Vinařská podoblast Mikulovská

Od historie k současnosti

Na místě zvaném Hradisko u bývalého Mušova objevili v minulém století archeologové pozůstatky římského vojenského tábora z 3. století našeho letopočtu. Římští legionáři tehdy pod Pálavou založili první vinice; ze zdravotních důvodů totiž pili vodu smíchanou s vínem a nechtěli být odkázáni na dovoz vín z vlasti.
Vinařství na Moravě se rozšířilo za dob Velkomoravské říše a první opravdu věrohodné doklady o rozvinutém pěstování révy vinné na Mikulovsku na přelomu prvního a druhého tisíciletí máme z archeologických nálezů slovanského osídlení. Například hradisko Vysoká zahrada u Dolních Věstonic. K největšímu rozvoji vinařství v kraji došlo po roce 1249, kdy se Mikulovsko a Valticko stalo součástí panství rodu Lichtenštejnů. Obchod s vínem byl zdrojem příjmů šlechty a měšťanů a mnoho obcí si díky výrobě vína vydobylo významné ekonomické postavení. Jmenujme například obce Sedlec, Dolní Dunajovice, Pavlov a Perná. Významnou úlohu ve vývoji vinařství na Moravě a mikulovsku obzvlášť sehráli novokřtěnci, kteří do kraje přišli z oblasti dnešního Švýcarska v 16. století a spolu s nimi údajně i odrůda Sauvignon, ale především moderní postupy ve vinohradnictví a vinařství. Mikulov byl jejich první zastávkou a místem, kde získali azyl.

Mezi dobovými listinami, pečetěmi, horenskými řády a privilegii mají své místo i překrásné kolorované mapy katastrů vinařských obci a viničních tratí. Historickou raritou je přehledná mapa mikulovského panství s vinicemi z roku 1802. Podobně se dochovaly mapy polí a vinic v obci Perná či mapy vinic ve Strachotíně.

Odrůdy

Na vápenitých půdách v okolí Pálavy našel svůj pravý domov Ryzlink vlašský, který zde poskytuje svěží extraktivní vína s nezaměnitelným charakterem a zvláštní minerálností. Pradávná odrůda nemá velké nároky na půdu, ale miluje sluncem prohřáté jižní svahy – a těch tu nachází dostatek.

Ryzlink vlašský, který spolu s Veltlínským zeleným odedávna tvořil hlavní náplň pálavských vinic, nemá s Ryzlinkem rýnským geneticky ani historicky nic společného, ba dokonce přes svůj italský přídomek nejspíš nepochází z Vlach. Na nejlepších polohách pálavských svahů orientovaných na jih, které se nacházejí především v okolí obce Perná, dává Ryzlink vlašský svěží minerální vína s vyšším obsahem aromatických látek. Kromě něj se na Pálavě daří odrůdám Chardonnay, Sauvignon, Rulandskému bílému i Rulandskému šedému. Červená vína reprezentuje zejména Svatovavřinecké, Rulandské modré a Frankovka. Slibnou budoucnost mají výsadby francouzských odrůd Merlot a Cabernet Sauvignon. Ve šlechtitelské stanici vinařské v Perné vznikly nové odrůdy Pálava a Aurelius, v Lednici spatřila světlo světa modrá odrůda Neronet.

Vinice – půda

Pálava, místo s neopakovatelnou atmosférou, strmě vystupuje z mírně zvlněné krajiny lužních lesů dolního Podyjí jako nejzápadnější výspa Karpat. Její vápencové skály sem zavleklo třetihorní alpínské vrásnění pravděpodobně z oblasti Malých Karpat jako příkrov, který překryl mladší třetihorní sedimenty.
Pro pěstování révy vinné představuje Pálava jedinečné místo vinorodé severopanonské nížiny, kde je členitější a vrchovinný terén velmi vzácný. Teplé a suché klima ovlivňují kontinentální vlivy od východu a současně mediteránní podnebí z jihu. Horniny bradel mají nadbytek vápníku, na jejich úbočích jsou mohutné návěje vápenných spraší vzniklých jako sedimenty poslední doby ledové doprovázené staršími vápenitými jíly. V jižní části mikulovské podoblasti, a to jak na Valticku, tak v okolí Novosedel a Dolních Dunajovic jsou rozšířeny písky, které překrývají jílovité sedimenty. Právě odtud, z hlubokých sprašových nebo lehčích hlinitých půd, čerpá vinná réva širší škálu živin pro tvorbu aromatických látek a výraznější tóny extraktu. Dává tak vzniknout vínům se zcela jiným charakterem než v jiných podoblastech.

> Výpis vinařů a vinných sklepů z mikulovské podoblasti

> vinařská muzea
> vinařské zajímavosti
> kalendář vinařských akcí
> Výpis ostatních turistických cílů a služeb z mikulovské podoblasti na www.jizni-morava.cz

Vinařské trasy v mikulovské podoblasti:

Mikulovská vinařská stezka , Vinařská naučná stezka Mikulov, Naučná vinařská stezka Valtice

Doporučené www stránky s turistickými informacemi a vinařskými turistickými programy:

www.mikulov.cz - oficiální stránky města Mikulov s dostatkem turistických informací včetně kulturního kalendáře a databází služeb.

www.visitmikulov.com - stránky města Mikulova zaměřené na turistiku. Naleznete zde informace o historii, památkách a přírodních zajímavostech z města a okolí. Součástí je fotogalerie.

www.mikulovskoregion.cz - oficiální stránky mikulovského regionu. Mají sekci turistika s informacemi o zajímavostech v obcích regionu včetně rozsáhlých databází služeb včetně ubytovacích.

www.novosedlynamorave.cz - prezentace vinařských firem z obce Novosedly a vinařská naučná stezka Stará Hora.

www.lednice.cz - oficiální stránky města Lednice. V sekci "turistika" najdete dostatek informací o službách a mapy.

www.pasohlavky.cz - stránky obce a rekreační oblasti Pasohlávky. Naleznete zde dostatek informací o možnostech rekreace, koupání a vodních sportů v oblasti Horní Novomlýnské nádrži. Ubytování a stravování.

www.radnice-valtice.cz - oficiální stránky města Valtice. Najdete zde informace o historii a turistických zajímavostech města a Lednicko-valtického areálu včetně databází služeb.

www.salonvin.cz - prezentace naší nejvyšší soutěže vín Salon vín České republiky. Seznam vín Salonu, otevírací doby, e-shop.

Turistická a vinařská informační centra:

Turistické informační centrum Mikulov
Náměstí 1, 692 01 Mikulov
tel.: 519 510 855
e-mail: tic@mikulov.cz,
www.mikulov.cz

Turistické informační centrum Lednice
Zámecké nám. 68, 691 44 Lednice
tel.: 519 340 986
e-mail: tic@lednice.cz,
www.lednice.cz

Turistické informační centrum Pasohlávky
Obecní úřad Pasohlávky, 691 22
tel.: 519 427 624
e-mail: tic@pasohlavky.cz,
www.pasohlavky.cz

Turistické informační centrum Valtice
Nám. Svobody 4, 691 42 Valtice
tel.: 519 352 978
e-mail: tic.info@radnice-valtice.cz
www.radnice-valtice.cz

Velkopavlovická podoblast | Slovácká podoblast | Znojemská podoblast