Růžové nepodceňujte, i když je to pití na léto

Růžová vína jsou v Česku neprávem opomíjena, přitom jsou vynikající, jen je třeba je poznat. Myslí si známá sommeliérka Klára Kollárová. Proto se snaží růžové propagovat, přednáší o něm na vinařské akademii a s ostatními kolegy založila portál růžových vín roseportal. cz.



* Kde se vzalo růžové víno? Před pár lety v obchodech nebylo.



Vždycky tu bylo, jen v menší míře. I vinaři hledají další cesty, jak zvýšit odbyt a v konkurenci zahraničních červených vín je produkce rosé, navíc tak výborného, jaké máme u nás, ideální cesta.



* Není to jen módní záležitost, která zase rychle pomine?



Není, rosé má na každém evropském trhu kolem deseti procent prodeje, to je stabilní číslo. U nás to bude podobné.



* Mnozí lidé nevědí, co si o růžovém myslet, považují ho za něco mezi bílým a červeným.



Růžové rozhodně není podřadnější víno než bílé nebo červené. Je to jiný druh vína, proto má i své specifické vlastnosti. Je jiné než bílé a jiné než červené. Stejně jako u bílých a červených, i u růžových můžete mít vína špičková i méně kvalitní. Vyrobit dobré růžové je náročné. Ale když se to povede, stojí to za to.



* Je pravda, že celkově spotřeba vína ve světě klesá, ale růžové stoupá. Čím to?



Říká se, že obliba rosé je spojena i se změnou stravování. Lidé preferují všechno lehčí. Radši si dají dvě nebo tři skleničky růžového než jednu skleničku těžkého červeného vína.



* Růžové je víno k létu, ale tomi nejde dohromady s třinácti procenty alkoholu.



Každé víno má mezi 11 až 13 procenty alkoholu. I bílé. Tak to prostě je. Na růžovém je dobré, že je šťavnaté a příjemně ovocné, proto je osvěžující.



* Růžové mate i barvou. Existuje 160 odstínů růžové, to se těžko vybírá. Čeho se chytit?



Vybírejte 'podle oka'. Barva je jedna z krás růžového vína. Jaká je, to záleží na použité technologii. Zjednodušeně lze říct, že čím déle nechá vinař mošt v kontaktu se slupkami, tím výraznější bude mít víno barvu.



* Je nějaká vinařská oblast, která patří jen růžovým vínům?



Francouzská apelace Tavel v údolí řeky Rhony. Tam se vyrábí pouze rosé, je ale hodně těžké, je to jiný styl, než na jaký jsme většinou zvyklí. Rosé je také - a možná ještě více - spojováno s Provence, ale tam se dělají i vína bílá a červená.



* Růžová ve světě jsou většinou suchá, u nás se objevuje hodně polosladkých, a dokonce i sladkých vín. Je to dobře? Sladké víno už přece neosvěží.



Na osvěžení je samozřejmě lepší suché nebo polosuché víno. Ale je to otázka poptávky. Pokud sladké vinaři prodají, tak proč jej nevyrábět. Někomu prostě chutná.



* Říká se, že růžové je univerzální víno k jídlu. Univerzálnost umě nebudí důvěru.



To je hodně zjednodušené. Kdo zná rosé, ví, že může být velmi lehké, skoro jako bílé víno, osvěžující a příjemné na letní pití, ale také poměrně hutné a plné, vážné, s vyšší tříslovinou, takže může snadno zastoupit červené. Neznamená to, že se jedna konkrétní lahev rosé dá přiřadit ke všem pokrmům a bude to perfektní kombinace.



* Je správně, když růžové lehce perlí?



Stejně jako u mladého bílého vína se může stát, že jemně zaperlí na jazyku. To není vada, ale důsledek vědomé činnosti vinaře. Pokud je vám to nepříjemné, stačí skleničkou zatočit a perlení po chvíli zmizí. Když ale narazíte na víno, které je kalné a při otevření z lahve téměř 'vystřelí', to už je chyba, víno v lahvi znovu rozkvasilo. Můžete je vinaři vrátit zpět.



* Některá růžová vína jsou označena jako klaret. Ve Francii je ale claret červené víno.



Ano, je to dost matoucí. U nás se výraz 'klaret' používá pro vína vyrobená okamžitým lisováním, takže mají velmi světlou barvu. Ve Francii jsou to ale světle červená vína. Když se v Anglii řekne claret, každý si okamžitě vybaví lehčí červené víno z Bordeaux.



***



FAKTA Růžové víno * Nevzniká směsí červeného a bílého, vyrábí se z modrých odrůd jako červené. Jen doba macerace je kratší, aby se ze slupek uvolnilo do moštu jen málo červeného barviva. Dál se víno zpracovává jako bílé. * Mohou to být velmi lehká a ovocná vína, chuťově podobná spíš bílým svěžím vínům, ale také středně plná s tříslovinami. * Má širokou škálu barevných odstínů, od sladce malinových přes jemně lososové až po cibulové, nebo dokonce téměř fialové. Záleží na odrůdě a technologii výroby. * Mělo by se pít mladé, dokud má svěží ovocnou chuť a vůni. Ideální je při teplotě 8 až 12 stupňů.

Autor: Hana Večerková