Archeologové potvrdili, že víno patří k jižní Moravě už odedávna

V tamních hrobech archeologové objevili zrníčka vinné révy. Paleobotanici potvrdili, že nejde o plané, ale šlechtěné odrůdy.

Zrnka révy se podle vedoucího tamního výzkumu Bohuslava Klímy našla i v hrobech velkomoravského hradiště v Mikulčicích na Hodonínsku. Ta ale byla poloplaná. Na území dnešního Znojma obyvatelé Velkomoravské říše pěstovali šlechtěná vína. Trsy hroznů patrně dávali mrtvým jako dar do hrobů. Zatím se zrnka našla u devíti kosterních pozůstatků.

"Zjistit podrobnosti o tom, o jaké odrůdy vín šlo, je téměř nemožné. Pomoci by snad mohl výzkum zrnek ve specializovaných laboratořích v Německu," uvedl Klíma. Na hradišti bylo zatím odkryto asi 200 hrobů. Archeologové předpokládají, že jich bude až kolem 1500. Tamní výzkum potrvá nejméně dalších deset let.

Zapojují se do něj stále nové týmy vědců. Přibyli antropologové, kteří budou za pomocí vzorků DNA zkoumat příbuzenské vazby mezi lidmi pohřbenými na hradišti.

Zajímavé výsledky by mohlo přinést i bádání parazitologů. Odebírají vzorky hlíny z míst břišních dutin koster. Laboratorní rozbory by pak měly určit, jak na tom byli před staletími obyvatelé Velké Moravy s různými nemocemi trávícího traktu.

Před pár lety bylo znojemské hradiště na okraji zájmu vědců. Před třemi roky ale výzkum ukázal, že hroby se v této lokalitě nenacházejí ojediněle, ale že jde o rozsáhlou nekropoli.

"Nastal čas doplnit do učebnic, že znojemské hradiště svatého Hyppolita patří mezi tak významná centra Velké Moravy, jakými je Pohansko u Břeclavi, Mikulčice u Hodonína nebo nedaleké Staré Město," dodal Klíma.