Vinařská oblast Praha

PRAHA Jedu jak Pražák, hlava nehlava, mám jediný cíl a přede mnou je Pálava, zpívá kapela Chinaski ve známé písni. Možná si budou moct Pražané, kteří mají rádi dobré víno, jízdu po rozkopané dálnici D1 brzy odpustit. V Praze totiž v posledních letech zažívají vinice velkou renesanci. Kromě všeobecného růstu zájmu o dobrá vína v tom sehrály klíčovou roli i pro víno příhodné a stále se zlepšující klimatické podmínky Prahy.

"Je to bez debat. Čím větší teplo, tím je to pro víno lepší. Přestože jsme zažili i drsné zimy, jako třeba v roce 2012, je cítit, že se v Praze stále otepluje. A na našich vínech je to znát," pochvaluje si vedoucí Vinice svaté Kláry v Troji Martin Beránek.

Tohle tříapůlhektarové vinařství, založené už ve 13. století, je pro Prahu typické. Zažilo svoji slávu ve středověku, pak vinice z Troji zmizela a znovu byla obnovena v 60. letech minulého století. "Až do roku 2004 ale naše vinice skomírala, dohromady se dala až v posledních deseti letech," dodal Beránek.

Podobné znovuzrození zažila na začátku 90. let i známá vinohradská vinice Grébovka, založená už v 16. století. I tam si stoupající pražské teploty pochvalují. "Město dělá hrozně moc, kolem čtyř až pěti stupňů, jarní mrazíky skoro nemáme, noční poklesy teplot nejsou tak výrazné," popisuje správce vinice Pavel Bulánek. Velkoměsto podle něj také tlumí extrémní projevy počasí. "Přívalové deště a kroupy se Praze často vyhýbají," míní.

O něco horší je to se slunečním svitem. Tady jižní Morava nad Prahou stále vítězí.

Zatímco v oblastech blízko hranic s Rakouskem přesahuje počet hodin slunečního svitu za rok 1 800, v Praze je to podle studie Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity kolem 1 600 hodin ročně. Praha je tak zhruba na spodní hranici délky svitu, který ještě vínu dostačuje.

I přes sluneční handicap zažívá vinice na Grébovce, stejně jako další, třeba obnovená Svatováclavská na Pražském hradě, v posledních letech nejlepší časy od dob krále Karla IV. Když v roce 1358 přikázal založit na návrších kolem měst pražských vinice a rozdal nejlepší odrůdy vinné révy, které nechal dovézt z Burgundska, netušil, že je časem potká úpadek a zpustoší války. V době největšího rozkvětu však bylo v Praze zhruba 700 hektarů vinic. Nyní pražské vinice, i když zdaleka ne tak rozsáhlé jako ve středověku, opět sbírají ceny a v chuti se vína mohou směle rovnat s moravskými. Například víno z Troje bylo pátou nejlepší kolekcí soutěže Vinař roku 2012, letos získalo tři vítězství v rámci české vinařské oblasti na Národní soutěži vín. Rulandské modré rosé ročník 2014 z Vinice svaté Kláry má z různých soutěží už čtyři zlaté medaile, rulandské modré ročník 2011 dokonce šest. Podobné úspěchy sbírá i víno z Grébovky, třeba rulandské šedé ročník 2014.

Kromě nejznámějších vinic prosperuje řada dalších. Například Salabka v Troji, arcibiskupská vinice v Modřanech, ve Vysočanech Máchalka, vinice Baba na hranici Baby a Suchdola. Pár malých, lokálních je ještě na Vyšehradě či na Albertově, ty však neuvádějí vína na trh.

Jedinou nejistotou pražského vinařství je vliv znečištěného ovzduší. Vinaři obavy odmítají. "Používáme technologii, při které veškerý popílek a prach odchází s kaly. Naše víno je čisté, vinaře, kteří jsou u hlavního tahu na Vídeň, také nikdo nepodezírá," říká Beránek.

---

Průměrná roční teplota (oC) 11,3

10,5 10,5 Praha 10,5 10,5

9,5 9,5 jižní Morava 9,5 9,7 9,4

9,2

8,5 8,5 8,3

celá ČR 7,9

7,5 2011 2012 2013 2014

Pramen: ČHMÚ

Město dělá hrozně moc, kolem čtyř až pěti stupňů, jarní mrazíky skoro nemáme.

Pavel Bulánek, správce vinice Grébovka