Jak chutná víno z dob našich prababiček

Postupem času převládly odrůdy jemnějších chutí a vůní. Nová vína, která známe dnes, téměř vytlačila původní jadrnější. Hodně k tomu přispěla i katastrofa z konce devatenáctého století, kdy se na vinicích celé Evropy přemnožil obávaný škůdce mšička révokaz. Epidemie zničila většinu úrody a některé odrůdy vína zcela zanikly.

Jiné upadly v zapomnění a další se staly základem těch, které dnes zažívají svůj rozmach. Zbytky řady původních odrůd se ale naštěstí zachovaly v různých šlechtitelských stanicích.



Modrý Janek



Právě úcta k odkazu předků je důvodem, proč se znojemští vinaři rozhodli znovu oživit některé dnes již téměř zapomenuté vinné odrůdy. Před čtyřmi lety zřídili v Šatově naučnou vinici s devatenácti starými odrůdami, které se až do začátku devadesátých let devatenáctého století pěstovaly na českých a moravských vinicích.

Už jejich názvy napovídají, že k nám přicházejí z dávno minulých časů. Z jiných, jako Modrý Janek, na nás naopak dýchne atmosféra staročeské vesnice. Uhodli byste, že se jedná o Veltlínské modré? Do rodiny veltlínů patří také Červenobílý muškatel neboli Veltlínské červenobílé. Ten pochází od našich rakouských sousedů a je zvláštní tím, že se jeho hrozny každý rok vybarvují jinou barvou. Někdy jsou světlezelené a červenají až v době zralosti, jindy červenají již v době zaměkání. Může se ale stát, že na jednom hroznu vyrostou bobule jak bílé, tak i červené.



Perly pergol



Pergoly našich prababiček zdobila například i Čabaňská perla nebo Damascénka, jejíž původ není znám. Pochází pravděpodobně z Malé Asie. Má oddělené samčí a samičí květy, a její opylení je proto o něco složitější. Kdo má srdce vinaře a chce si také zkusit nějakou tu starší odrůdu vypěstovat, pak mezi odolnější patří právě Čabaňská perla nebo Dívčí hrozen Leánka.

Původní Ryzlink buketový je například prapradědečkem Ryzlinku rýnského, který letos vydá na některých znojemských vinicích svou první úrodu.

Znojemští od každé staré odrůdy vysázeli přibližně padesát keřů. Z nich pak vyrobí padesát až dvě stě litrů vína, které je určeno převážně pro ochutnávky. Díky použité technologii má výraznou chuť. Množství vyrobeného vína ani způsob jeho zpracování však neumožňují archivaci. Proto si musejí milovníci vína pospíšit, aby o jedinečný zážitek nepřišli.



***



CO NABÍZEJÍ V ŠATOVĚ



Ochutnávka starých odrůd je možná pouze v Moravském sklípku v Šatově. Vybírat se dá z pěti odrůd a jednoho cuveé (Portugalské bílé, Dívčí hrozen, Damascénka, Kamenorůžák bílý a Bouvierův hrozen).

Otevřeno je od úterý do soboty od 11 do 22 hodin, v neděli od 11 do 20 hodin. Od 18. prosince do 6. ledna je sklípek zavřený.

Při ochutnávce zaplatí zájemce 150 korun za láhev či 15 Kč za půl deci. Koupit nebo objednat se dá pouze omezený počet lahví. Zájemci se mohou informovat u Jiřího Dočekala na adrese Moravský sklípek, Šatov 337, telefonní čísla: 515 232 218, 723 685 551 nebo na internetových stránkách www.znovin.cz



Foto autor: Foto Markéta Foktová