Rok 2005 byl pro vinaře nadprůměrný ročník s nižším výnosem

V České republice se réva vinná pěstuje na téměř 19 tisících hektarech, z nichž většina se nachází ve vinařské oblasti Morava. Na vinařskou oblast Čechy připadá pouhých 800 hektarů vinohradů. Na tuzemských vinicích převažují bílé hrozny, hrozny modré tvoří 33 % z celkového objemu sklizně. Lze očekávat, že podíl modrých hroznů, které jsou na trhu stále více žádány, v příštích letech mírně poroste.

Průměrný výnos moštových hroznů se v roce 2005 pohyboval kolem 4,6 t/ha (tedy o 1 t/ha méně než v předcházejícím roce, tj. o 18 % nižší výnos), přičemž průměrné výnosy jednotlivých podniků sledovaného souboru kolísaly od 1 t/ha do 11,7 t/ha. Loňský výnos je tak o něco lepší než ročníky 1995 a 1997, nicméně ve všech následujících ročnících byl výnos vyšší.

Průměrná cukernatost se pohybovala kolem 19,5 °NM (o 1,1 °NM více než v předcházejícím roce a o 1,7 °NM více než je desetiletý průměr, podobné průměrné cukernatosti bylo v posledních deseti letech dosaženo jen v roce 2000 a 2003), průměry sledovaných podniků se pohybovaly od 17,0 do 24,4 oNM.

Méně hroznů, vyšší cukernatost

V našich klimatických podmínkách pochopitelně velmi záleží na počasí, které panuje v rozhodujících měsících vinařského roku – tedy na počátku roku, kdy se na keřích vytvářejí násady a pak na podzim, kdy přichází čas sklizně.

Například loňský rok velmi dlouho vypadal jako jeden z těch slabších. Urodilo se v něm méně hroznů než v jiných letech. Tomu jsou na vině hlavně trochu netypické povětrnostní podmínky na počátku roku. Kvůli nepřízni počasí v zimních měsících měly vinné keře na jaře slabší násadu květů, a proto i méně hroznů na podzim. Na letošní nižší sklizni mají svůj podíl také houbové choroby, jež se v některých oblastech objevily, a pak také nálety špačků.

Na druhou stranu díky nižší násadě měly vinné keře více síly koncentrovat cukr v hroznech. Společně s vydatným podzimním sluncem, které přineslo řadu teplých dnů ještě v říjnu a na počátku listopadu, dosáhly některé odrůdy cukernatosti zdaleka přesahující obvyklý průměr. Loňský ročník vína se v mnoha ohledech přibližuje roku 1947, jenž je mezi vinaři legendární. Tehdy se urodily vinné hrozny s vysokou cukernatostí, doposud nepřekonanou, a to ani v roce 2000, kdy byly hrozny rovněž výrazně sladké. Réva vinná loni navíc vyzrála do ideálního poměru kyselin a cukru, tedy harmoničnosti.

Odborníci tvrdí, že některá loňská vína tak budou hodně extraktivní a až nezvykle aromatická. Slunečný podzim pomohl především bílým odrůdám. Těšit se tak můžeme hlavně na výborné Rulandské bílé, Ryzlink rýnský, Sauvignon či Veltlínské zelené. Posledně uvedená odrůda z loňské sklizně bude mít v některých vinařských lokalitách výrazně kořeněnou až mandlovou chuť. Netypické počasí pomohlo i odrůdám modrým. Červená vína mají být plná harmonie a získají sytou barvu, o kterou se postaralo vydatné podzimní slunce.