Výsledky soutěže jsou dobrou zprávou pro lidi, kteří milují česká a slovenská vína, říká uznávaný znalec

Čím si Ostrava zasloužila takovou významnou soutěž vín?



Záměrem soutěže, když jsme ji v roce 1991 zakládali, byla spolupráce. Otevřely se hranice, skončil bolševik a spolu s dobrým přítelem Jožem Protnerem, který se později stal ministrem zemědělství Slovinska, jsme si řekli: pojďme porovnávat vína východní Evropy s těmi v sousedních zemích. První ročník byl na Slovensku, o rok později ve slovinském Mariboru, poté v Rakousku.A tak to pokračovalo. Později jsme přikročili i k porovnáváním zdejších vín s víny ze světa.A po deseti letech existence soutěže jsme se rozhodli, že bychom chtěli víno dostat i tam, kde lidé pijí kořalku a pivo. A tak se zorganizovala soutěž v Pardubicích a teď v Ostravě. To díky kolektivu kolem doktora Martina Křístka. Před dvěma roky jsem mu navrhl, že by i Ostraváci mohli zkusit, co je dobré víno, české, slovenské, maďarské, rakouské, ale například i brazilské, kterého tu máme dvacet vzorků.



Jaká je kvalita vzorků, které testujete?



Pomalu to vychází z počítače - poprvé v historii Vinofora totiž používáme zpracování přes počítače. Je to mnohem rychlejší, výsledky máme za chvilku hotové. Lidé mají možnost se více koncentrovat na samotné senzorické hodnocení. Některé kategorie jsou už uzavřené a vychází to 'překvapivě' velmi dobře, mezi českými a slovenskými vítězi bude nejvíce šampionů a vítězů. To je dobrá zpráva pro lidi, kteří milují česká a slovenská vína.



Spotřeba vína v České republice sice pomalu, ale jistě roste. Jak jsme na tom v jejich produkci?



Českého a slovenského vína není mnoho. Když to tak dohromady spočítám, tak z celosvětové produkce tvoří česká a slovenská vína asi půl procenta. Ani jedna republika není soběstačná, Slováci méně než Češi, Slováci musejí padesát procent vín dovážet z ciziny.A to je další poslání této soutěže. Dodávat hrdost našim výrobcům a ukázat, že nemáme špatná vína, a že zejména bílá vína jsou porovnatelná s nadprůměrnými víny ve světě.



Kteří slovenští vinaři patří k těm nejlepším?



Máme ještě pár postsocialistických podniků, kterých je čím dál méně. Ty vlastně vyráběly vína bez rodného čísla. Pro náročnějšího nebo citlivějšího konzumenta jsou to produkty, které se nevyplatí kupovat a otevírat. Na Slovensku je podstatně méně malých a středních vinařů než na Moravě, kteří si dávají víno registrovat, a tím pádem je mohou umisťovat ve spotřebitelské síti. Je to do tří stovek vinařů. Máme pár výborných firem, které vyrábějí opravdu skvělé produkty.



Dnes je ochutnávání vín pro veřejnost na hradě. Dá se tam koupit celá lahev? A jak dlouho mi doma vlastně vydrží?



Nechte si poradit od odborníka. Víno má v sobě začarovaný jistý kód, který určuje jeho životnost. Na rozdíl od člověka, my nevíme, kolika roků se dožijeme. Ale člověk, který s vínem pracuje desítky let, může odhadnout jeho zrací potenciál. Dobré příručky a bedekry, které vycházejí o vínech, mají v závěru komentáře a charakteristiky vína i piktogram, kde je napsané číslo. To určuje rok, dokdy je potřeba víno vypít.



Jaké víno máte nejraději vy?



Svoje. Vínem se zaobírám pětačtyřicet let, patřil jsem vždy k těm menším. Až teď mě moji synové dotlačili k tomu, že jsme si založili vlastní firmu a letos už produkujeme kolem dvaceti tisíc lahví vína. (ha)



(ha))