Vinařství na východě Čech není sen. Zajímavá vína vznikají i tam

Je teplé zářijové odpoledne. Po příkrém svahu Kunětické hory, sopečného kužele vyčnívajícího z Polabské nížiny, se táhnou úhledné řady vinné révy. Energický důchodce Jiří Sedláček tam obhospodařuje asi čtyři sta keřů vinné révy a většinu hroznů má stále na keřích. Jeho vinohrad, který patří k nejlépe umístěným v celých východních Čechách, je celý den zalitý sluncem.



Tradice Pernštejnů



Díky skvělé poloze vinohradu Sedláček nemusí letos odepsat většinu úrody jako jeho kolegové z jiných míst v Pardubickém a Královéhradeckém kraji. Začátkem května totiž mrazy poničily vinařům v Čechách většinu keříků vinné révy. Sedláčkův vinohrad naopak přestál květnovou pohromu bez větších škod. Sám hodnotí letošní rok jako velmi dobrý. "Vinice je v nadmořské výšce 220 až 230 metrů nad mořem v místech bývalých vinohradů založených Pernštejny koncem 15. století. Navazuji tak na tradici našich předků. Vinohrad mám poměrně vysoko pod hradem nad mrazovou kotlinou. Díky tomu nemám větší škody. Naopak letošní rok hodnotím velmi dobře," říká Jiří Sedláček, který vysadil pod hradem první sazenice vinné révy v polovině osmdesátých let.

Teď častěji než jindy chodí do vinohradu. Nalité hrozny modrých i bílých odrůd svádějí ke sběru.

"Úroda bude slušná. Budu sbírat v polovině října. Babí léto přidá v hroznech cukr. Vloni jsem dosáhl třeba u Müller Thurgau dvaadvaceti stupňů cukernatosti, nemusel jsem tedy docukřovat," říká Sedláček.

Když je dobrý rok, vyrobí z vlastnoručně vypěstovaných hroznů čtyři sta až pět set litrů vína.Nejčastěji zastoupenou odrůdou na jeho vinohradu je Müller Thurgau, pak také Rýnský ryzlink, Burgundské (Rulandské) bílé a Burgundské (Rulandské) šedé. Má tam i Muškát moravský a Irsay Oliver. Z červených odrůd převládá Zweigeltrebe, Modrý portugal a Burgundské (Rulandské) modré.

"Mám tady i několik keřů stolních odrůd, které jsou vhodné přímo k jídlu," říká muž, který vinohrad v roce 2004 nechal zapsat do registru Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Znamená to tedy, že obec Ráby, v jejímž katastru vinohrad leží, je v Pardubickém kraji jedinou oficiální vinařskou obcí. Ráby leží mezi Pardubicemi a Hradcem Králové v Polabské nížině. Ve východních Čechách je ještě jeden registrovaný vinohrad, a ten je v obci Kuks nedaleko Jaroměře. Rodina Rudolfských s přáteli tam v roce 2005 založila půlhektarový vinohrad. Na strmé stráni naproti baroknímu hospitálu v Kuksu na opukovém podloží jsou vysazeny keře tradičních burgundských odrůd Rulandské bílé, šedé a modré a také zapomenuté odrůdy našich předků – Tramínu bílého, nazývaného také Brynč.



Ráby a Kuks



Kuks je tak vedený jako vinařská obec, která je součástí mělnické vinařské podoblasti, stejně jako Ráby. Ve sklepeních barokního hospitálu hraběte Šporka je vinotéka českých vín.

Vinař Lukáš Rudolfský, který hospodaří v Kuksu, na rozdíl od Jiřího Sedláčka hovoří o letošním roce jako o velmi špatném. "Letošní rok byl zvláště pro české vinaře kritický. Většina révy v Čechách pomrzla. Mohou za to zejména mrazy ze začátku května. Třeba v Kuksu je ztráta devadesátiprocentní. Podobné je to i v jiných českých oblastech. Jedním z nejméně postižených míst je Kutnohorsko, kde jarní mrazy poničily jen asi dvacet procent úrody," říká třiatřicetiletý ředitel a sklepmistr kutnohorských vinných sklepů Lukáš Rudolfský. Jediný registrovaný vinohrad v Královéhradeckém kraji v Kuksu patří rodinné společnosti Vinné sklepy Kutná Hora, která se snaží obnovit zašlou slávu a dlouholetou tradici pěstování vinné révy na Kutnohorsku a také v Kuksu. Jiří Sedláček a rodina Rudolfských nejsou jediní, kdo ve východních Čechách má více než sto hlav vinné révy a vyrábí z vlastnoručně vypěstovaných hroznů víno tradičním způsobem. Na Pardubicku, Hradecku a Jaroměřsku lze napočítat skoro tři desítky lidí, kteří produkují víno v souladu s nejlepšími tradicemi vinařských oblastí. Snaží se vyrábět vína v nejvyšší kvalitě, takzvaná přívlastková, tedy bez doslazování.

Vinohrady – nikoli už o? ciálně registrované – s více než stem hlav révy vinné jsou tak třeba v Chrudimi, Pardubicích, Hradci Králové, Jaroměři, Litoboři, Smržově, Bohuslavicích, Vrchovinách u Nového Města nad Metují či ve Stěžerách. Ve východních Čechách vinaři pěstují víno nejčastěji v nadmořské výšce od 200 do 450 metrů nad mořem.

Renesance vinohradnictví ve východních Čechách souvisí také s oteplováním klimatu. Vinné révě se tady začíná dařit podobně, jako tomu bylo v období Karla IV.

Podle předpovědí odborníků má do deseti let roční teplota ve východních Čechách dále růst. Za pár let tu může být počasí, jaké teď panuje třeba u Balatonu či na Balkáně.

"Má to ale jeden háček. Zatímco třeba před patnácti lety bylo méně teplo, výkyvy počasí nebyly tak dramatické. Víno v Hradci nedosahovalo takové cukernatosti jako nyní, ale zato byly stabilní sklizně. Vinařům v Čechách komplikují život silné mrazy v zimě, na jaře a kroupy a další extrémní jevy v létě," říká vinař Pavel Žabka.



Zahrada vína



Ten má na své zahradě na okraji Hradce Králové přes sto hlav vinné révy jedenácti odrůd, hlavně Irsay Oliver a Zweigeltrebe. Žabka víno pěstuje a vyrábí přes patnáct let. Kromě vinařství se dlouhá léta věnuje sledování počasí. Na zahradě má meteorologickou stanici.

V blízké budoucnosti východní Čechy čekají mírné zimy, velmi krátká jara a podzimní období, zato dlouhá léta vyznačující se extrémními zvraty počasí, tedy častějším krupobitím a mnoha silnými bouřemi.



(Tomáš Kučera, Ráby)



---



vhodnÉ odrůdy pro východ čech



Rondo

Regend

Phoenix

Festivalnyj

Krystal

IrsayOliver

Müller Thurgau

Zweigeltrebe

Muškát moravský