Vědci prokázali, že moravská vína jsou zdravější než ta z jihu Evropy

Kromě pravdy je ve víně spousta látek prospěšných lidskému zdraví: lékaři dávno prokázali, že dvě tři sklenky kvalitního moku denně chrání cévy a srdce i další orgány. Ve víně ovšem můžou být i škodlivé látky. Momentálně je na tapetě zlopověstný ochratoxin A (OTA). Kromě řady jiných chorob může způsobit také rakovinu ledvin či varlat!



Na líh nebo do kanálu?



Zákeřný OTA je vylučován plísněmi, které se na hroznech běžně vyskytují. Ne však na všech - jak před 10 lety s překvapením zjistili švýcarští vědci. Přišli na to, že lidé v italsky hovořícím kantonu Ticino mají v krvi mnohem víc OTA než jejich krajané žijící na severu země. Důvod je prostý: v Ticinu se pijí především italská vína, zatímco na severu domácí či německá.

A italská vína mají hodně OTA, zatímco ta ze severu nikoli.

Evropská unie proto připravila pětiletý výzkumný projekt Wine-Ochra Risk a ten se právě nyní vyhodnocuje. Už jeho předběžné závěry však vedly k tomu, že unie od ledna 2005 vyhlásila limit OTA ve vinném moštu a víně. Od letošní sklizně smějí být v nápojích z hroznů nejvýš 2 mikrogramy OTA na litr! Který vinař tuhle splní, bude mít velké potíže. Víno příliš "dochucené" OTA totiž nebude moct být ani vypáleno na konzumní vmovici, ani zpracováno na ocet. Možná by se dalo závadné víno míchat s nezávadným tak, aby obsah OTA klesl na povolenou hranici. Jenže z takových "mesaliancí" mají milovníci lahodného nápoje právem hrůzu.

OTA je potvora jedna velmi stabilní: nezničí ho ani horko, ani chlad. Zabere na něj pouze aktivní uhlí v kombinaci se želatinou. Takovým zásahem se ovšem víno odbarvuje a mění se jeho chuť.

Proto teď chemici horečně vymýšlejí látku, jež by zatočila s OTA, ale jinak neměla na víno vliv. Jenže taková chemikálie bude zřejmě drahá a každému vinaři se nevyplatí. "Přitom vína je všude v Evropě velký přebytek. Ve Francii už ho dokonce destilují na technický líh," dodává k tomu vinařský expert ing. Pavel Vajčner.

Někteří pěstitelé ze země galského kohouta se proto nechali slyšet, že zisk z technického lihu nestojí za řeč a že závadné víno raději budou vylévat rovnou do kanálu! To ovšem vzhledem k hygienickým normám také nesmějí...



Zákeřní "hroznoví červi"



Několik studií z poslední doby dokazuje, že nepovolené množství OTA se vyskytuje především v levnějších druzích červených vín z jihu kontinentu, od Španělska po Bulharsko. V Itálii například zjistili, že nové normě nevyhovuje téměř třetina všech domácích stolních vín!

Poplašné zprávy samozřejmě nenechaly v klidu ani naše vinaře. Loni si proto ti ze Znojemska nechali od Státního zdravotního ústavu udělat rozbory svých hroznů, moštů i vín. "Žádný výskyt ochratoxinu A a alternáriových mykotoxinů ve vzorcích nebyl zjištěn," sděluje vedoucí projektu MVDr. Vladimír Ostrý zprávu, která znojemským vinařům zní jako zpěv kůrů andělských!

Nečekaně se jim tak dostala do rukou velká konkurenční výhoda. Jejich vína a zřejmě i všechna další moravská vína -jsou totiž zcela "čistá"; nejblíže k nám OTA řádí na jihu Maďarska; a naopak je téměř jisté, že mnoho dovážených moků (hlavně ty levnější) obsahují rakovinotvornou látku.

Čím to vlastně je, že OTA řádí jen na jihu? Tamní vinaři tak platí daň za spoustu slunce, které jinak jejich nápojům tolik prospívá. Teplo totiž umožňuje spokojený vývoj až čtyř generací obalečů, takzvaných hroznových červů. "Ti na hroznech vytvářejí pavučinky představující ideální prostředí pro vznik plísně produkující OTA," vysvětluje Pavel Vajčner. "U nás je ale chladněji a obaleči dosahují nejvýš dvou generací. To pro vývoj plísní jednoduše nestačí."



Bio je nejhorší?



Už během tohoto vinobraní by se měly hrozny a mošty vykupovat až po kontrole přístroji zvanými Ochrascan či Grapscan (u nás kontroly provádí Národní referenční laboratoř pro mykotoxiny v Hradci Králové). Ten okamžitě zjistí obsah OTA v surovině: bude-li příliš vysoký, čeká asi nešťastné víno kanál.

Zvlášť hluboké vrásky dělá nová norma na čelech pěstitelů ekologických hroznů. Už se zjistilo, že jejich bio-rozinky, mošty i vína vesměs mají velmi vysoký obsah OTA! Je to logické: pěstování bez chemie "hroznovým červům" i plísním obzvlášť svědčí...



Rakouské k nám nesmí



Povolání snů vymysleli v Brně v roce 1325. Od tohoto roku působil v každé bráně oficiální městský ochutnávač vína! Jeho úkol byl jediný: zabránit tomu, aby se do Brna dostalo víno z Rakouska. Směl se zde prodávat pouze "poctivý moravský mok". ' Ochutnávač degustoval vzorky z každé do města dovážené bečky. Pokud naznal, že jde o víno rakouské, poručil ho vylít...



Přežije jen kvalita



Podle nejnovějších statistik se našinci naučili kupovat levná dovozová vína (tedy právě ta, u nichž hrozí kontaminace OTA). U nich domácí výrobci nemůžou konkurovat, protože jim klima neumožňuje lacino pěstovat hrozny s vysokou cukernatostí.

Jediná cesta pro naše vinaře je tedy výroba kvalitních vín s přívlastkem (pozdní sběr, výběry z hroznů aj.): zvláště u bílých odrůd dokážou veliké věci.

"Podprůměrná vína se u nás v podstatě nevyplatí vyrábět a průměr nemá šanci, uplatní se jen kvalita," shoduje se většina vinařů. "Vína musejí mít identitu, speciální odrůdu, zvláštní technologii a lokalitu; jen pak dosáhnou dobré ceny. Skvěle se dnes prodávají třeba dobré pálavy, sauvignony, tramíny či rulandy šedé."

"Jestli nám vadí, že v EU mají dotace na hektar vinohradu až třicet tisíc korun, zatímco u nás desetkrát méně? Nejlepší by bylo, kdyby se vůbec všechny dotace zrušily," soudí vinařský expert ing. Pavel Vajčner. "Ať každý vinař ukáže, co dovede!"



IVO BARTÍK



Snímky FOTOBANKA.CZ

Morava leží na severním okraji vinařské Evropy. Má proto méně slunce ale také žádné starosti s jedovatými mykotoxiny