Pijeme stále více kvalitních vín mladších ročníků

S rostoucí kulturou gastronomie vzrůstá v Čechách i kultura pití vína a jeho spotřeba. Ta se do deseti let zvýší až o třetinu oproti současnosti. V rozhovoru pro Deník to uvedl generální ředitel největší vinařské skupiny v tuzemsku, společnosti Bohemia Sekt ze Starého Plzence Josef Vozdecký. Řekl také, že jím řízená vinařství mají z letošní sklizně vůbec nejvíce hroznů v novodobé historii, a firma je tedy na zvyšování poptávky v příštím roce připravena.


Jak dopadla letošní sklizeň a zpracování vína?

Sklizeň hroznů a jejich následné zpracování byly jedny z nejdelších, které pamatuji. Sklízet jsme začali 3. září a končili 3. listopadu. Zpracování hroznů skončilo před pár dny, 25. listopadu.


Kolik jste zpracovali hroznů?

Včetně nákupů jsme letos zpracovali 7,6 milionu kilogramů hroznů, tedy 7600 tun. Hroznymámezhruba z 1250 hektarů vinic, přičemž v zemi je jich asi 17 tisíc hektarů.


Jaké je to množství vzhledem k loňsku nebo uplynulým rokům?

Je to určitě nejvíce v novodobé historii společnosti od roku 1990.


Jaká vína a v jakém množství z letošní sklizně vyrobíte?

To je předčasná otázka. Samozřejmé je, že chceme vyrábět jen výborná a velmi dobrá vína, neboť jen za ně můžeme získat dobrou a velmi dobrou cenu. Samozřejmě máme svůj plán prodeje a musí se také jednat o vína, která se budou dobře prodávat. A my dopředu nevíme, jaká vína přesně bude spotřebitel upřednostňovat. To platí hlavně pro příští rok.


Pro příští rok? Souvisí tato nejistota s reformou veřejných financí?

Ano. Budou růst ceny energií, zdraží se i jiné důležité věci. To samozřejmě může mít vliv i na rychlost růstu poptávky po kvalitních vínech.


Že by Bohemia Sekt začal dělat vína krabicové kvality?

Tak to vůbec ne. O tento segment nemáme nejmenší zájem a taková vína se u nás ani nerodí.


Jaká vína vůbec Češi pijí a v jakém množství?

Začnu těmi druhy vín. V návaznosti na předešlý dotaz musím rád říci, že klesá poptávka právě po levných vínech v nápojových kartonech nebo PET lahvích. Naopak stoupá poptávka po kvalitních jakostních vínech zhruba v cenové relaci sto korun za láhev. O něco pomaleji, ale také nahoru se vyvíjí poptávka po jakostních vínech ve vyšší cenové relaci kolem 170 korun za láhev.


V obchodech jsou vidět hlavně mladší ročníky vín. Co starší vína, třeba i deset let stará?

Lidé se pomalu odklání od těžkých vín nebo právě archivních vín. Mnohem raději si v obchodě vybírají mladší ročníky se svěží ovocitou chutí, což považuji za správné.

Pociťujeme také postupný odliv od přívlastkových vín, jako jsou ledová vína, slámová, výběry hroznů a výběry z bobulí. Z přívlastkových vín roste poptávka jen po pozdních sběrech. Stejně jako u ostatních vín ale spotřebitel stále více preferuje sušší vína s nižším obsahem cukru, což je také správné a nakonec i zdravé.


A množství?

Spotřeba vína v Čechách pomalu stoupá. Ještě před deseti roky se pohybovala mezi 13 a 14 litry na osobu za rok. Letos je to mírně přes 17 litrů. Do těchto statistik jsou započítáváni i samozásobitelé. Ne však ti, kteří své výrobky nenahlašují. I ve vinařství existuje zcela jistě 'šedá ekonomika'.


V západní Evropě je spotřeba vína na obyvatele ještě vyšší. Lze očekávat, že i v Čechách dál poroste?

Určitě. Víno je zcela jistě nejstarší, nejkulturnější, nejzdravější a vysoce společenský nápoj, který se podává k jídlu. Jak se u nás zlepšují gastronomické služby, vzrůstá i poptávka po vínu. Věřím, že do deseti let bychom se mohli dostat ve spotřebě na úroveň sousedních států, jako je Německo, kde vypijí zhruba 24 litrů na osobu.


Jak jsou na tom klasické vinařské země, jako je Francie nebo Španělsko?

Tam konzumace vína naopak klesá. Kdysi byla přes sto litrů na osobu a rok. Teď se pohybuje mezi 80 až 90 litry.


Proč?

Je to dané tím, že lidé jezdí více auty a ubývá příležitostí, kdy konzumovat takto vysoké objemy vína. A ono vypít ročně hodně přes sto litrů vína, neboť do statistik se počítají i děti, to už také není asi moc zdravé. Stejně jako si nemyslím, že je v pořádku, že průměrný Čech vypije 160 litrů piva. Třeba já ho skoro nepiji. To znamená, že někdo musí 160 litrů vypít za sebe i za mě. To je neuvěřitelné množství a ta zátěž na organismus .


Především v hypermarketech je teď obrovská nabídka zahraničních vín. Jak ta se u nás pijí?

Česká republika nebyla nikdy soběstačná v zásobování vínem. Vždy se zhruba 50 procent spotřebovávaného vína dováželo. Před rokem 1990 to byla vína hlavně z Bulharska, Rumunska nebo Jugoslávie. V současné době se dováží vína z celého světa, ale především ze zemí Evropské unie. Zrušení dovozních poplatků určitě zvýšilo dovoz z EU.

Ano, od roku 2004 procházíme tím samým jako kdysi Rakousko. Na náš trh se ve velkém dostala vína z Francie, Itálie, Španělska, Portugalska. Obrovsky se zvýšila konkurence. A protože Češi nejsou konzervativní, začali nová vína zkoušet. Z vypitého vína v Čechách je teď až 60 procent ze zahraničí, většina je právě ze zemí EU. Čeští a moravští vinaři ale začínají své pozice v poslední době zase výrazně posilovat.


Laici se Bohemia Sektu diví, jak může být největším výrobcem vína v zemi, když u Starého Plzence nejsou vinice. Můžete to vysvětlit?

Ve světě není až tak neobvyklé, že sídlo firmy leží mimo vinařskou oblast. U nás se jedná právě o tento případ. Sídlo společnosti je ve Starém Plzenci, ale vinice a vinařství máme především na jižní Moravě.


Jak se vlastně Bohemka dostala do Starého Plzence?

To je více než 60letá historie. V roce 1942 vznikl tlak na vytěsnění výroby šumivých vín ze sklepů strahovského kláštera, a zrovna v Plzenci byly volné vhodné sklepy. Výroba sektů se tedy přestěhovala sem.

Dále byla určující 60. léta, kdy se definitivně rozhodlo, že v plánovaném hospodářství se budou sekty dále vyrábět v Plzenci, a nechal se tu vybudovat na tu dobu moderní podnik s větší výrobní kapacitou a kvalitnějším zázemím. Jen podotýkám, že na konci 40. let se v Plzenci za rok vyrábělo tolik lahví sektu, kolik dnes vyrobíme zhruba za den.


To jste ale stále vyráběli jen sekty. Kdy se přidala do výroby klidná vína nebo tedy, kdy jste se začali spojovat s dalšími vinařstvími?

V roce 1990, když se rozpadlo 'plánovité' hospodářství, se z nás stal samostatný
subjekt, který o se o svoji budoucnost musel začít starat sám. Je třeba říci, že v té době jsme neměli žádné vinice, a tedy ani žádné suroviny a nechtěli jsme se spoléhat na nákupy. Chtěli jsme mít i vlastní vinice. Začal tedy zcela nový, dříve nebývalý proces rozvoje společnosti.


Nakoupili jste vinařství i s vinicemi?

Ano, ale nešlo to hned. Akcionářská struktura byla tak široká, že se obtížně schvaloval plán rozvoje.

Strategické plány se tedy začaly dobře plnit až v roce 1994. Tehdy jsme poprvé vstoupili na Moravu, když jsme tam založili Českomoravské vinné sklepy, jejichž úkolem byl nákup půdy a výsadba vlastních vinic.

Další fáze nastala v roce 1997. Tehdy jsme začali majetkově vstupovat do zavedených společností. Koupili jsme Víno Mikulov, tedy vinařství zaměřující se na výrobu klidných jakostních vín, dále Habánské sklepy, rovněž výrobce jakostních vín zaměřující se na červená vína, a získali jsem také vinařství Pavlov.

O dva roky později jsme pak do skupiny přikoupili ještě moravský Château Bzenec, což byli specialisté na produkci hroznů. Měli 164 hektarů vinic a na mnohých pak moderní atraktivní odrůdy hroznů.


Kolik tedy máte vlastních vinic?

Společnostmá242,5 hektaru vlastních vinic. Znamená to, že většinu hroznů nakupujeme. Bereme je ale pouze z tuzemska, ani kilogram nedovážíme.


Jaký je váš podíl s vínem na českém trhu?

V˙sektech máme podíl přes 70 procent. S klidnými víny je pak podíl našich značek na relevantním trhu zhruba 15 procent. Export z naší produkce je kolem pěti procent. Vyvážíme do 15 zemí, přičemž největším odběratelem je Slovensko.


Kolik máte zaměstnanců a jak hospodaříte?

Společnost má 315 zaměstnanců. Ročně tvoříme tržby kolem 1,5 miliardy korun. Hrubý zisk byl loni přes 156 milionů korun. Zpravidla ho opět investujeme do výrobní technologie. Za uplynulých deset let jsme investovali do modernizace technologií a adaptace na podmínky respektující pravidla Evropské unie bezmála jednu miliardu korun.


Kdo je Josef Vozdecký?

- Dvaašedesátiletý ředitel firmy Bohemia Sekt pochází z tradiční vinařské rodiny ze Štibořic na Moravě.

- Přestože uvažoval, že bude knězem, studoval vinařské obory na učilišti, střední i vysoké škole.

- V roce 1970 nastoupil do Českých vinařských závodů ve Starém Plzenci jako technolog výroby.

- V roce 1989 se stal generálním ředitelem firmy, dnes akciové společnosti Bohemia Sekt.

- Je ženatý, má dvě děti a vnoučata.



JIŘÍ KOKOŠKA