Ředitel Bohemia Sektu Vozdecký: Na ochutnání všech světových vín bych potřeboval hned několik životů

Vinařství zasvětil takřka celý svůj život a na svůj obor nikdy nezanevřel. Letos pracuje ve vinařské firmě už čtyřicátý rok.



To je hodně dlouhá doba.



Nenapadlo vás někdy, že změníte obor nebo alespoň firmu?



Jediná nabídka, kterou jsem zvažoval, byla kdysi, když ještě děti byly malé, možnost pracovat na Moravě v Mikulově, odkud pocházím.



Nakonec jsem se ale rozhodl zůstat ve Starém Plzenci a rozhodně toho nelituji. Nabídek jsem dostal od té doby řadu, z vinařského i jiných oborů.



Některé byly i velmi lukrativní. Už nikdy jsem ale nepřemýšlel o tom, že bych odešel.Ao tom, že bych skončil mimo obor vinařský, nemůže být už vůbec řeč. Víno je můj život. Spíše jsem to bral s humorem, kdo všechno si na mě nevzpomněl.



Kde se vzala vaše pevná vazba na vinařství?



Jsem původem z vinařské rodiny z Jižní Moravy, takže to mám v genech. Jak v předškolním, tak školním věku jsem musel rodičům na vinicích pomáhat.Vpatnácti jsem šel na vinařskou školu, obor vinařství jsem absolvoval i na vysoké škole a tak jsem se teoreticky připravoval celých jedenáct roků.



Hned po dostudování v roce 1970 jsem nastoupil do staroplzenecké společnosti. Rok nato jsem se oženil, přišly na svět děti a už jsem pevně zakotvil.



Podílel jste se na tvorbě chuti většiny vín z produkce BOHEMIA SEKT.



Jak jste získal své znalosti?



Základy jsem měl samozřejmě ze studia. Když jsem nastoupil do firmy, pracovala tady skupina lidí, kteří vyráběli značky Château Radyně či Château Belveder. Ta tradice pocházela z roku 1945.



Měli tedy dlouholetou zkušenost.



Znalosti, k nimž se dostali, předali i mně.Všedesátých letech pak bylo rozhodnuto, že se v České republice vybuduje velká 'sektárna'. I díky té tradici padla volba na Starý Plzenec.Nakonci šedesátých let spatřily světlo světa první lahve lahodného sektu Bohemia Sekt. Ale aby o sobě člověk mohl prohlásit, že nějaké znalosti má, na to potřebuje opravdu delší dobu.



Mně to trvalo jistých deset roků, kdy jsem pracoval v laboratořích, v náplni práce jsem měl úkol - 'zavádění výsledků vědy a výzkumu do praxe.'A to mě hodně bavilo.



Dost jsem četl tuzemskou i zahraniční literaturu, hodně degustoval a tím jsem se vlastně postupně víc a víc spolupodílel na vývoji typické a nezaměnitelné chuti Bohemia Sektu. Věřte, že výroba výborného sektu není jednoduchou záležitostí.



Jak je možné dosáhnout toho, aby vína měla každý rok stejnou chuť, když úroda hroznů bývá různá?



Základem dokonalé kvality sektu je přístup a znalosti při vytvoření cuvée, tedy základní směsi vín. Kdo to chce dobře zvládnout, musí znát ty jednotlivosti, zvláštnosti a specifika každé odrůdy, které se dají v šampanizaci využít.



Co která z vybraných odrůd přináší. Musí se tam uložit a poté objevit ta jedinečnost a zvláštnost tak, aby kompozice byla ve výsledném sektu harmonická, jedinečná a permanentní, tedy stále stejná.



Je nutné se nejprve vzdělat v teoretické rovině a pak je třeba vína 'nachutnat'.



Když je cuvée hotové, ještě to neznamená, že sekt, který se z něj vyrobí, bude výborný.



Tvůrci musí předvídat, jaká bude vůně a chuť po půl roce kvašení a ležení, což je minimální doba pro výrobu sektu daná zákonem v Evropské unii. Ale také musí vědět, jak sekt bude chutnat za rok a u Luise Girardota dokonce po dvou letech.



Kdo dostal teď ve firmě tuto věc na starost?



Teď je tou duší, která má hlavní slovo a zodpovědnost, vedoucí výroby sektů Josef Švéda. Už je také ve firmě dvacet roků a má dobře 'nachutnáno'.



Ktomu má k dispozici pár kolegů, kteří se s ním zavřou do speciální degustační místnosti, tam si přinesou nějakých šedesát základních druhů vína a ochutnávají, srovnávají cuvée, které sestavili, s tím co bylo minule a předminule.A pak v diskuzi řeší, jaký bude výsledný sekt, ale na něm je to konečné a zásadní rozhodnutí.



To je myslím naše velká přednost, kterou zajišťujeme trvalé dosahování a udržení nejvyšší kvality. Nakonec i aktuální umístění třech našich sektů mezi 1000 nejlepších vín světa je toho jasným důkazem. Předávání zkušeností starších mladším, tak to zde platí víc než 40 roků. Nikdy sem nepřišel technolog z ulice. Navíc ti starší pracovníci těm mladším předávají vedle svých znalostí také i knowhowspolečnosti.Apan Švéda už má vedle sebe mladého a perspektivního kolegu.



Co vás za ta dlouhá léta v oboru nejvíce potěšilo?



Největší radost mi udělala možnost naprosto jiného způsobu podnikání po roce 1989, když padl komunistický režim.



Neříkám, že předtím se nějakým způsobem firmu provozovat nedalo, ale místa pro seberealizaci tam bylo poskrovnu.



Atak hned po listopadu 1989 jsme vytvořili projekt osamostatnění od podniku Českých vinařských závodů.



Tenkrát závod v Plzenci málokdo znal. Začali jsme úzce spolupracovat s vinařskou oblastí z Moravy. Navázali jsme nové vztahy s producenty vína. Transformovali jsme státní podnik na akciovou společnost. Zpočátku byla roztříštěná akcionářská struktura. To se změnilo s příchodem fondu PPF pana Petra Kelnera jako majoritního akcionáře. Tehdy bylo rozhodnuto, že všechen zisk bude použit do rozvoje společnosti.



To bylo geniální a klíčové pro budoucnost firmy.



Všechen zisk použit pro rozvoj společnosti. V současné době má firma německého vlastníka, leadra ve výrobě sektů v Evropě, a strategie je stejná.



Je naopak něco, čeho litujete nebo co se vám nepovedlo?



Nemohu říci, že bych nějakého svého rozhodnutí litoval.



Společnost se velmi dobře vyvíjela. Vždycky jsme měli alespoň malý náskok. Důležité je, aby společnost byla finančně silná, využívala prvotřídní technologie a pracovali v ní kvalitní lidé. To se vždy dařilo. Jediné, snad co se mi nepovedlo, je, že ani jedno z mých dvou dětí nepracuje ve vinařském oboru. Ale nemrzí mě to. Někteří známí mi sice říkají, že jsem je měl k oboru vést a předat jim své znalosti a zkušenosti, ale šly si svou cestou a respektuji to.



A co tedy vaši potomci dělají?



Dcera vystudovala zahradní architekturu a stále se jí věnuje. Syn odešel do Ameriky.



Žije vNewYorku.NaManhattanumásoftwarovou firmu. Oba, jsou zdá se, velmi spokojeni a oběma se daří velmi dobře. Vždycky jsem jim říkal, že je budu podporovat v jakékoliv bohulibé činnosti tak, aby měli zajímavou práci, která je baví a uživí.



Tím budou spokojeni.Máto ale jeden problém, že v tomto stavu život strašně rychle ubíhá Nacházíme se v období, které je, co se prodeje týče, pro Bohemia Sekt klíčové.



Ano. Dá se říci, že množství, které se prodá za listopad a prosinec, je stejné jako za období mezi lednem a říjnem.



Je tu velmi rušno. Ráno je připraveno několik kamionů, které zaváží zboží zákazníkům a do skladů v Praze a Prostějově. Podobně je tomu i v Habánských sklepích a ve Vinařství Víno Mikulov. Podle průzkumů a anket, je sedmdesát procent lidí připraveno utratit letos na Vánoce víc než v minulém roce. Myslím si, že je správné, aby si lidé dopřáli, protože za těch prvních deset měsíců letošního roku trochu spořili. Bylo období politické, společenské a ekonomické turbulence, navíc krize, která sice pomíjí, má ale dozvuky na utrácení.



Myslím si, že to by teď mělo skončit.



Máte nějaké statistiky o tom, kolik špuntů vyletí o silvestrovské noci z vašich sektů?



Přesně to říct neumíme.V loňském roce jsme prodali dvanáct milionů láhví sektu, což je přes sedmdesát procent na českém trhu sektů. Jen Bohemia Sekt demi sekt má přes padesát procent. Odhadujeme, že tak tři až tři a půl milionů lahví sektu, které lidé na silvestra otevřou, je od nás.



V České republice je teď obrovský výběr zahraničních i tuzemských vín. Pro lidi je někdy složité se v takové nabídce orientovat. Jaká je vaše rada pro vybírání vín?



Nejlépe je jít na degustace.



Je třeba víno ochutnat, zda vám vyhovuje. Nebo si třeba víno, které vás na regále zaujme, koupit po jedné lahvičce, a když vám zachutná, můžete si jich pořídit víc.Apak většinou značce zůstanete věrni. Pokud se něco takového stane, vždycky je dobré si od oblíbené značky kupovat osmdesát procent a zbytek jiných značek, aby člověk zjistil, jestli jinde také není něco skvělého. Každopádně výběr, který tady teď je, je opravdu velmi pestrý. Kdo řekne, že si tady nenajde nic pro svou chuť, nemá pravdu.Mámetu vína v podstatě z celého vinařského světa a samozřejmě velký výběr českých a moravských vín. Říká se, že lidem nejvíce svědčí a chutná to, co se vyprodukuje v místě, kde žijí. Nejlepší je pro nás to, co je z Česka. To je na naše ústa a určitě to i nejlépe působí na náš žaludek.



A jak si vybíráte vína vy?



Já už mám vybráno dávno a lhal bych, kdybych odpověděl že to nejsou značky, které vyrábíme.



Bez sklenky Bohemia Sekt demi sec si nedovedu představit žádné přátelské setkání, slavnostnější okamžiky pochopitelně doprovází Bohemia Sekt Prestige brut.



Manželka s dcerou dávají přednost 'bohemce rosé'. Jako pravý hrdý Moravák preferuji tuzemská, a především právě moravská vína. Napříč odrůdám. Z bílých upřednostňuji Tramín červený, Ryzlink rýnský i vlašský, Chardonay a Rulandské šedé.



Co nemusím, je Sauvignon. Z červených mám pak rád Rulandské modré, Zweigeltrebe a také Frankovku, nejlépe z Habánských sklepů. To je stará odrůda, kterou měl dědeček hodně na vinicích. Důležité je stále ochutnávat a trvale vybírat.Mýmpřátelům chutnají vína z Vinařství Pavlov, která jsou plnější s vyšším zbytkem sladkosti, Dostáváte víno jako dárek nebo si musíte vybrat sám?



Když mi chce někdo udělat radost, tak je nejlepší, když mi dá víno, které jemu chutná.



Rád ho poznám. Velmi často podle toho, jaké víno pije, poznám i charakter člověka.



Láhve většinou nevypiji hned. Nechávám je ve svých vinotékách. Funguje tu i zpětná vazba. Vím, od koho láhve jsou. Obyčejně, když to víno ochutnám a poté potkám dárce, vždycky se na to víno řeč dostane.Amámetřeba hodinu o čem diskutovat.O víně toho víc namluvíme, než vypijeme Co o vaši práci, která je vám koníčkem, říkají vaši blízcí?



Rodina to tak bere, že víno s sebou nese velmi bohatý kulturní a společenský život.



Mnoho času proto nemám, Díky vínu jsem projel velký kus světa a troufnu si říci, že o evropském vinařství něco vím. Ne samozřejmě všechno.



Na světě jsou asi tři miliony vinic. Přemýšlel jsem o tom, že kdybych z každé vinice chtěl ochutnat třeba jen malý lok, potřeboval bych k tomu několik životů. Je to nemožné.



Nudný život to každopádně není. Ale na rodinu si čas udělám, tak to tvrdím doma.



Jaké je v současné době postavení českých vín?



Česká republika je na severní hranici pěstování vinné révy. Jsou prý nějaké vinice v Polsku, ale to je spíše rarita. Z pětatřiceti procent jsme soběstační. Zbytek se dováží.



Pověst českých a moravských vín je ve světě velmi dobrá.A stále se zlepšuje. Potvrzují to i výsledky mezinárodních výstav a soutěží. Často se nyní v cizině podivují, jaká výborná vína tady dokážeme vytvořit.



Nakonec šest sektů a vín z produkce firmy Bohemia Sekt je zapsáno mezi tisíci nejlepšími víny světa, tedy vedle Bohemia Sekt brut i demi sec je to také Ryzlink rýnský, Sauvignon a Cabernet Sauvignon z našeho vinařství Víno Mikulov, Sommelier club.



To je obrovský úspěch.



Společnost BOHEMIA SEKT spolupracuje výhradně s tuzemskými vinaři.



Jak ta kooperace vypadá?



Kdysi jsem se zabýval projektem, které místo v produkci hroznů v České republice je nejblíže oblasti francouzské Champagne. Zjistili jsme, že podobné, v žádném případě stejné, podmínky jsou na Pálavě.Vsoučasné době k nám patří vinařství Víno Mikulov, Habánské sklepy a Château Bzenec.K dispozici máme 242 hektarů vlastních vinic. Jsme nejvýkonnější vinařská společnost v republice. Ročně vyprodukujeme přes pětadvacet milionů láhví sektu, klidných vín, vermutů a lihovin. Pracujeme s patnácti vlastními značkami.



Máme velmi dobrou spolupráci s moravskými producenty hroznů, kteří nám ročně dávají kolem sedmi milionů kilogramů hroznů. Bohužel letos jsme měli ale úrodu o něco nižší.



Je něco, co vás na současném českém vinařství mrzí?



Určitě to jsou podvody, kdy některé firmy nakoupí zahraniční víno a označují to za tuzemské. To velmi klame spotřebitele a zároveň tím tito podvodníci neprávem získávají konkurenční výhodu.



Důvod, proč hrozny dovážejí, totiž není v tom, že by bylo kvalitnější, ale jsou levnější.



Máte ještě na Moravě nějaké příbuzné?



Většinou vzdálené. Žijí tam bratrovy děti . Jeden z jeho synů se dal na dráhu vinaře.



Nyní už studuje vinařinu na univerzitě. Těší mě to. Vlastně je to úplně stejné, jako když jsem začal s oborem já, když můj strýc byl vynikajícím odborníkem ve vinařském oboru.



Atak se rodinná sága asi opakuje cca po padesáti letech



LADISLAV VAINDL



Foto - Generální ředitel staroplzenecké společnosti Bohemia Sekt Josef Vozdecký.

Foto - Deník/Ladislav Vaindl