Mikulov s˙vůní Itálie

Od jara do pozdního podzimu tady sluníčko každé ráno rozzáří domovní fasády, protilehlé vápencové skály na Svatém kopečku rozsvítí do oslnivě bílé barvy. Časné ráno je nejkrásnější, protože náměstí i ulice jsou ještě poloprázdné a člověk může nerušeně obdivovat výzdoby domů.

Téměř italské nebe bez mráčků a měkké světlo se odráží v zámeckých oknech a to je příjemná doba k výstupu na Svatý kopeček. Zástavem křížové cesty nás dovede až ke kapli na vrcholu. Když na začátku 17. století vypukl v Mikulově mor, kardinál Ditrichštejn nechal k jeho odvrácení vystavět na takzvaném Tanzbergu nad Mikulovem kapli svatého Šebestiána, ochránce před morem. Ale kardinálovi to nestačilo a dal ještě vybudovat celou cestu na vrchol a kolem ní šestnáct pašijových zastavení. Kopec dostal nový název Svatý kopeček a stal se cílem podzimních poutí k Černé madoně loretánské. Kdysi prý na Tanzbergu rejdily čarodějnice, dnes tu pro změnu rejdí turisté a nejraději na jaře, když jsou stráně oblečené do slavnostního květinového oděvu a teplý jižní vítr přináší jejich jemnou vůni. Nadšenci můžou obdivovat trsy žlutých hlaváčků a něžně růžové třemdavy. Své místečko tady má i divoce rostoucí koniklec a modré hlavičky koulenky kývají na pozdrav.


Vůně KAVÁREN A HOSPŮDEK

Z věže kostela svatého Václava dole ve městě zní zvon, a když sejdeme zpátky do města, vítají nás první kavárny a hospůdky, na chodnících rozkvetou barevné květy slunečníků, pod nimiž už čeká další porce italské nálady. Vonící cappuccino, sladký zákusek a po něm sklenička červeného. Prostě italská pohoda. V klidu vychutnávejte i skvosty historického náměstí kašnu se sochou Pomony se štítem se znakem Ditrichštejnů, morový sloup symbol nejsvětější Trojice s třemi anděly symbolizujícími víru, naději a lásku.


ŽIDOVSKÁ NOSTALGIE

Mikulov byl svou polohou předurčen stát se křižovatkou kultur. Vzájemné setkávání katolíků, novokřtěnců a židů dalo městu jedinečný charakter historické mozaiky. Město bylo významnou lokalitou osídlení židovského obyvatelstva, které bylo vyhnáno z Vídně a dolních Rakous. Byl zde zřízen úřad moravského zemského rabína, který spravoval veškeré židovské obce na Moravě. Jeden z nejvýznamnějších rabínů byl Jehuda Low ben Becalel, legendami opředený tvůrce Golema, a také 'zázračný' rabín Mordechaj ben Abraham Benet.

Židovský hřbitov je jedním z největších na Moravě, a to nejen svou rozlohou, ale i významem. Stojí na svahu Kozího vršku. Jsou tu čtyři tisíce náhrobků, nejstarší z roku 1605. Náhrobky jsou většinou z bílého mramoru nebo z pálavského vápence. Nejnavštěvovanější je tzv. 'rabínský vršek', kde byli pohřbíváni moravští zemští rabíni.


TEKUTÉ SLUNCE

Nad městem na kopci stojí zdaleka viditelný zámek. Jako původní hrad byl v držení Lichtenštejnů. Výstup k zámku i procházka jeho zahradou je velmi osvěžující a výhledy z něj do okolí vás překvapí. Na zámku je k vidění expozice oblečení, zbraní a expozice o historii zdejších vinařských tradic.

Což nás opět přivádí k atraktivní italské náladě.

První vinice tady založili Italové. Jak to víme? V roce 1926 byl totiž u bývalé vesnice Mušov při vykopávkách zděných budov římské posádky nalezen vinařský nůž. Vojáci si tedy na Římském kopci pod Pálavou vybudovali nejen svůj opěrný bod, ale i vinice. Z pálavských kopců do města vane svěží a voňavý vzduch. Otevřené dveře do sklípků zvou do příšeří, kde se skladují dary jižního slunce jako třeba lahodné Svatovavřinecké víno nebo Frankovka. Jsou věci, které věkem ztrácejí. A pak jsou věci, které léty získávají. Mezi ty druhé patří mikulovská vína.


INFORMACE


Co nezmeškat?

Jeskyně na Turoldu
Jde o jeskynní systém přístupný od věže Kozí-ho hrádku. Před jeskyni' na paloučku je geopark a jeskyně je nejsušší v Česku.


Krásné koupání

Jen pár kilometrů od města lákají ke koupání i vodním sportům Novomlýnské nádrže. Malé plachetnice nebo windsurfing tu mají dost prostoru na to, abychom si mohli užít pocitu jako na moři.


Pálava jedinečnou vrchovinu, která tvoří předěl mezi Alpami a Karpaty. Jejím nejvyšším vrcholem je Děvín (554 m n. m.)

IRENA LOCHMANOVÁ