sklenici představí sklep. Ačkoliv najdeme mnohá moderní vinařství, kde tradiční sklep chybí, tak k autentickému zážitku z vína podzemní podlaží vinařství určitě patří.
Už od pradávna vinaři svá vína vyráběli a skladovali ve sklepech a sklípcích, které k tomu byly uzpůsobené a zajišťují pro víno ve všech fázích výroby i skladování ideální podmínky. Dnes už funkci sklepu dokáže nahradit technika, přesto v našich myslích zůstávají symbolicky víno a sklep stále spojené. A proto také říkáme a říkat nepřestaneme: Na Moravu do sklepa!
Klasické vinné sklepy mají různé podoby i velikosti. Liší se také konstrukcí a umístěním. Záleží hlavně na tom, v jakém období a v jaké vinařské oblasti se sklepy nacházejí a jaké geologické podmínky daná lokalita nabízí. Často jsou sklepy vyzděné cihlami nebo i betonem. V některých oblastech tvoří přirozené stěny sklepa opracovaný pískovec. Sklepy mohou být nad i pod zemí nebo hloubené do svahu, jako samostatné objekty nebo součástí stavby celého vinařství. Vinaři často volí variantu, kdy ve sklepě hlavně uchovávají víno, popř. v něm provádí jen určitou část výroby. Zbytek výroby, posezení a další aktivity pak probíhají v samostatných prostorách staveb k tomu uzpůsobených, nejčastěji umístěných přímo nad sklepem nebo v jeho blízkosti. Dále se sklepy liší rozlohou, od těch s jednou delší chodbou až po sklepy s více propojenými chodbami, které nezřídka tvoří spletitý labyrint. Výjimkou nejsou ani vícepatrové sklepy. Vždy ale záleží na možnostech a představě vinaře. Ve sklepech se pak nacházejí většinou různé nádoby na uchování vína, od dřevěných sudů přes plastové a nerezové barely po samotné skleněné lahve nebo demižony a samozřejmě vinařovo další vybavení. Klíčové a společné pro všechny sklepy jsou ale podmínky vhodné pro víno, a tak vždy pohodlí vinaře míří až na druhou kolej.
Ve vinných sklepích najdeme na stěnách často černou hutnou plíseň. Ačkoli máme tendenci obvykle plísně vnímat negativně, zkušenost se sýry či antibiotiky nám ukazuje, že není třeba se jich vždy obávat. Plíseň Rhacodium cellarae také patří mezi ušlechtilé plísně, a je tedy nejen neškodná, ale dokonce i užitečná. Je totiž dokonalým regulátorem vlhkosti.
Zvláštním druhem sklepů jsou tzv. křížové sklepy, které byly stavěny na půdorysu ve tvaru kříže. Sloužily ke zpracování a uchování většího množství vína a tomu odpovídají také jejich rozměry. Největší křížový sklep v Česku a zároveň jeden z největších na světě se nachází v jihomoravské obci Přímětice u Znojma. Hlavní chodba je 110 m dlouhá, necelých 10 m široká a 6,5 m vysoká, takže sem v minulosti mohl zajet pro víno i povoz s koňmi. Unikátní je zde také akustika, která umožňuje takzvaný jezuitský telefon. Když potichu promluvíme do zdi, tak se hlas po klenbě donese na opačnou stranu chodby. Další historicky významné křížové sklepy naleznete třeba ve Valticích nebo Mikulově, ale i v dalších obcích. Kvalitu práce starých vinařů potvrzuje fakt, že ve většině těchto sklepů se víno uchovává a vyrábí dodnes.
Na jižní Moravě nedaleko Znojma nalezneme ještě jeden unikátní sklep, a to tzv. Malovaný sklep ve vinařské obci Šatov. Je vyhloubený v pískovcovém svahu a vymalovaný fantastickými malbami místního lidového umělce Maxmilliana Appeltauera. Na stěnách se tak nacházejí výjevy z historie, pohádkové postavy či fantazijní výjevy. Ačkoliv se jedná o vinný sklep, víno v něm dnes není ani se v něm nikdy nevyrábělo, a dokonce ani nebylo uskladněno. Sklep byl vyhlouben s cílem posloužit jako místo k příjemnému posezení. Dnes slouží jako muzeum a je cílem mnoha turistů.
Není ale sklep jako sklep. Nejzářnějším příkladem jsou Opilé sklepy ve Velkých Pavlovicích. Tato avantgardní stavba slouží jako ubytování pro turisty, kteří sem dorazí převážně za vinařskou turistikou. Více se o nich dočtete v našem dalším článku (Magické spojení vína a architektury) a ve videu.
Vinařské novinky do schránky