Ročník 2006 Jaký bude?

Vinaři tradičně nešetří superlativy. Minimálně počasí jim přálo více než dosyta a díky dlouhému sluníčku mají i levnější tuzemská vína šanci na lepší hodnocení.

Každý vinař má na letošní víno trošku jiný názor, ale v jednom se shodnou. Teplé sluníčko v září pomohlo hroznům dozrát do takové sladkosti, že by šla - s nadsázkou napsáno - téměř z celé úrody udělat kvalitnější vína přívlastková.

"Chybějí nám letos úplně jakostní vína, všechno jsou jen přívlastky," popisuje spolumajitel vinařství Réva Rakvice Zdeněk Šilinek. Vína s označením kabinet, pozdní sběr, výběr z hroznů a další musí splňovat vyšší cukernatost, což bylo letos díky podzimnímu sluníčku snadnější. To je jeden z hlavních důvodů, proč vinaři čekají dobrý ročník. Jak však připomíná nestor českého vinařství profesor Vilém Kraus, velký obsah cukrů v hroznech není vše, co dělá víno kvalitním a výjimečným. Důležité je i snížení obsahu kyselin, vyvinutí aromatických látek a plné chuti vína.

I on je však optimista. "Letos bylo poměrně dlouhé období, kdy se střídaly nízké noční teploty způsobující vydatné orosení hroznů s vysokými teplotami denními," uvádí Kraus s tím, že to mělo dobrý vliv na výraznou kořenitost vinného moku.

Jak připomínají experti i zkušenost - konečný výsledek vždy záleží na umu a zručnosti vinaře. Obecně však platí, že příznivé počasí přeje všem, tedy i tomu méně šikovnému.

Ve zpětném pohledu za posledních pět let se dnes vynořují jako nejlepší ročníky 2005, 2003 a 2000. Alespoň tolik žebříček Vinařského fondu. Názory jednotlivých vinařů se pak podle toho, jak vyšlo víno jim, rozcházejí.

"Za posledních deset let nebyl žádný špatný ročník. Pouze některé vyžadovaly složitější technologické postupy," komentoval majitel Moravíno Valtice Ludvík Budín. Letos má očekávání vysoká.

"Letošní ročník bude výborný, ale ne nejlepší," říká největší český vinař, Ivan Váňa, majitel mosteckého vinařství Chrámce, kde hospodaří na severní výspě toho, kde lze ještě víno pěstovat. Podle něj je to proto, že byl špatný srpen, takže cukernatost hroznů letos nepředčila roky 2000 či 2003. Oproti tomu znojemský Znovín o tři sta kilometrů dál na jihovýchod si pochvaluje nejvyšší cukernatost od roku 1947.

Hroznů je méně, ceny se udrží
Jako každý rok, tak i ten letošní má své mouchy. Letos se, hlavně na východě Moravy, urodilo kvůli silným mrazům v zimě méně hroznů. Vinaři odhadují, že úroda byla celkově o dvacet až třicet procent menší.

Kvůli tomu stoupla cena prodávaných hroznů. Na prodeji konečného výrobku, vína, se to však zřejmě příliš neprojeví. "Výrazný posun v cenách nečekáme, výjimky mohou nastat jen u ojedinělých položek," říká za Delvitu její nákupčí vína a sommeliér Vlastimil Vávra. A podobně vidí vývoj i jeho kolega z obchodů Makro.

Vinaři se však minimálně u jakostních vín o zvýšení ceny pokoušet budou. Je však otázkou, nakolik se jim to kvůli tlaku řetězců a kvůli konkurenci podaří. "U kategorií přívlastkových vín nebude potřeba výrazného zdražování, avšak u cen jakostních vín, která jsou obecně podhodnocena, předpokládáme nárůst," míní ředitel Moravských vinařských závodů Bzenec Bořek Svoboda.

Ve zdražování jakostních vín vinaře brzdí hlavně konkurence z dovozu. Přívlastková vína se prodávají hlavně ve vinárnách a tam se koruna ani desetikoruna navíc příliš nepozná.

O levnější vína je největší zájem
Teplý podzim stojí ještě za jednou zvláštností letošního ročníku. Díky němu si totiž budou moci užít vyšší kvality zákazníci kupující levnější jakostní vína.

Díky dlouhému sluníčku by letos mohli vinaři udělat mnohem více kvalitnějších kabinetů, pozdních sběrů a výběrů než jindy. Nemohou však riskovat, že jejich větší množství srazí cenu těchto vín, která si nejvíce hýčkají a na kterých jsou větší zisky. Vinaři proto z části hroznů, z kterých by mohla být přívlastková vína, udělají levnější vína jakostní. Profitovat bude zákazník, který to pozná, až když ochutná. Na první pohled se to na lahvi nijak neprojeví.

I přes rostoucí poptávku po dražších a kvalitnějších vínech se většina obchodu s vínem odehrává stále v kategorii levnějších stolních a jakostních vín. Potvrzuje to i průzkum Vinařského fondu. Podle něj je pro skoro dvě třetiny dotázaných nejspolehlivějším znakem kvality skleněná lahev. Tomu odpovídá i to, že tři čtvrtiny konzumentů pijí vína do šedesáti korun za lahev.

Právě v levnějších vínech, ať už v krabici či ve skle, moravské vinaře nejvíce trápí dovozy. V řadě hypermarketů je dnes nabídka zahraničních vín větší než těch domácích. Poptávka po vínech ze zahraničí je větší u vín červených, jejichž kvalita se v Česku zlepšuje teprve až v posledních letech.

Panenské víno
Do obchodů a vinoték z letošního roku zamíří více než kdy předtím také takzvané panenské víno.

Jde o mladé víno z vinic, které se ve velkém vysazovaly před vstupem do Evropské unie. Tehdy měli vinaři poslední možnost k nové výsadbě a vinice se rozrostly o tři tisíce hektarů na necelých dvacet tisíc. Po třech letech vinice začínají plodit, a dále tak zvýší nabídku moravských vín, ale s tím i konkurenci.

***

Sluníčko pomohlo hroznům dozrát do takové sladkosti, že by šla téměř z celé úrody udělat přívlastková vína

Téměř tři čtvrtiny českých zákazníků pijí levná vína do šedesáti korun za lahev

MARTINA PATOČKOVÁ, JIŘÍ ŠTICKÝ