Pokud se vracíte ke svému vinaři, je to pro něj ta největší pocta

Listy Strakonicka, 11.10.2005

Strakonice - Jen několik kroků od Velkého náměstí se rozkládá malé vinařské království. Už na první pohled je zřejmé, že Dana Jedličková vsadila na kvalitu. Takže sem chodí buď znalci nebo lidé, kteří si dají poradit. Co to ale znamená, prodávat víno? Jedno je jisté - nemůže to dělat člověk, který ho bere jen jako alkohol.

Ve městě piva jste se rozhodla prodávat víno. Jsou ve Strakonicích a v okolí vinaři, kteří tomuto nápoji rozumí?



Opravdu obyvatelé Strakonic holdují většinou pivu, vždyť také pivovar zde stojí už od roku 1649! Přesto dnes i v našem městě přibývá lidí, kteří objevili kouzlo vína a upřednostňují ho před pivem. Víno není jen alkoholický nápoj, jakmile si ho někdo zamiluje, stane se jeho koníčkem. Takových vášnivých vinařů tu není mnoho, ale jsou. Pár opravdových nadšenců si dokonce jezdí pro hrozny a vyrábí si své vlastní víno. A je dobré!

Co všechno jste se musela naučit, abyste mohla provozovat prodej vína?



Musíte samozřejmě vědět mnohem, mnohem víc než jen to, že víno je červené a bílé. Musíte nastudovat literaturu a hlavně víno ochutnávat a mít ho ráda. S vínem jsem se setkávala už od dětství i když to nebylo to pravé víno. Děda si doma nakládal a nechával kvasit skoro všechno ovoce, ochutnala jsem "víno" z rybízu, malin, ostružin, borůvek, ale i z trnek nebo jeřabin, vždy se něco urodilo. S přibývajícími léty už mi chutnalo podstatně méně tohle domácí, ale náš trh toho moc nenabízel. Ráda vzpomínám na maďarský tokaj a dobrei. Dnes je situace úplně jiná, máme na trhu nepřeberné množství vín a máme co zkoušet a ochutnávat. A tak ochutnávám!

Jakou úlohu hraje víno v životě člověka? Musejí, nebo spíše měly by se při jeho užívání dodržovat nějaké tradice nebo pravidla?



Víno nás vlastně provází celým životem. A to doslova. Pokud se řadíme mezi vinaře, tak vínem zapíjíme narození dítěte, při maturitním večírku a při promoci si připíjíme sektem, svatbu si nedokážu bez vína ani představit a dokonce ani pohřeb ne. Aby nám víno chutnalo, měli bychom ho umět podávat. Červené víno bychom měli před konzumací přelít do skleněné karafy a nechat ho tzv. vydýchat. Velmi důležitá je teplota vína při podávání. Červená vína mladá a lehká podáváme při teplotě 14 až 16 stupňů Celsia, červená zralá, těžší nebo barrique vína zrají v dubových sudech při teplotě 16 až 19C. Bílá vína suchá mají mít 9 až 11 C, bílá sladká, ledová 6 až 8 stupňů a sekty 4 až 6 stupňů Celsia.

Co to přesně znamená, když někdo chce suché víno?



Suché víno znamená, že při kvašení vína kvasinky spořádají téměř všechen cukr v hroznech a promění ho na alkohol. Vína dělíme takto: vína stolní - nejnižší kategorie, nemůžeme očekávat zázraky. Vína známková - to jsou směsky z různých odrůd, vína jakostní - jsou z jedné odrůdy a jedné vinice, mohou být při kvašení doslazována cukrem. Vína přívlastková - vína nejvyšší kvality, nesmějí být doslazována, musí vystačit s cukrem, které vytvořilo sluníčko. Tato vína dělíme ještě dále takto: kabinet - cukernatost hroznů aspoň 19 stupňů, pozdní sběr - cukernatost 21 stupňů, výběr z hroznů - cukernatost 24 stupňů, výběr z bobulí - cukernatost 27 stupňů, slámové víno - cukernatost aspoň 27 stupňů (hrozny jsou skladovány na slaměných nebo rákosových rohožích nejméně 3 měsíce). Ledové víno - cukernatost nejméně 27 stupňů, hrozny jsou sbírány při prvních mrazech (minimálně - 6C.) Cukernatost je měřena speciálním moštoměrem.

K čemu jaké víno pít a k čemu třeba vůbec? Nebo záleží jen na vkusu člověka?



Obecně platí, že bílá vína se hodí ke světlým pokrmům - tzn. k rybám, drůbežímu masu, lehkým sýrům, světlým omáčkám. Červená vína se hodí ke zvěřině, k tmavým a uzeným masům, uzenině, tvrdým sýrům. Sladká, dezertní vína se hodí k zákuskům. Ale nebojte se experimentovat a za každou cenu se nedržte konvencí. Pokud máte chuť, klidně si k rybě nebo kuřeti dejte lehčí červené víno. A naopak, třeba k telecímu masu si můžete dát bílé. Spíše záleží na úpravě pokrmu a na vaší konkrétní chuti. Víno by se nemělo pít po čokoládě a zmrzlině. Nemůžete ocenit chuť vína, vše máte zkresleno předchozími pochutinami. A ještě jeden nešvar. Především dámy si rády dají kávičku, cigaretku a k tomu dvojku vína. V tomto případě je škoda dát si dobré víno, klidně si dejte krabicák.

Bývá cena obrazem kvality vína?



Tak samozřejmě u vín krabicových nebo v plastových lahvích nemůžeme očekávat žádnou velkou kvalitu. Pokud chcete kvalitní víno, volila bych určitě sedmičku a pak přívlastkové víno. Neznamená to sice automaticky vždy lepší víno, ale procento, že se spletete, je opravdu nízké. Přívlastková vína kontroluje inspektor a to již samo o sobě o něčem svědčí. Nezapomeňte si přečíst etiketu (i u vín z dovozu musí být údaje v češtině). Už i u některých našich vín je na etiketě jméno vinaře, viniční trať a vinařská oblast. Časem si třeba oblíbíte některého vinaře a zůstanete mu věrni, a to je pro něho to největší ocenění.

Má barva skla vliv na to, jakou bude mít víno kvalitu?



U stolních vín barva skla nehraje důležitou roli, u jakostních vín také nepředpokládáme, že tato vína nebudeme příliš dlouho skladovat a po zakoupení je v blízké době vypijeme. U vín přívlastkových volí již sami vinaři v drtivé většině sklo tmavě zabarvené.

Proč se vína s korkovou zátkou skladují hrdlem dolů?



Vína vždy raději kupujeme s korkovou a ne plastovou zátkou. Láhve s korkovou zátkou skladujeme ležatě, aby korek byl neustále namočen a nesesychal. V opačném případě by mohlo dojít k sesychání a do láhve by mohl vniknout vzduch a víno by se mohlo znehodnotit.

Co máte raději vy. Bílé, nebo červené, nebo pijete něco úplně jiného?



Vína mám samozřejmě ráda. Piji vína suchá a dávám většinou přednost bílému vínu. Ráda mám rulandské šedé, müllera thurgau, ryzlink. Ale v zimním období sáhnu i po červeném, pak dávám přednost merlotu a frankovce. A pokud je opravdu zima a začíná chřipkové období, pak přijde na řadu svařák a někdy i slivovička, protože to je lék.

Jaký jste zatím měla ve svých rukou největší vinařský poklad?



Pokud se bavíme o vínech a myslíte finanční částku, tak to bylo asi pravé šampaňské z oblasti Champagne, cena se pohybovala asi okolo 3500 Kč. Tato vína se pohybují i v daleko vyšších relacích. Ale já jsem patriot a dávám přednost našim vínům a vinařům a nižším cenovým relacím. A pak každé povedené víno je takový malý poklad a zázrak, za kterým se skrývá nespočet hodin tvrdé práce a lásky k vinařství.

Chodí lidé s konkrétním přáním, nebo chtějí radu? Jak jsou vzdělaní, co se týče konzumace vína?



Mezi zákazníky se někdy najdou i znalci, ale většina lidí si nechá poradit. Pokud aspoň vědí, že chtějí např. červené suché víno, vždy společně něco vybereme k jejich spokojenosti. Někdy třeba chtějí konkrétní odrůdu, což je fajn, někteří dokonce znají i vinaře. A někdy také dojde ke kuriózním příhodám. Přišla například paní, která věděla jen, že chce červené, levnější víno. Nabídla jsem jí několik odrůd a mezi jinými i modrého portugala a rulandské modré. Paní chvilku přemýšlela a pak se na mě nešťastně podívala a špitla: "Já chtěla červené, vůbec jsem netušila, že víno může být také modré." Paní jsem vše vysvětlila, společně jsme se zasmály a dodnes je to moje oblíbená a stálá zákaznice.

Máte svůj vinařský sen?



To víte, že mám. Není to ani koupel v šampaňském, ani ochutnávka nějakých archivních vín, i když by to určitě nebylo špatné. Ale já bych se v příštím životě chtěla narodit jako vinař. Být na druhé straně. Vína prodávat je krásné, ale víno pěstovat to je nádhera, umění a láska na celý život.



Fotografie:

Víno není jen alkoholický nápoj, je to svým způsobem i určitá životní filozofie. "Jakmile si ho někdo zamiluje, stane se jeho celoživotním koníčkem," říká Dana Jedličková.

Foto Petr Škotko



Přišla například paní, která věděla jen, že chce červené, levnější víno. Nabídla jsem jí několik odrůd a mezi jinými i modrého portugala a rulandské modré. Paní chvilku přemýšlela a pak se na mě nešťastně podívala a špitla: "Já chtěla červené, vůbec jsem netušila, že víno může být také modré."



Víno není jen alkoholický nápoj, jakmile si ho někdo zamiluje, stane se jeho koníčkem. Takových vášnivých vinařů tu není mnoho, ale jsou.



[V L T A V A + P N P R E S S + L A B E]

Autor: PETR ŠKOTKO

Vinařské novinky do schránky

Každý týden vám pošleme aktuality ze světa vína