Karlštejnští vinaři netrpělivě vyhlížejí sluníčko

Karlštejn - Na první jarní sluníčko netrpělivě čekají karlštejnští vinaři. Rostliny již prořezali a chtějí zahájit první jarní postřik proti škůdcům a chorobám.

"Zima byla sice krutá, ale pro budoucí úrodu budou mít rozhodující vliv až následující týdny. Největším nebezpečím pro vinice jsou jarní mrazíky. Třeba loni koncem dubna jsme vinou mrazu přišli až o polovinu úrody," postěžoval si sklepmistr karlštejnské vinařské stanice Robert Žára.

Na svazích kolem Karlštejna se víno pěstovalo od dob Karla IV. Současné vinice se rozkládají na více než deseti hektarech a jsou nejjižněji položenými vinicemi v Čechách. Víno na nich pěstují pracovníci Výzkumné stanice vinařské, která patří pod Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze. "Máme proti běžným vinařům poněkud specifické podmínky. Víno vyrábíme ze čtrnácti odrůd. Kromě toho ovšem pěstujeme i 272 odrůd, které patří do genofondu českého vinařství," řekla vedoucí výzkumné stanice v Karlštejně Olga Jandurová. Karlštejnské vinice byly obnoveny a nově založeny na svazích podél Berounky po roce 1920. Vznikly původně jako karanténa pro odrůdy dovezené ze zahraničí. "Když se budovaly vinice na svazích Plešivce, dělníci objevili zdivo i zbytky révy z vinohradu, který zanikl v 16. století," poznamenala Olga Jandurová.

Pokračování na str. C2



Vinaři již vyhlížejí sluníčko

Pokračování ze str. C1

Karel IV. přirovnával, jak se praví v básni, karlštejnské víno k duši českého lidu - zprvu trpké, drsné, ale zároveň i zvláštní a osobité. "U našeho vína to platí stále. Karanténa pro révu dovezenou z ciziny v Karlštejně vznikla proto, že je toto místo daleko od tradičních vinařských oblastí, současně ale tady víno ještě může růst. Účel naší stanice se sice změnil, ale stále platí, že odrůda, která přežije v Karlštejně, vydrží i všude jinde v Čechách," vysvětlila Olga Jandurová.

A čím je zvláštní víno z Karlštejna? "Zdejší svahy jsou původně vápencové skalní stepi. Teploty se tu střídají během dne ve velkých skocích. V předjaří tu může být na slunci i 20 stupňů tepla, v noci je mráz minus 8 stupňů. A o nějakém babím létu, kdy jinde víno sládne, některé roky nemůže být u nás ani řeč," popsala drsné klimatické podmínky Olga Jandurová. O tom, že karlštejnské víno má své vyznavače, svědčí i to, že veškerou produkci se pracovníkům vinařské stanice daří úspěšně prodat. A to svoje produkty nabízejí většinou jen do obchodů a restaurací přímo v obci.

"Ročně průměrně vyrábíme 30 tisíc litrů odrůdových jakostních vín. Loňské víno bude ještě tak dva až tři měsíce dozrávat, nyní nabízíme ročníky 2003 a 2004," doplnil karlštejnský sklepmistr Robert Žára.



Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy (střed)