Moravské vinice jsou na jihu, pražské na severu metropole

Německé vinice nabízejí výhled do údolí Rýna či Mosely, francouzské na pohádkové zámky a italské na středověká městečka. Z těch pražských je vidět O2 arena, trojská čistička nebo skleník Fata Morgana.

Dnes je v Praze kolem jedenácti hektarů vinic, které by zabraly tři Václavská náměstí, a každý rok přibývají další. Nejvíc pražských vinic je v Praze 7 a 8 a zdejší víno zrající na stráních nad Vltavou si mezi vinaři už stačilo vydobýt dobré jméno.

Největším pražským vinohradem je Salabka v Troji. Za socialismu v někdejší výstavní usedlosti choval státní statek dobytek a réva živořila na okraji, dnes je všechno jinak.

Vinice má rozlohu pět hektarů, ročně tu vypěstují zhruba osmnáct tun hroznů, které se zpracovávají přímo na Salabce. Hotové víno pak putuje do předních pražských vinoték.

Víno z trojských hroznů se dá koupit i na sousední vinici svaté Kláry. Malebný vinohrad s typickou kapličkou je součástí botanické zahrady a patří k němu i vinotéka, která ukrývá šest tisíc lahví z loňské sklizně.

O řádky vína na dvouhektarové vinici pečují i zahrádkáři na prosecké Máchalce. Zdejší ryzlink, rulandské nebo chardonnay oceňují nejen porotci na soutěžích, ale i návštěvníci malé vinotéky přímo na vinici.

Víno v Praze První zmínky o pražském vínu pocházejí z počátku 12. století, kdy král Vladislav zakládal klášter na Strahově. * Příznivý vývoj pražského vinařství narušila třicetiletá válka. Zpustošené vinice se postupně měnily v sady a zahrady.

- Obrat přišel v 90. letech.

Některé vinice byly obnoveny a plocha pražských vinic dosáhla zhruba 12 hektarů. Ze dvou stovek velkých vinic jich v Praze zbylo šest.

Autor: ROBERT OPPELT

Zdroj: Metro