Šampaňské nemusí každému chutnat.
Češi podle hlavního sommeliera Národního vinařského centra Marka Babisze dávají přednost domácím šumivým vínům.
- Obliba sektů stoupá…
Nárůst tam stále je, i když to není jako na začátku 90. let. Tehdy byl nárůst spotřeby šumivých vín obrovský.
- Které sekty preferujeme?
U nás se pijí šumivá vína se zbytkovým cukrem, což je rarita, protože ve světě se spíše ve větší míře pijí suché sekty, to znamená ty s označením brut. Ale tento poměr se postupně překlápí a i Češi přecházejí ze sladších vín na sušší.
- Umíme si vybrat kvalitní sekt?
Ekonomická situace není zrovna příznivá, takže v prvé řadě se lidé dívají na cenu. Šampaňské je pro spoustu Čechů asi nedostupné, protože začíná na nějakých pěti šesti stovkách. To je dost peněz. Ale když se budeme bavit o šumivých vínech, tedy zpravidla těch, která se vyrábějí u nás, začíná cena u kvašených lahví na 150 nebo 160 korunách. To je přijatelné.
- Je šampaňské nejlepší mezi šumivými víny?
Je to úplně něco jiného než vína, která se vyrábějí u nás. Technologický základ je podobný, ale doba zrání a charakter jsou rozdílné. Jednak díky tomu, že se vyrábějí z keřů, které rostou na vápencích, a i technologie výroby je trochu jiná, přičemž vůně a chuť přecházejí do zelených jablíček. Díky delšímu dozrávání jsou tam kvasinkové tóny, což mnohým nemusí vyhovovat.
- Kde jsou šumivá vína ve velké oblibě?
Samozřejmě ve Francii, ale i v Holandsku, Belgii, Lucembursku, hodně se pije v Německu. Ve světě pak vzrůstá poptávka v Číně, což je příčinou toho, že cena šampaňského roste do závratných výšin.
- Efektní otevření lahve sektu je pomocí šavle, takzvaná sabráž. Odkud pochází tento zvyk?
Mluví se o dvou původech. Jeden je z období napoleonských válek, kdy důstojníci táhli Champagní a jedné šlechtické vdově udělali hezký večer. Ona je pak obdarovala lahvemi sektu. Jak jeli na koni a měli žízeň, vzali šavli a usekli lahvi hrdlo. Druhá historka pochází z Petrohradu, kdy carští důstojníci při oslavách a pijatikách nevěděli, co mají roupama dělat, tak si vymysleli kratochvíli a šavlemi sekali lahvím hrdla. Těžko říct, kde je pravda.
- Je sabráž složitá?
Musí na to být grif a sekt podchlazený. Sekám to pravidelně, nejen šavlí, ale i popelníkem, sekyrkou, rýčem nebo obručí. Zásadní problém by byl s poškozenou lahví, takže by se mohla rozletět v ruce.
- Takže nezkušenému člověku byste to nedoporučil?
Ne. Pokud už má člověk nějakou lahev vypitou, úrazy se mohou násobit. Navíc úsťová rychlost při odražení špuntu je nějakých 300 kilometrů v hodině, takže letící špunt také může někoho zranit.
Zdroj: Pražský deník
Vinařské novinky do schránky