Víno vařilo září

Rok 2006 potvrdil, že v tuzemských sklepích vznikají stále lahodnější moky, které dokážou ocenit i v zahraničí. Vinaři přivezli ceny ze soutěží ve Francii, Portugalsku, Slovensku...

Hned čtyři stříbrné medaile získal na pařížském Vinalies Internationales velkopavlovický Radomil Baloun. Uspěly jeho loňské lahve: dornfelder, kabinetní veltlínské zelené a dva pozdní sběry: muller thurgau a ryzlink rýnský. Ze soutěže Concours Mondial de Bruxelles, letos netradičně pořádané v Lisabonu, putovaly do Čech dokonce čtyři zlaté medaile a deset stříbrných. Nejcennější kov mají například mikulovský Mik-rosvín za pozdněsběrový vlašský ryzlink a drnholecké Nové vinařství za sauvignon ardea.

Tuzemská vína bodovala i na nedalekém Slovensku: na mezinárodní soutěži Vinofo-rum se pozdnímu sběru andré ze Znovínu podařilo prosadit i v silné konkurenci červených ze Španělska, Portugalska či Argentiny. Třetí ročník Československé vinařské ligy byl první, který vyhráli moravští vinaři. Vítězství jim mezi červenými zajistilo ru-landské modré z Krumvíře a z bílých potom vzorek spíše neznámého hibernalu z Velkých Pavlovic.


Ročník půlstoletí?

Příští rok by podle optimistů mohlo ocenění ještě přibýt: většina vinařů tvrdl, že úroda 2006 je nejlepší za poslední půlstoletí. Pěstitelé révy se přitom obávali, že ji odepíšou tuhé mrazy v zimě nebo nevlídný srpen. Naplnila se však naštěstí pranostika "září víno vaří". "V srpnu se vlivem dlouhotrvajících dešťů bobule hroznů krásně nalily vodou a celé září svítilo slunce. V hroznech se tak nastartovala fotosyntéza, čímž výrazně stoupla cukernatost," popisuje tajemník Svazu vinařů Martin Puček.

cukernatost hroznů se již u raných odrůd jako muller thurgau či muškát moravský mnohde pohybovala kolem dvaceti stupňů, což podle zákona odpovídá přívlastkovým vínům. Například "miillerka" z vinic znojemského Znovínu dosahuje cukernatosti třiadvaceti stupňů. Tato hodnota hrozny předurčuje k tomu, aby se proměnily v obsah lahví s označením pozdní sběr.

Právě po přívlastkových vínech podle Půčka roste poptávka. O víno je obecně stále větší zájem průměrný Čech jej ročně vypije sedmnáct litrů což je o pět litrů více než před dvanácti lety. I tak jsme ale kolem poloviny vinné spotřeby běžného Evropana. K tomu, aby Češi našli ve vínu ještě větší zalíbení, by měla pomoci unijní dotace ve výši osmdesáti milionů eur, kterou by místní vinaři měli utratit především za restrukturalizaci vinohradů a propagaci tuzemských moků.


Kejklíři a výlov lahví

Jedním ze způsobů, jak pro víno získat srdce pivomilných Čechů, jsou slavnosti vína a obnovené vinařské tradice, kterých každý rok přibývá. Mezí nejúspěšnější znovuvzkříšené aktivity patří instituce svatomartinského vína. Nabídka mladého moku, který na trh přichází vždy 11. listopadu, se rok od roku rozšiřuje: loni se o značku Svatomartinské ucházelo osmadvacet výrobců, letos je to dvojnásobek. Více než dvojnásobný je i objem mladého vína, které šlo na trh: tři sta padesát tisíc lahví.

V období sklizně hroznů se konají desítky akcí ve vinařských regionech; vinobraní a burčákové festivaly v řadě obcí přerostly ze skromných folklorních slavností v události připomínající spíš rockový festival. Cimbálovka, big-bít, kejklíři, středověký jarmark či otevřené dveře všech památek to je jen namátkový výčet doprovodných akcí letošních vinobraní. Do dění se vinaři snaží zapojovat i návštěvníky: na Slováckých slavnostech v Uherském Hradišti díky nim vytvořili rekord v počtu krojovaných účastníků průvodu: turnikety jich během prvního zářijového víkendu prošlo 1352.

Další netradiční události během roku proběhly i v dalších vinařských vesnicích. Ve Vranově nad Dyjí nechali od loňska uzrát devět set lahví sektu na dně přehrady a v srpnu je vylovili a vydražili ve prospěch nadace Paraple. Ve Znojmě zase uspořádali pětidenní putování po vinařských cyklostezkách. Trasu vedoucí přes devětašedesát obcí absolvovalo asi 400 cyklistů.


Petra Pospěchová