Top 25 vín s příběhem

Barva, vůně, chuť. Tradiční a nepopiratelně správné hodnocení vína má v novinách fatální slabinu: barvu si neprohlédnete, vůni neucítíte, neochutnáte jediný doušek.

Takové hodnocení je...

No, téměř k vzteku.

Zkusili jsme to jinak: poprosili jsme Marka Babisze, hlavního sommeliéra Salonu vín České republiky, do něhož je každým rokem na základě přísného systému a hodnocení vybráno 100 nejlepších tuzemských vín, aby ze stovky vybral 25 lahví se zajímavým příběhem. Nebyl to problém, neboť jedním z půvabů vína je, že prakticky v každé lahvi se příběh společně s nápojem ukrývá. A znáte-li příběh konkrétní lahve, o to víc si víno můžete vychutnat.

Nechte si tedy vyprávět 25 příběhů vín, která jsou vynikající i díky nim. A budeteli k tomu zároveň víno popíjet a na konci se leknete, že jednu lahev vidíte dvakrát, žádný strach – nepřehnali jste to, je to úmysl.

SEKT 1876 OD ZÁMECKÉHO VINAŘSTVÍ BZENEC

Vychutnejte si prémiový sekt kategorie brut, pojmenovaný podle roku 1876, kdy se v zámeckých sklepech v Bzenci vyrobilo první šumivé víno v Čechách a na Moravě. První sekt Zámeckého vinařství Bzenec se vyrábí tradiční metodou ručním setřásáním, což dodává šumivému vínu jedinečný buket. Noblesní charakter získává sekt zráním po dobu minimálně 14 měsíců. Nákup je možný na www.zameckevinarstvi.cz anebo v nejbližší prodejně Makro. RYZLINK VLAŠSKÝ, Pozdní sběr Davinius Člověk nemusí být přímo vinař, aby udělal víno podle vlastních představ. Firma Davinius je v Česku prvním velkým négociantem, tedy obchodníkem s vínem, který se na výrobě vína přímo podílí. Výsledek je v tomto případě skvělý – i proto, že viniční trať Liščí vrh v Březí je pro ryzlink vlašský jednou z nejzajímavějších.

VELTLÍNSKÉ ZELENÉ, Pozdní sběr Miroslav Volařík Všimněte si: na etiketě je dominantní vinice, nikoli odrůda. Miroslav Volařík upřednostňuje viniční trať, čili místo původu, a Věstonsko v obci Perná rozhodně nezklame. Z roku 2014, kdy víno vzniklo, se počítá menší šarže – 1 200 lahví – a víno rozhodně stojí za to. Bylo vyhlášeno nejlepším bílým vínem současného salonu.

SYLVÁNSKÉ ZELENÉ, Pozdní sběr Štěpán Maňák Můj děda, starý vinař, vždy říkal, že když si chce opravdu pochutnat, pak na starším sylvánském zeleném. Odrůda nevyniká zvláštním aromatem, ale když se krásně naleží, rozvinou se v ní medové tóny, je to skutečné víno pro fajnšmekry. Myslím, že proti sylvánskému ze Žádovic od Štěpána Maňáka by dědeček nemohl nic namítat.

CHARDONNAY, Pozdní sběr Kosík vinařství Letos přišly na Slovácko mrazy a osmdesátiletí vinaři říkali, že nepamatují, aby na Staré hoře vinohrady pomrzly, až teď. Vína odsud tak bude minimum. To, o kterém konkrétně mluvíme, zrálo 24 měsíců v barikových sudech, to není u bílých obvyklé. Kouřové tóny a lehká vanilka se některým lidem líbí, jiným právě naopak.

RYZLINK RÝNSKÝ, Kabinetní víno Česká zemědělská univerzita v Praze Jedno ze tří vín v salonu pocházející z Čech a ne z Moravy, což není jeho jediná zajímavost. Ryzlink z Mělníka je "pouze" kabinetní víno, přičemž mnozí mají pocit, že vyšší kvalitu zaručuje minimálně výběr z hroznů. Mohu-li si dovolit radit, vždy nejprve ochutnejte. Bylo by chybou toto krásně pitelné víno opominout.

VELTLÍNSKÉ ZELENÉ, Moravské zemské víno Vinařství Trpělka a Oulehla Vinohrad v Dolních Kounicích sázela maminka jednoho z nynějších vinařů. Je starý 46 let, nemyslím, že by se tady našlo moc letitějších vinic. Ve víně je nostalgie, ale pojďme ještě dál: víno těží ze speciální polohy, kdysi zde vedlo původní řečiště Jihlavy a je tam jílovitá půda držící vodu, díky tomu se rodí krásné hrozny.

NEUBURSKÉ, Kabinetní víno Rodinné vinařství Sedlák Neuburské už se na nových vinicích téměř nevyskytuje, najdeme ho jen na těch starých, což je podle mě škoda. Ano, je to trošku problematická odrůda s malinkým válcovitým hroznem a hustým olistěním, takže úsilí při péči o něj musí být o něco větší. Někdy se ovšem větší úsilí vyplatí, jak dokazuje právě víno z Velkých Bílovic.

RULANDSKÉ BÍLÉ, Pozdní sběr Zámecké vinařství Bzenec Zámecké vinařství Bzenec bylo letos vyhlášeno nejlepším vinařstvím roku, v Salonu vín už mělo čtyři šampiony a tři vína z nich včetně tohoto byla, pokud si dobře vzpomínám, z vinice Klínky ve Vracově. Velice kvalitní poloha! Také díky ní se jedná o krásně sladěné víno, jež se dostalo do poslední šestky v soutěži o nejlepší víno Česka.

RULANDSKÉ ŠEDÉ, Pozdní sběr Hana Mádlová Mnozí vinaři se profilují, každý umí výborně něco jiného. Hana Mádlová umí špičkové rulandské šedé. Sympatické je i to, že spoléhá na běh na dlouhou trať: využívá kvasinky přímo z vinice, víno má přístup vzduchu a i díky tomu je mladé nevýrazné, ale čím starší, tím lepší, dejme tomu dalších sedm let ve skvělé formě jistě vydrží.

RYZLINK RÝNSKÝ, Pozdní sběr Habánské sklepy V březnu byl v Salonu vín vinař z německé Mosely, Mekky ryzlinku rýnského. Prošel si všechny vzorky, které tady máme, tento se mu líbil nejvíc a dva kartony si odvezl. Volal jsem technologovi Habánských sklepů, abych ho potěšil: Máš tu čest, že tvé víno nejvíc chutnalo největšímu odborníkovi, jaký ve světě ryzlinků rýnských může být. RYZLINK RÝNSKÝ, Pozdní sběr Znovín Znojmo Znovín usiluje, aby byla viniční trať Šobes zapsána na seznam UNESCO: ve spodní části jsou důkazy, že tam žili lidé před šesti či sedmi tisíci lety, už v půlmetrové hloubce narazíte na vykopávky, proto se nemůže vinice ošetřovat tradičními postupy. Zásoby odtud prodává Znovín spíš privátní klientele, ale do salonu se je rozhodl dát.

HIBERNAL, Pozdní sběr Jakub Šamšula Hibernal je relativně nová odrůda, dnes vcelku módní záležitost. Jeho vůně je hodně intenzivní, něco mezi sauvignonem a ryzlinkem rýnským, takže pro zákazníky, kteří se až tak ve vínech neorientují, je atraktivní – i oni dokážou identifikovat, co cítí. Odhaduji, že počet hektarů hibernalu se na našich vinicích bude ještě zvyšovat.

PÁLAVA, Výběr z hroznů Gotberg Víno z Popic se vozilo na královské stoly do Vídně a do Krakova... Osobně nejsem velkým příznivcem sladkých vín, ale u pálavy mi vyšší zbytkový cukr nevadí, naopak pálavě zbytkový cukr sluší. Pálava z moderního vinařství Gotberg získala bronzovou medaili až v Hongkongu, velmi jí svědčí tamější vápencové podloží.

FRANKOVKA, Pozdní sběr Vinselekt Michlovský Srdcová záležitost, z mého subjektivního pohledu jedno z nejlepších vín salonu. Do něj se snažíme vybrat vína ctící odrůdový charakter: aby sauvignon voněl jako sauvignon, tramín jako tramín a tak dál. Tato krásná frankovka ideálně přetransformovala vůni do vína patřícího do našich krajů. A teď jsem si navíc všiml: sbírána je 3. října, v den mých narozenin!

ALIBERNET BARRIQUE, Pozdní sběr Štěpán Maňák Že neumíme červená vína? Ochutnejte toto víno a pochopíte, proč si to nemyslím. A nejen já, viz medaile ze Španělska či Izraele. Alibernet je takzvaná barvířka: hrozny na výrobu červeného mají barvivo jen pod slupkou, takže chceme-li vyrobit klasické červené víno, musíme nějakou dobu nechat slupky macerovat. Alibernet má barvivo i v dužině.

RYZLINK RÝNSKÝ, Pozdní sběr Vinné sklepy Zapletal Král vín a víno králů, ryzlink rýnský, má v letošním salonu největší zastoupení. Ryzlink od Zapletala z Velkých Bílovic byl dělán technologií sur lie: jde o zrání na kvasinkách, díky čemuž je víno krémovější, smetanovější, plnější. Získá zkrátka úplně jinou dimenzi, ke všemu toto víno ještě zrálo 12 měsíců v dřevěných sudech.

TRAMÍN ČERVENÝ, Výběr z hroznů Petr Bíza Asi před dvěma měsíci se tu natáčel hongkongský velkofilm s Jeanem Renem a dalšími významnými herci, prodali jsme snad sto těchto lahví a vinař se divil, kolik jich naráz zmizelo. Jedná se o nejdražší víno salonu, lahev za 679 korun. Speciální tramín zrál několik měsíců na bariku, s tím se člověk běžně nesetká, je intenzivní a bohatý.

PÁLAVA, Výběr z hroznů Vinum Moravicum Panenské víno aneb úplně první významná sklizeň z dané vinice... Vinum Moravicum je jediná firma v salonu, která nemá vlastní vinice a hrozny nakupuje. Velmi dobré vztahy má s vinařem z Ořechova a právě on poradil, aby byla na vinici nasazena pálava, byť původně byla v plánu jiná odrůda. Uposlechnutí téhle skvělé rady se vyplatilo.

LAUROT, Výběr z hroznů Vinselekt Michlovský Pokud si chce cizinec odvézt domů něco unikátního, je laurot nejlepší volbou. Pravidelně k nám jezdí návštěvníci z Jižní Koreje, a když jim řekneme, že odrůdy laurot je po celém světě všehovšudy 10 hektarů, jsou z toho úplně paf. Všech 10 hektarů je navíc v Česku, poněvadž tato odrůda byla vyšlechtěna u nás.

MERLOT, Výběr z hroznů Chateau Valtice Absolutní šampion salonu, přičemž všech šest předešlých bylo bílých. Nádherný důkaz toho, co se může stát, když vinař na víno nespěchá. Zde ho nechali ležet v sudech a pak v lahvích, aby dozrálo, aby ukázalo potenciál, ten se může ještě rozvíjet. Spousta vinohradníků říkala: Merlot do našich poloh nepatří. Ukazuje se, že to není pravda. LOKUS ČERVENÝ, Likérové víno Víno J. Stávek VČesku není tradice likérových vín, na prstech rukou bych spočítal vinaře, kteří se jejich výrobou zabývají. Vinař Stávek se na ně specializuje, toto je červené likérové víno z odrůdy André a Zweigeltrebe. Jedná se o styl vína podobný portskému nebo sherry, jsou v něm čokoládové tóny a mezi zákazníky je velice oblíbené.

TRAMÍN ČERVENÝ, Výběr z bobulí Znovín Znojmo Pozor, tento tramín ze Slupi byl zařazen mezi tisíc nejlepších vín světa! Získal zlatou medaili na světové výstavě v Paříži, z takto oceněných vín se vybere tisíc a ta jsou zařazena do prestižní knihy. Zájem o víno je díky tomu znatelný. Je to též nejstarší víno salonu – dlouhé roky leželo v archivu, výrobce jej nedával do prodeje a nechal v klidu zrát.

RULANDSKÉ MODRÉ, Výběr z hroznů Vinařství Plešingr Rok 2010 nebyl klimaticky nejvhodnější, přesto se podařilo udělat výběr z hroznů – je jednoduše vidět, jaké parádní výsledky mohou být, pokud to vinař umí. A vinařství Plešingr rulandské modré umí, fakt mě nikdy nezklamalo. Kdo chce tuto odrůdu ve vysoké kvalitě a nechce nad výběrem přemýšlet, je tahle lahev zcela spolehlivou volbou.

2ZWEIGELTREBE BARRIQUE, Pozdní sběr Habánské sklepy Stejná odrůda sbíraná ve stejný den na stejné trati... Na zweigeltrebe z Velkých Pavlovic je nádherně ukázáno, že na víno nemá vliv jen vinice a vinař, ale to, jak víno zraje, pracuje: sklizeň byla rozdělena HSuidr do dvou nádob a výsledkem jsou odlišné hodnoty cukru, kyselin, alkoholu. Obě vína byla zařazena do salonu, n rozpoznáte je podle čísla šarže na zadní etiketě.

V Aby se vína ocitla v Salonu vín, musí být vyrobena výhradně z hroznů vypěstovaných v České republice a musí nejprve projít systémem oblastních soutěží. Uspějí-li v nich, mohou být přihlášena do finálové soutěže Salonu vín. V prvním finálovém kole je vybráno 200 vín, ve druhém pak konečná stovka. Z ní je stvořena degustační expozice v podzemí zámku ve Valticích, na kterou si mohou zájemci zakoupit vstupenku.

Zdroj: