Zarazí horu. Krádež se trestá ztrátou ruky

Slovácko – Po tři víkendy se bude v hodonínském okrese zarážet hora. Zábava spojená s obnovou prastarého zvyku, jehož účelem bylo vyhlášení zákazu vstupu do vinohradů, je stále oblíbenější.

Letošní seriál zahájili v sobotu ve Strážnici a Vlkoši. "Návštěvnost byla lepší než loni. Přišlo sto padesát účastníků, vinotéka se vypila," vrátil se k večeru ve Vlkošských búdách Bohumil Vardan, předseda Přátel Achtele.

Ti pořádají zarážání hory už devátým rokem. "Čteme veršované artikule doplněné o aktuální zajímavosti, které se v posledním roce udály," přiblížil Vardan s tím, že nechybí zpěvy mužských sborů a tanec doprovázející dechová hudba. Zároveň doplnil, že zákaz vstupu do vinic je jen symbolický. "Například kvůli špačkům se do vinohradů musí jít," řekl předseda.

Po více než desetileté přestávce se k tradici vrátili v Šardicích. "Obnovili jsme ji hned poté, co jsme založili vinařský spolek. Dříve u nás bývalo velké zarážání spojené s vinobraním, které končilo na hřišti divadlem a zapojovala se celá dědina. Po revoluci to ale upadlo," popsal šardický vývoj František Foretník z Mendelova vinařského spolku.

Loni slavnost uspořádal za starou školou, tuto neděli se vrací ke sklepům. "Tato akce patří právě k nim. Abýval tam o ni větší zájem, nyní je navíc k využití nový areál s posezením," popsal Foretník.

Podle mistřínského etnografa a folkloristy Františka Synka je první vlna vytváření novodobé tradice zarážání hory na Podluží spojená se jménem Františka Hřebačky Mikuleckého. "Sesbíral staré zvyky, doplnil je svými novými písněmi a vydával cyklostylované letáky, v nichž podporoval zakládání těchto zvyků," vysvětlil Synek.

Zárážení hory je sice zakotvené už ve středověkém horenském právu, ale jeho přeměna na kulturní akci je spojená až s dvacátým stoletím. Například ve Svatobořicích­ ­Mistříně se objevuje až po spojení obou obcí v sedmdesátých letech. "Souvisí s činností lidové strany a Slováckého krúžku, Jakubem Šťastným a Josefem Maradou. Nejdříve šlo jen o příležitostné akce, až od roku 1990 se zaráželo pravidelně," uvedl Synek. V jeho obci se vyhlásí zákaz vstupu do vinic 5. září.

V minulosti se na jižní Moravě zaražení vinohradní hory spojovalo se svátkem svatého Vavřince. "Všechny důležité práce již před očekávaným vinobraním skončily a už jen na přírodě záleželo, jak hrozny dozrají. Vinohrady však museli pečlivě střežit hotaři, aby žádný zloděj nebo zvíře do vinice nevstoupilo a nenapáchalo v ní škody," přiblížil historik Miroslav Havlík.

Jen těhotným ženám a nemocnému bylo dovoleno si odnést z vinohradu po oznámení hotaři, hlídači ve vinicích, maximálně tři hrozny. "Tresty za krádeže hroznů i poničení vinohradu byly různé, mohly se lišit místo od místa, podle příslušných horenských artikulů. Někde se musel darebák tučně vyplatit, jinde mu mohli hrozit i ztrátou hrdla či useknutím ruky," upozornil Havlík.

Podle něj k drastickému potrestání však nedocházelo a hrůzunahánějící sankce měly spíše nepoctivce odradit. Velké množství nejrůznějších podob a výkladů horenských řádů si brzy všimli i osvícení úředníci Josefa II. "V roce 1784 pak vydal Všeobecné vinohorenské zřízení pro Markrabství moravské. Jednotná právní norma nahradila starší zvykové i vrchnostmi potvrzené horenské řády předchozích staletí, zrušila hrdelní i jiné těžké tresty a potrestání nepoctivců i zlodějů ve vinicích přenechala policii a soudům," dodal historik.

zarážání hory a 22. srpna: Strážnice, Vlkoš a 23. srpna: Dolní Bojanovice a sobota 29. srpna: Ždánice a neděle 30. srpna: Čejkovice, Šardice a sobota 5. září: Čejč, Mutěnice, Prušánky, Svatobořice­ Mistřín