Reverendova vývrtka
Trnité začátky GRADACE
Opojné víno. Už už ho cítíte na špičce jazyka, ale je uvězněno za zátkou z korku. Překážky je ale třeba překonávat. Od chvíle, kdy se poprvé podařilo vinařům víno uvěznit v láhvi, hledali lidé cestu, jak jej osvobodit. Cesta k vývrtce, jak ji známe dnes, byla velmi dlouhá, ale kde je vůle, je i cesta. Jako první se začaly používat kleštičky, kterými se zátka vytahovala. Přesahovala přes okraj hrdla láhve, a tak bylo vcelku jednoduché vytáhnout ji ven. A víno mohlo naplnit všechny smysly vnímání svou opojností.
Reverendovy INSPIRACE
Inspirací pro vznik vývrtek byly koncem 17. století varianty nástrojů na čištění hlavňových zbraní. V roce 1795 si pak vývrtku nechal patentovat reverend Samuel Henshall z Oxfordu v Anglii. Je příznačné, že slovo reverend pochází z latinského reverendus, což doslovně znamená ten, který je hoden úcty. Jeho vývrtka byla tak účinná, že byla používána více než 100 let. A víno mohlo naplnit všechny smysly vnímání svou opojností.
I zoufalé FRUSTRACE
Každý má před očima výjev zoufalství ve chvíli, kdy vývrtka nebyla. MacGyver by dokázal z jedné zápalky sestavit minibombu, která by korkovou zátku odpálila bez poškození láhve a vína. Každý jiný přebil zoufalství otevřením vína rukojetí vařečky či zubním kartáčkem. Já taky. Dávno. A vy určitě taky. Protože kde je vůle, je i cesta. Ale nezničte víno! Proto vývrtka. Ne nezbytně nutná, ale potřebná. Aby pak víno mohlo naplnit všechny smysly vnímání svou opojností.
A finanční OVACE
Jedna z nejdražších vývrtek není ze zlata, platiny či jiných blyštivých kamenů. Přesto byla vydražena za téměř 1 400 000 Kč. Proč tak draho? Vývrtka totiž byla vyrobena ze součástek London Bridge, které zbyly po jeho demolici ve třicátých letech 19. století. Dražitel neváhal a víno mohlo naplnit všechny smysly vnímání svou opojností.
Vinařské novinky do schránky
