Vinařství v Polešovicích

Méně známá jest však historie vinařství polešovského, od kdy se datují první záznamy o polešovských vinicích. Réva vinná na polešovských vinicích byla pěstována podle lidové tradice a hodnověrných dokladů již v dobách okolo počátku 11. století. Když po pádu staroslavného Velehradu uchýlili se biskupové moravští do vsi Polešova, byla již na svazích polešovických, boršických, zlechovských aj. pěstována réva vinná pro potřebu mešního vína. Když po roce 1202 dal markrabí moravský Vladislav Jindřich svolení k založení kláštera řádu cisterciáků při Velehradě, byla ves Polešov v r. 1205 věnována klášteru velehradskému. V dalších dobách zvelebují a rozšiřují velehradští cisterciáci vinohrady, sady, zelnice a rybníky v Polešovicích a okolí. Je jejich zásluhou, že byl zde pěstován převážně Rýzlink rýnský a Burgundské bílé. Vinařství neochabuje ani v dobách zástav Polešovic jiným šlechtickým majitelům. Ani doba husitská zde zle nezasáhla, neboť i v té době se mluví o polešovských vinicích, a to v roku 1452 a 1454. Koncem 15. stol. vinice pustnou, ale opat Cyriak se rozhodl v letech 1502 - 1507 vinice znovu osaditi. To se stalo v hoře Staré a Kamenné. V r. 1517 klášter postoupil polešovské obci také klášterní horu Mnišky i achtely v Nové hoře. Dne 27. IX. 1555 vydal klášter listiny o prodeji vinných desátků v ceně 7800 zl. králi Ferdinandovi a ten postoupil je 5. října téhož roku olomouckému biskupství. Tím stal se olomoucký biskup opět vrchním majitelem největší části vinic polešovských. K jejich správě jmenoval biskup z polešovských poddaných svého vlastního horného, který byl klášterním poddaným.

Roku 1563 mluví se o dovážení vína polešovského do Kroměříže. V té době mluví se v záznamu z roku 1592 o vinicích v tratích, Mnišky, hory Bořky, Staré hory, Nový sad, Slínky, Krajina, Nad Mniškami, Sedlíšťky, hory Slunečné, hory Růžena a hory Kukla, později také Fěruňky. Dekret císaře Rudolfa II. z roku 1595 povyšuje vesnici zvanou Polešov na městečko Polešovice a dává mu právo pečetiti listiny obecní vlastní pačetí se znakem, který městečko Polešovice používá dodnes. I znak tento dokumentuje svým vinným hroznem, že to byla obec převážně vinařská. Jelikož občané nebyli tísněni robotami, věnovali se vinicím, chovu dobytka a ovoctnictví. Dochované obecní mapy z roku 1827 ukazují, že v katastru městečka Polešovice bylo v 18. stol. skoro 1200 mír vinic. Prastarý původ vinařství dokazují též vysoké břehy pod viničními tratěmi, vzniklé skopáváním půdy při obdělávání kopcovitých vinic. Jen dlouhými staletími mohly vzniknouti vysoké břehy pod Starými a Novými horami, Mniškami a Slunečnými. Důkazem rozsáhlosti a úrodnosti polešovských vinic jsou velké a četné staré vinné sklepy, jichž je dosud zachováno přes 150 a hlavně velké sklepy kláštera velehraského (patřící dnes vinařskému družstvu a několika občanům). Po přechodném úpadku polešovského vinařství mezi léty 1870 - 1925 zaviněném perenosporou, révokazem a hlavně propagovanou změnou zemědělství (cukrovka) ožilo vinařství zase. Jak s uvedené historie polešovského vinařství vidno, v dobách vždy držitelé Polešovic se snažili, aby vinařství v Polešovicích úplně nezaniklo a bylo vždy na výši, a tak bylo i v posledních dobách. Již v roce 1909 byla zde zemí moravskou zařízena menší vzorná obecní vinice a po první světové válce, kdy v Polešovicích byly již jen zbytky vinařství, přičiněním obětavého vinaře pana Tomáše Míše a zásluhou prof. Karla Votruby, rodáka z nedalekých Buchlovic, byla zde zřízena státní révová školka s menší vzornou vinicí, která převzala původní obecní vinici. Dík tomuto veřejnému podniku bylo zde již v roku 1928 založeno vinařsko- - ovocnické družstvo. Zásluhou těchto veřejných institucí a obětavostí dobrých vinařů řadí se dnes polešovské vinařství mezi nejvyspělejší obce vinařské, neb byl zde vždy kladen důraz k tomu, aby vinice byly vysazovány jen těmi nejkvalitnějšími odrůdami. Polešovské stráně jsou dnes z velké části osázeny Rýzlinkem rýnským a Sylvánským zeleným, z kvalitních odrůd jsou zde ještě zastoupeny: Burgundské bílé, Tramín červený. Kvantitními odrůdami jsou osázeny pouze menší plochy a vína z těchto se používá s větší části pouze pro vlastní potřebu, takže pro trh přichází v úvahu pouze víno kvalitní. Zda jsme vše dělali dobře, má možnost široká veřejnost se přesvědčiti na našem ochutnávání vín na naší výstavě v Polešovicích.


Zaslala Marie Bartošíková, Polešovice