Architektura vína, víno architektury

První příklady moderně pojatých vinařství se objevily v Austrálii a v kalifornském Napa Valley. Vinaři si brzy začali uvědomovat, že podpora jejich dobrého vína prostřednictvím moderního designu (lahve, viněty, vinařské domy, penziony atd.) má obrovský marketingový potenciál a začali na svém firemním stylu spolupracovat s hvězdnými architekty. Moderní vinařské domy má ve svém portfoliu například Santiago Calatrava, Alvaro Siza nebo Steven Holl. Velmi úrodnou půdou pro moderní architekturu v oblasti vinařství se stalo Rakousko. Doslova šílenství rakouských vinařů po moderním designu a architektuře bylo k vidění na výstavě WeinArchitektur ve vídeňském Architekturzentrum. Přes 60 moderních novostaveb vinařství nenechávalo nikoho na pochybách, že Rakousko se chce stát významným hráčem na současném vinařském hřišti.



Z Rakouska je to jen kousek na jižní Moravu. Bylo jen otázkou času, kdy se objeví první moderně pojaté vinařské domy i u nás. Nové vinařství v Drnholci prolomilo modernistické tabu a ukázalo, že víno lze vyrábět i v typizované průmyslové hale. Skvosty moderní architektury však vyrostly o kousek dál, v nedalekých Popicích.



Sonberk a Gotberg

Na jižních svazích nad Popicemi vyrostly mezi vinohrady dva vinařské domy. Práce na jejich realizaci začaly vznikat ve stejný čas, avšak větší vinařský dům Gotberg byl pro veřejnost otevřen až o tři léta později než menší a mezi vinohrady lépe ukrytý Sonberk. Majitelé Sonberku se marketingově spolehli na podporu V.I.P. osobností – architektem vinařství je stararchitect Josef Pleskot, ódy na víno ze Sonberku píší Michal Viewegh nebo režisér Jan Hřebejk. Oproti tomu Gotberg vsadil na dlouhodobý svědomitý přístup k výrobě vína a jeho doménou je bio zemědělství. Vinaři z Gotbergu věří, že je možné vypěstovat surovinu výjimečné kvality a přitom minimálně zatěžovat životní prostředí. Ve vinicích Gotberg je vinná réva od počátku ošetřována bez použití systémové chemie, to znamená, že splňuje veškerá kritéria ekologického vinohradnictví. U Gotbergu nenarazíte na V.I.P. celebrity, ale uvítají vás ovce, které korzují mezi vinicemi a představují důležitou složku gotbergského bio zemědělství.



Odvážně přistoupili vinaři i k výběru architekta. Jejich důvěru získal mladý brněnský architekt Martin Bukolský. Jeho návrh sleduje nejaktuálnější trendy v oblasti šetrného zacházení s energiemi a nepřehlédnutelně trůní v krajině nad Popicemi.



Duch místa a investora

Architekturu vinařského domu Gotberg ovlivnily dva faktory – jednak krajina se svou morfologií, silnými východními větry a fantastickým výhledem na panorama Pálavských vrchů tyčících se nad hladinou Nových Mlýnů, jednak touha investora po odpovědném a dlouhodobém přístupu k práci i k architektuře.



Vinařství je provozně rozděleno na dvě hmoty – téměř z vrcholu kopce vybíhá výrobní část z velké míry ukrytá pod terénem; směrem k jihu se nad svahem zdvíhá třípodlažní administrativní část s ubytovacím zázemím a prezentačními prostorami. Mezi tyto dvě hmoty situoval architekt atrium, jehož dominantou bude koruna stromu. V jejím stínu se bude degustovat víno v poklidu a v závětří. Z důvodu častého vanutí silných východních větrů je východní fasáda chráněna betonovou zdí.



Figura domu je výrazná a v krajině pevně ukotvená. Svou velkorysostí upomíná spíše na současnou architekturu Španělska než na kontext soudobé české přísnosti, což vyvolává i pestrá škála použitých materiálů. V tomto ohledu se do architektury domu významně propsala osobnost investora, který část života prožil v jihovýchodní Asii a několik tun oblíbených materiálů si přivezl do rodné vlasti s sebou.



Nízkoenergetický dům a jeho konstrukce

Ekologické vinohradnictví si žádá i adekvátní odpověď v ekologicky šetrné architektuře vinařského domu. Objekt využívá pasivních energetických úspor získaných umístěním rozměrné výrobní haly hluboko pod úroveň terénu a zasypáním střechy vrstvou zeminy o mocnosti přibližně jeden metr. V budoucnu na ní poroste vinohrad. Objekt využívá také všech surovin z vinic, kdy jsou dřevěné štěpky využity na vytápění administrativní, prezentační a ubytovací části.



Z konstrukčního hlediska je vstupní objekt komplexní dřevostavbou vetknutou do masivní betonové základové konstrukce. Dřevostavba je tvořena strukturou dřevěných sloupů, průvlaků a vaznic s využitím nejnovějších poznatků v oblasti požární ochrany, šíření zvuku a tepelné techniky ve stavbě.



Výrobní provoz je navržen jako montovaný železobetonový skelet. Jeho betonová fasáda ze sendvičových prefabrikovaných panelů je výtvarnou parafrází tradičního kamene. Vnitřní vyzdívky byly provedeny z přesných porobetonových tvárnic YTONG. Díky jejich přesnosti bylo možné v interiéru zminimalizovat tloušťku nákladné povrchové stěrky, která splňuje nejpřísnější hygienické požadavky na potravinářský provoz. Stavební firma rovněž ocenila snadnost opracování tvárnic YTONG v místě styku pravoúhlé výrobní části a prezentačního kvelbu, který je zaklenut segmentovými železobetonovými prefabrikáty. Kombinace železobetonového skeletu a porobetonových vyzdívek se ukázala jako nejlepší realizační cesta. Výrobu jednoho z nejkvalitnějších vín jižní Moravy tak střeží stěny z YTONGu.



Architektura jako víno

Architektura bývá teoretiky přirovnávána k hudbě či filmu, ale mnoho společného má i s vinařstvím. Architektura je běh na dlouhou trať. Architekt si tříbí myšlenky a svůj profesní názor po celý život. Stejná je i péče o vinohrad. Záleží na spoustě interních a externích faktorů, které mají vliv na kvalitu vína respektive architektury. Jsme rádi, že při stavbě vinařství Gotberg byl jedním z těchto faktorů také stavební materiál vyrobený společností Xella CZ a že 2010 byl pro architekturu na jižní Moravě velmi dobrý ročník.



http://www.archiweb.cz/news.php?action=show&;type=9&id=9384