JE VÍNO ZDRAVÉ?

Blesk pro ženy, 27.06.2005, Str: 24

V zemích, kde je víno běžnou součástí stolování, lidé zřídka umírají na nemoci srdce a cévního systému. Při mírné konzumaci alkoholu zaznamenali odborníci - v porovnání s úplnou abstinencí - v mnoha případech nižší míru srdečních a mozkových infarktů.

V oblíbeném víně se stále hledají nové látky, které by mohly být účinné proti infarktu a rakovině. Tyto účinné látky pocházejí z hroznové slupky a ve víně, především v červeném, se nacházejí v koncentrovanější míře než v běžné hroznové šťávě. Už první studie před mnoha desetiletími potvrdily pozitivní lékařské účinky červeného vína. A nejnovější výzkumy naznačují, že i mírná konzumace bílého vína má obdobný vliv na zdraví člověka.

JAK PROSPÍVÁ ORGANISMU?

Jedna až dvě skleničky vína denně mohou ve značné míře přispět k pokrytí denní dávky minerálních látek. To platí především pro draslík, hořčík, vápník, železo a pro několik stopových prvků. Polyfenol nacházející se hlavně v červených vínech, brzdí stárnutí buněk, záněty, snižuje srážlivost krve, a tím i možnost vzniku trombózy.

PIJTE S MÍROU

* Víno pomáhá předcházet srdečním infarktům a udržuje pružnost cév. Zlepšuje totiž prokrvení srdečního svalu, snižuje hladinu cholesterolu v krvi, zlepšuje proudění krve a snižuje nebezpečí trombózy.

* Prodlužuje věk, protože obsahuje přirozené antioxidanty. Stárnutí buněk se zpomalí a klesá úmrtnost na rakovinu.

* Pročišťuje tělo, podporuje odvádění moče a zvyšuje vylučování odpadních látek.

* Víno regeneruje. Jeho mírná konzumace nahrazuje důležité minerální látky, harmonizuje tělo a osvěžuje.

* Podporuje obranyschopnost těla před nemocemi. Víno zvyšuje odolnost vůči původcům chorob, může zničit bakterie a viry a zlepšuje přirozenou imunitu člověka.

* Zpomaluje odvápňování kostí a předchází tak nebezpečné osteoporóze, hlavně u žen.

* Udržuje tělesnou i duševní aktivitu, protože zlepšuje prokrvení mozku a jeho zásobování kyslíkem.

Hippokrates,, 400 let před Kristem

Víno používal jako podpůrný prostředek pro uzdravení, jako lék na uklidnění či na přivolání spánku, při bolestech hlavy a nepříznivých stavech nálady, na tišení bolesti, při poruchách srdce a krevního oběhu. Kromě toho předepisoval víno při pocitech přejedení, při bakteriálních a toxicky podmíněných nemocích střevního traktu, ale i jako močopudný prostředek. Víno se používalo i k povrchovému ošetření ran a trochu se přidávalo i do vody - jako dezinfekce.

Ve starém Římě

Lékaři "ordinovali" těžká červená vína proti horečnatým střevním a žaludečním onemocněním. Při krvácení doporučovali pít vína bohatá na tříslovinu a při nechutenství radili pít stará vína. Tento nápoj byl doporučován i na zábaly, vtíral se do pokožky, používal se také na masáže, a to především při ošetřování ran u těžce zraněných lidí.

Ve středověku

Vznikaly lékárny, u kterých jaksi "přidruženě" fungovaly i výčepy vína. V Německu například ještě v roce 1892 místní zdravotní pojišťovna v Heidelbergu po domluvě se smluvními lékaři předepisovala víno jako lék proti různým chorobám.

Dávka pro zdravého dospělého člověka, při které lze očekávat přínos pro zdraví:

pro ženy 20 až 30 g alkoholu za den = 0,2 až 0,3 l vína pro muže 30 až 40 g alkoholu za den = 0,4 l vína

Text*: mm, modi, foto: JIŘÍ RUBEŠ, JIŘÍ HADAČ, MARTIN PEKÁREK, archiv

Vinařské novinky do schránky

Každý týden vám pošleme aktuality ze světa vína