Hospodářské noviny: Českým vinařům globální oteplování prospívá. Sklízí dříve a rozšiřují vinice

Vinaři po celém světě zápolí s klimatickými změnami. Kvůli stále vyšším teplotám hrozny více cukernatí a zvyšuje se množství alkoholu v nápoji. Pěstitelé mají na výběr jen dvě řešení – přejít na produkci teplomilnějších odrůd nebo své vinice přestěhovat do chladnějších oblastí.

Podle prezidenta Svazu vinařů České republiky Tibora Nyitraye však českým a moravským vinařům klimatické změny naopak spíše prospívají. „Naši vinaři se s těmi změnami vypořádávají dobře, protože u nás byl naopak dlouhodobě nedostatek toho teplého počasí,“ sdělil . „V poslední dekádě je to počasí teplejší, to znamená vína lépe vyzrávají, takže my nemáme problém toho přepálení, spíše se dostáváme do podmínek, které zahraniční vinaři měli předtím.“

Nehrozí podle něj ani stěhování vinic do chladnějších oblastí. K tomu se v poslední době uchylují například francouzští vinaři, kteří skupují půdu v jižní Anglii. Víno v České republice se naopak stěhuje za sluncem. „Podporujeme stěhování vinic do svahů, do vyšších poloh, ne z důvodu klimatických změn, ale z důvodu vhodnějšího pěstování, osvitu slunkem,“ uvedl Nyitray.

Budoucnost v přesouvání vinic do vyšších oblastí vidí i Jindřich Kadrnka, vedoucí vinohradník vinařství Volařík. „Výhledově se to určitě posune nahoru. Tam, kde dnes začínají Poláci pěstovat vinice, bude za dvacet, třicet let réva pěstovaná v daleko větší míře.“ Kvůli vyšším teplotám zatím zaznamenává vinařství Volařík dřívější sklizeň. Kadrnka se však nedomnívá, že by globální oteplování jednou znamenalo pro moravské vinaře hrozbu. „Pěstování se musí změnám klimatu přizpůsobit. Zatížení keřů, hustota, výška. Posunout to na stinná místa.“ Velkou roli podle něj hraje i orientace svahu. Rozdíly v kyselosti se mohou markantně lišit i na různých svazích jednoho kopce.

Kvůli celkovému oteplování sklízí dříve úrodu i pražské vinařství Grébovka. „Je znát, že to teplo je čím dál delší. Na druhou stranu, výkyvy počasí jsou nepředvídatelnější, kroupy, jarní mrazíky a tak dále. Takže to plus je trochu vyvažováno rizikem těchto událostí,“ uvedl vinohradník Grébovky Pavel Bulánek. Zatímco čtyřem pětinám vinic ve Francii, Itálii a Španělsku hrozí, že se v polovině století stanou nevhodnými k pěstování vína, podle Bulánka se vinice v Česku díky vyšším teplotám naopak rozšiřují. „Začínají se oživovat historické viniční tratě, u kterých se začíná plánovat že by se tam výsadba vína mohla praktikovat. Těch slunných hodin je tam čím dál tím víc.“

Aleš Urbánek z vinařství Víno Mikulov si netroufá říci, zda je oteplování pro moravské vinaře jednoznačně pozitivní, dodává však, že nemá negativní vliv. „Tím, že Morava je na severním okraji oblasti pěstování révy, zatím teplotní rozdíl nepociťujeme tak markantně,“ vysvětlil. I v Mikulově sklízeli kvůli vyšším teplotám dříve, nehrozí však, že by teplejší počasí poškodilo hrozny. „Keře se neodlisťují, hrozny se nechají schované v listové ploše. Zvýšené teplo se dá tímto trochu zmírnit,“ vysvětluje Urbánek příklad, jak lze pěstováním révu proti počasí chránit. Možnost, že by globální oteplování jednou ohrozilo i vinaře v České republice vidí skepticky. „Jsem přesvědčený, že já ani moje děti se toho nedožijeme.“