Vinaři pod hradem Sádek na Třebíčsku stočí tři tisíce litrů burčáku

"Hroznů je letos méně, ale jsou vyzrálejší," říká spolumajitel firmy Lubomír Lampíř. Vliv na úrodu měly mrazy.



Zatím se podle Lampíře dá koupit částečně zkvašený hroznový mošt z dovezených hroznů. "Do deseti dnů budeme mít tak tři tisíce litrů vlastního burčáku," doplňuje spolumajitel vinařství Lubomír Lampíř.



--------------------------------------------------------------------------------



Burčáku z vinařství pod hradem Sádek na Třebíčsku letos ho bude méně, protože se na množství hroznů podepsalo jarní sucho a květnové mrazy. Ty přitom ničily vinice na Moravě i u sousedů - až po Vídeň a Balaton.



A jak se pozná kvalitní produkt? "Neměl by mít nahnědlou oxidační barvu, musí ve vůni a aromatu odrůdově vonět, neměl by mít nadměrné sedliny... Byť menší usazenina není na škodu, ale výrobci by měli nápoj odkalovat. A taky cena leccos prozradí. Pod sto korun za dvoulitrovku, to je divné, nepokryje to náklady," vysvětluje vinař z Třebíčska.



Hodně konzumentů mívá po burčáku zažívací problémy. Ty způsobují jinak prospěšné kvasinky, kterými je mok doslova nabitý. Pro představu - jeden milimetr krychlový šťávy, tedy špendlíková hlavička, jich má ve vrcholné fázi kvašení až osmdesát milionů.



Jak se burčák vyrábí? Mošt z hroznů se zakvasí a ve sklepě při teplotě dvanáct až patnáct stupňů Celsia fermentuje. Asi tak třetí den nabírá na síle, má charakteristický šum, je teplý. To je nejlepší ho začít pít.



Podle Lampíře jsou nejvhodnější odrůdy na burčák buď rovnou muškáty, nebo ty, které mají muškátové tóny, jako je raná odrůda Irsai Oliver. Burčák je v tuzemsku mimořádně oblíbený, třeba ve Francii ho naopak berou jako meziprodukt při výrobě vína.